Výstava představí rabiho Löwa - skutečného i vybájeného

Praha - Při příležitosti 400. výročí úmrtí rabiho Löwa pořádá Židovské muzeum v Praze výstavu, která osobnost „pražského Maharala“ připomene prostřednictvím dokumentů a předmětů s ním spjatých. Expozice v Císařské konírně Pražského hradu představí jak skutečnou osobnost významného učence žijícího v 16. století, tak legendy, které se na jeho jméno začaly vázat v 19. století, díky nim je postava „stvořitele golema“ stále živá mezi veřejností. Výstava Cesta života - Rabi Jehuda Leva ben Becalel potrvá do 8. listopadu.

„Golema nikdy nestvořil, i když připouštěl možnost vzniku umělých bytostí,“ připomíná komisařka výstavy Eva Kosáková. Legendy kolem rabínovy postavy se začaly vytvářet až v době romantismu, nejvíce se o jeho proslavení zasadili spisovatelé Alois Jirásek a Gustav Meyrink. „Löw je dodnes přitažlivý jako reformátor ve smyslu konzervativec - jeho reforma představovala návrat ke kořenům,“ říká Kosáková.

Také podle ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta je Löwova skutečná tvář stále skrytá. Výstava by podle něj měla pomoci nežidovské veřejnosti objevit pravého rabína a myslitele, který po sobě zanechal 15 významných děl pojednávajících o vztahu člověka k bohu a Židů k Izraeli. Pavlát připomíná, že Löw byl také významným pedagogem a jeho metody, ač starší, se v mnohém shodovaly s metodami J. A. Komenského. „V židovském světě je synonymem této země,“ říká Pavlát.

Náboženský, pedagogický i filozofický odkaz bude návštěvníkům zprostředkovávat přes 200 exponátů. Jsou mezi nimi například Löwovy rukopisy z Oxfordu nebo kabalistický zvonek Rudolfa II. se srdcem slitým ze sedmi kovů a s hebrejskou formulí, kterou se ještě nepodařilo rozluštit - nyní o to budou odborníci opět usilovat. Z vídeňského archivu získali pořadatelé Löwův podpis, z něhož je patrné, že se podepisoval českou podobou jména - Leva.

Druhá část výstavy je zaměřena na pověsti a legendy vytvořené kolem jeho osoby, zde návštěvníci najdou řadu uměleckých děl zejména z doby romantismu, reflektujících Löwovu legendu. 

V září Židovské muzeum uspořádá v Praze seminář, na nějž se sjedou rabíni z celého světa - očekává se účast minimálně 1500 z nich. S koncem léta se také rozběhne celá řada doprovodných programů výstavy, z nichž mnohé jsou určené dětem. Výstavu doprovází stejnojmenná publikace, do které přispěli statěmi významní znalci, a také ilustrovaná brožura pro děti. 

Jehuda Leva ben Becalel (kolem 1525-1609)

Narodil se v Polsku do významné rabínské rodiny. V letech 1553-1573 působil jako moravský zemský rabín. Svého postavení se poté vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu - soukromé rabínské akademie. V rodné Poznani zastával funkci vrchního rabína v letech 1584-1588 a 1592-1595. Roku 1596 byl přijat za vrchního rabína v Praze. Zemřel 17. září 1609 a je pochován na Starém židovském hřbitově v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy.
07:13Aktualizovánopřed 17 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...