Sputnici slaví padesátku našeho kamarádského rokenrolu

Praha – Dali si jméno Sputnici podle první umělé družice a jako první se vydali na československou rokenrolovou dráhu. Koncertovali na přelomu 50. a 60. let a mnozí jejich členové se zapsali do československých (respektive českých) hudebních dějin. Sputnici dnes v Kulturním domě Barikádníků v pražských Strašnicích oslavují 50. výročí československého rokenrolu. Zároveň pokřtí svou knihu a dvojalbum s více než šedesáti hity ze sputnických koncertů.

Zakládající členové Sputniků se potkali ve škole a k založení kapely je dovedla potřeba hrát muziku, která by na rozdíl od tehdejší učesané populární hudby nepostrádala bezprostřednost. Spojili hudbu, kterou znali z poslechu například Radia Luxembourg, s českými texty a svými průkopnickými věcmi si hned získali posluchače. První koncert odehráli v říjnu 1959.

Texty v češtině jim trochu pomohly uchránit svou hudbu před cenzurou. „Že zpíváme česky, mělo svůj rajc, původnost a taky jsme to měli o něco jednodušší. Skupiny, které zpívaly anglicky, měly mnohem větší problémy, byly dokonce zakazovány. Zažili jsme ale občas i pikantní situace. Třeba když jsme hráli skladbu, která ještě neprošla tehdejší HSTD, Hlavní správou tiskového dozoru. Na dalším vystoupení už seděli inspektoři a sledovali, jestli větu, kterou nám zakázali, hrajeme. My zpívali lalala, ale publikum už vědělo, co tam má být za slova, a náramně se tím bavilo,“ vzpomíná jeden ze zakládajících členů Tomislav Vašíček.

9 minut
Rozhovor s Tomislavem Vašíčkem a Jiřím Klímou
Zdroj: ČT24

Vystoupení Sputniků nebylo jen o hudbě, mezi písně často vkládali divadelní scénky a autorské povídky. Eduard Krečmar, textař, připravoval koncert jako jakési pásmo. „Bohužel na konci roku 1962 rozpory mezi těmi, kteří patřili spíše do divadelní sekce, a muzikanty, kteří chtěli dělat hudbu už profesionálně a divadlo je nezajímalo, vedly k tomu, že jsme se rozešli,“ vysvětlil další ze zakládajících „Sputniků“ a  kronikář skupiny Jiří Klíma, co stálo za rozpadem první československé rokenrolové kapely. Na přelomu 50. a 60. let prošla touto skupinou řada dodnes známých hudebníků, jako například Petr Janda, Jiří Stivín, Jan Antonín Pacák nebo Pavel Vrba.

Nejde jen o příběh Sputniků, který si můžete přečíst. Z této knihy na vás dýchne atmosféra pozdních padesátých a raných šedesátých let dvacátého století a pohladí vás svět teenagerů té doby.

Pojmenování Sputnici je plurálem známého názvu první umělé družice, kterou do oběhu vyslali Rusové, a znamená česky souputníci - což poukazuje na význam kamarádství a přátelství, jež Sputnikům dodávalo sílu potřebnou k jejich pionýrské práci.

/Z knihy Sputnici – Náš kamarádský rock´n´roll/

  • Sputnici při nahrávání v Čs. rozhlase (1962) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110849.jpg
  • „Předsputnici“ na řepné brigádě (říjen 1958) zdroj: www.sputnici.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1109/110839.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
před 10 hhodinami

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025
Načítání...