Výstava představí rabiho Löwa - skutečného i vybájeného

Praha - Při příležitosti 400. výročí úmrtí rabiho Löwa pořádá Židovské muzeum v Praze výstavu, která osobnost „pražského Maharala“ připomene prostřednictvím dokumentů a předmětů s ním spjatých. Expozice v Císařské konírně Pražského hradu představí jak skutečnou osobnost významného učence žijícího v 16. století, tak legendy, které se na jeho jméno začaly vázat v 19. století, díky nim je postava „stvořitele golema“ stále živá mezi veřejností. Výstava Cesta života - Rabi Jehuda Leva ben Becalel potrvá do 8. listopadu.

„Golema nikdy nestvořil, i když připouštěl možnost vzniku umělých bytostí,“ připomíná komisařka výstavy Eva Kosáková. Legendy kolem rabínovy postavy se začaly vytvářet až v době romantismu, nejvíce se o jeho proslavení zasadili spisovatelé Alois Jirásek a Gustav Meyrink. „Löw je dodnes přitažlivý jako reformátor ve smyslu konzervativec - jeho reforma představovala návrat ke kořenům,“ říká Kosáková.

Také podle ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta je Löwova skutečná tvář stále skrytá. Výstava by podle něj měla pomoci nežidovské veřejnosti objevit pravého rabína a myslitele, který po sobě zanechal 15 významných děl pojednávajících o vztahu člověka k bohu a Židů k Izraeli. Pavlát připomíná, že Löw byl také významným pedagogem a jeho metody, ač starší, se v mnohém shodovaly s metodami J. A. Komenského. „V židovském světě je synonymem této země,“ říká Pavlát.

Náboženský, pedagogický i filozofický odkaz bude návštěvníkům zprostředkovávat přes 200 exponátů. Jsou mezi nimi například Löwovy rukopisy z Oxfordu nebo kabalistický zvonek Rudolfa II. se srdcem slitým ze sedmi kovů a s hebrejskou formulí, kterou se ještě nepodařilo rozluštit - nyní o to budou odborníci opět usilovat. Z vídeňského archivu získali pořadatelé Löwův podpis, z něhož je patrné, že se podepisoval českou podobou jména - Leva.

Druhá část výstavy je zaměřena na pověsti a legendy vytvořené kolem jeho osoby, zde návštěvníci najdou řadu uměleckých děl zejména z doby romantismu, reflektujících Löwovu legendu. 

V září Židovské muzeum uspořádá v Praze seminář, na nějž se sjedou rabíni z celého světa - očekává se účast minimálně 1500 z nich. S koncem léta se také rozběhne celá řada doprovodných programů výstavy, z nichž mnohé jsou určené dětem. Výstavu doprovází stejnojmenná publikace, do které přispěli statěmi významní znalci, a také ilustrovaná brožura pro děti. 

Jehuda Leva ben Becalel (kolem 1525-1609)

Narodil se v Polsku do významné rabínské rodiny. V letech 1553-1573 působil jako moravský zemský rabín. Svého postavení se poté vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu - soukromé rabínské akademie. V rodné Poznani zastával funkci vrchního rabína v letech 1584-1588 a 1592-1595. Roku 1596 byl přijat za vrchního rabína v Praze. Zemřel 17. září 1609 a je pochován na Starém židovském hřbitově v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Herec by o sobě měl umět dát vědět, říká castingová režisérka

Vedle režisérů, kameramanů, scenáristů a producentů má na úspěchu filmu velký podíl také castingový režisér. Jeho úkolem je například najít takové herce, kteří budou zářit i v malých rolích. „Patří k herecké profesi, aby herec o sobě uměl dát vědět,“ říká v rozhovoru s Jolkou Krásnou castingová režisérka Kateřina Oujezdská, stojící za databází profesionálních herců Actorsmap.
před 11 hhodinami

„Naši chlapci“ vyvolávají v Polsku debaty. Za války sloužili u Němců

Rozruch v Polsku vyvolala první výstava o Polácích a Kašubech z okolí Gdaňska, kteří byli za druhé světové války donuceni sloužit v německé armádě a válečném námořnictvu. Výstavu nazvanou Naši chlapci zkritizoval prezident i ministr obrany. Muzeum Gdaňska, které expozici pořádá, se ohradilo proti nespravedlivým a povrchním soudům, uvedl list Gazeta Wyborcza.
před 13 hhodinami

Nový Potter dostal čarodějnickou uniformu

Začalo natáčení seriálu Harry Potter, který má fanouškům přinést podrobnější adaptaci bestselleru J. K. Rowlingové. Produkce při té příležitosti zveřejnila první fotografii Dominica McLaughlina, tedy seriálového čarodějnického učně, v kostýmu.
před 15 hhodinami

Kdy začali Češi jezdit do Chorvatska? Kniha líčí začátky moderního turismu

Historik Jan Pezda v nové knize popsal rozvoj moderního turismu od 18. do 20. století. V publikaci Slunce, voda, vzduch například zjišťuje, kdy se lidé přestali bát vysokých hor nebo kdy začali Češi v létě jezdit do Chorvatska.
před 17 hhodinami

Tři umělkyně z Mysova Hornu si hrají s významy i s diváky

Za výstavou s možná zvláštním názvem Mysův Horn, již nabízí Galerie Středočeského kraje (GASK), se skrývají tři dámy zvučných jmen: Veronika Bromová, Markéta Othová a Kateřina Vincourová. Všechny se na domácí scéně etablovaly v devadesátých letech, expozice tak, i díky svému pojetí, nabízí zajímavé srovnání.
před 20 hhodinami

Ohlédnutí za Vary: Kachna pro Douglase i vzpomínky na Bartošku

K hlavním hvězdám padesátého devátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech, který se konal od 4. do 12. července, patřil Michael Douglas či Stellan Skarsgard. Vzpomínalo se na letos zesnulého festivalového prezidenta Jiřího Bartošku. Nejvýraznější momenty přehlídky shrnuje sestřih Událostí v kultuře.
14. 7. 2025

Filmy z festivalu ve Varech donesou ozvěny do Prahy a do Brna

Filmový festival v Karlových Varech skončil, začínají ale oficiální ozvěny Šary Vary. Vybrané snímky z programu letošního ročníku se od 14. do 20. července promítají v pražských a brněnských kinech. Konkrétní filmy ozvěn představil v rozhovoru s Jolkou Krásnou umělecký ředitel festivalu Karel Och.
14. 7. 2025

Ani turisti v šortkách, ani nahé celebrity. Dress code zpřísnili v La Scale i Cannes

Milánskému divadlu La Scala došla trpělivost s návštěvníky, kteří na operu chodí jako doma k televizi. Oznámilo, že diváky v šortkách či žabkách na představení nepustí. Dress code nedávno zpřísnil také filmový festival v Cannes, aby na červeném koberci zamezil celebritám v přílišném odhalování.
14. 7. 2025
Načítání...