Výstava představí rabiho Löwa - skutečného i vybájeného

Praha - Při příležitosti 400. výročí úmrtí rabiho Löwa pořádá Židovské muzeum v Praze výstavu, která osobnost „pražského Maharala“ připomene prostřednictvím dokumentů a předmětů s ním spjatých. Expozice v Císařské konírně Pražského hradu představí jak skutečnou osobnost významného učence žijícího v 16. století, tak legendy, které se na jeho jméno začaly vázat v 19. století, díky nim je postava „stvořitele golema“ stále živá mezi veřejností. Výstava Cesta života - Rabi Jehuda Leva ben Becalel potrvá do 8. listopadu.

„Golema nikdy nestvořil, i když připouštěl možnost vzniku umělých bytostí,“ připomíná komisařka výstavy Eva Kosáková. Legendy kolem rabínovy postavy se začaly vytvářet až v době romantismu, nejvíce se o jeho proslavení zasadili spisovatelé Alois Jirásek a Gustav Meyrink. „Löw je dodnes přitažlivý jako reformátor ve smyslu konzervativec - jeho reforma představovala návrat ke kořenům,“ říká Kosáková.

Také podle ředitele Židovského muzea v Praze Lea Pavláta je Löwova skutečná tvář stále skrytá. Výstava by podle něj měla pomoci nežidovské veřejnosti objevit pravého rabína a myslitele, který po sobě zanechal 15 významných děl pojednávajících o vztahu člověka k bohu a Židů k Izraeli. Pavlát připomíná, že Löw byl také významným pedagogem a jeho metody, ač starší, se v mnohém shodovaly s metodami J. A. Komenského. „V židovském světě je synonymem této země,“ říká Pavlát.

Náboženský, pedagogický i filozofický odkaz bude návštěvníkům zprostředkovávat přes 200 exponátů. Jsou mezi nimi například Löwovy rukopisy z Oxfordu nebo kabalistický zvonek Rudolfa II. se srdcem slitým ze sedmi kovů a s hebrejskou formulí, kterou se ještě nepodařilo rozluštit - nyní o to budou odborníci opět usilovat. Z vídeňského archivu získali pořadatelé Löwův podpis, z něhož je patrné, že se podepisoval českou podobou jména - Leva.

Druhá část výstavy je zaměřena na pověsti a legendy vytvořené kolem jeho osoby, zde návštěvníci najdou řadu uměleckých děl zejména z doby romantismu, reflektujících Löwovu legendu. 

V září Židovské muzeum uspořádá v Praze seminář, na nějž se sjedou rabíni z celého světa - očekává se účast minimálně 1500 z nich. S koncem léta se také rozběhne celá řada doprovodných programů výstavy, z nichž mnohé jsou určené dětem. Výstavu doprovází stejnojmenná publikace, do které přispěli statěmi významní znalci, a také ilustrovaná brožura pro děti. 

Jehuda Leva ben Becalel (kolem 1525-1609)

Narodil se v Polsku do významné rabínské rodiny. V letech 1553-1573 působil jako moravský zemský rabín. Svého postavení se poté vzdal a odešel do Prahy, kde se stal rektorem Klausu - soukromé rabínské akademie. V rodné Poznani zastával funkci vrchního rabína v letech 1584-1588 a 1592-1595. Roku 1596 byl přijat za vrchního rabína v Praze. Zemřel 17. září 1609 a je pochován na Starém židovském hřbitově v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

OSA obcím skokově zvýšila poplatky, ty zvažují omezení slavností

Radnice řeší vyšší náklady na autorské poplatky. Ochranný svaz autorský (OSA) letos upravil pravidla pro akce financované z veřejných peněz. Reaguje tak na výhrady komerčních pořadatelů, že dotované události mají konkurenční výhodu. Obce už začaly dostávat vyúčtování za městské slavnosti a letní festivaly, proti loňsku jsou vyšší o desítky tisíc korun.
před 4 hhodinami

Za Česko půjde do oscarového klání dokument Ještě nejsem, kým chci být

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) se rozhodla za Českou republiku vyslat do boje o Oscara snímek režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být. Celovečerní dokument zachycuje život fotografky Libuše Jarcovjákové.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Videoherní Mafia se v novém titulu vrací na Sicílii

Úspěšná videoherní série Mafia, kterou před 23 lety odstartovali Češi, se vrací v novém pokračování. I tentokrát se na hře podíleli tuzemští vývojáři i herci. Hlavního hrdinu ztvárnil Oskar Hes. Titul s názvem „Mafia: Domovina“ se příběhem vrací na italskou Sicílii. Novinka se svou hratelností výrazně podobá prvnímu dílu z roku 2002, za kterým z velké části stál kreativní ředitel studia Warhorse Daniel Vávra.
včera v 07:20

Statisíce lidí přijely do Budapešti na festival Sziget

Budapešť opět žije hudbou a zábavou. Statisíce lidí přijely na jeden z největších festivalů Evropy Sziget. Ten letošní prošel výraznou změnou. Nabízí víc druhů umění, a to i s českou účastí. Do programu už před začátkem zasáhl krok maďarské vlády, která irské kapele Kneecap zakázala přijet. Podle kabinetu podporuje teroristy z Hamásu a Hizballáhu. Skupina to odmítla, stejně jako pořadatelé.
9. 8. 2025

„Nepůsobí jako trpící národ.“ Režisér vzal tři skeptiky na válečnou Ukrajinu

Jednu z prvních projekcí a debatu s diváky má za sebou režisér dokumentu Velký vlastenecký výlet Robin Kvapil. Do centra válečného konfliktu vyrazil filmový štáb v říjnu loňského roku se třemi protagonisty, fanoušky ruského vůdce Vladimira Putina, aby se přesvědčili, jak vypadá válka na Ukrajině, na vlastní oči. „Vidím poprvé v životě sídliště, kde není vůbec nikdo,“ sděluje ve filmu jeden z nich.
8. 8. 2025

Vagnerová zkouší být pod parou v remaku oscarového filmu

Do tuzemských kin vstupuje film z česko-slovenské koprodukce Pod parou. Snímek je remakem dánského oscarového filmu Chlast z roku 2020. Výraznou změnou je, že mužský kolektiv nahradil ženský. Historie kinematografie zná řadu případů, kdy se úspěšný filmový příběh adaptuje v dalších zemích.
7. 8. 2025

Začíná Brutal Assault, zahrají Gojira či King

Do barokní pevnosti Josefov v Jaroměři se vrací Brutal Assault. Na metalový festival se sjede přes sto čtyřicet umělců, hlavními taháky jsou Gojira, Mastodon či Ministry. Návštěvníci musejí počítat se ztíženou dopravní situací.
6. 8. 2025

Před sedmdesáti lety se poprvé promítala Cesta do pravěku

Cestu do pravěku, jeden z nejúspěšnějších filmů československé kinematografie, vidělo publikum poprvé před sedmdesáti lety. Šlo o první celovečerní hraný film režiséra Karla Zemana. A slogan měl: Fantastické putování čtyř chlapců za poznáváním dávné minulosti naší Země. Snímek vznikal dva roky a dostal se do distribuce ve více než sedmdesáti zemích světa. Obdiv k vizuální originalitě filmů Karla Zemana doteď přiznávají jeho zahraniční kolegové, třeba režiséři Tim Burton, Wes Anderson nebo Terry Gilliam. Jednou z na svou dobu nejpůsobivějších scén celého filmu byl souboj mezi dvěma dinosaury – stegosaurem a zřejmě ceratosaurem, který však více připomínal nejslavnějšího dinosaura všech dob, Tyrannosaura rexe.
5. 8. 2025
Načítání...