Politika nažluto. Koho volí Homer Simpson?

Washington/Praha – Simpsonovi jsou ošemetné téma. Když se mluví o seriálech, nelze příběhy žluté rodiny ze Springfieldu opomenout, zároveň ale okupují (nejen) českou televizní zábavu už dvacet let a řečeno o nich bylo snad vše. Navíc jsou tu skalní fanoušci, kteří číhají za rohem a kontrolují chyby (D'OH!). Dnes nabízíme v rámci Velkého seriálového retra politickou perspektivu: Koho volí Homer Simpson? A kdo se z domu na Evergreen Terrace nakonec stane prezidentem?

Poslední prezidentské volby proběhly ve Spojených státech v roce 2008 a zvítězil v nich demokratický kandidát Barack Obama. Volit ho chtěl i Homer, nakonec ale kvůli zaujatému volebnímu stroji hlasoval za výkřiků It’s time for change (Je čas na změnu – Obamův volební slogan) šestkrát pro protikandidáta Johna McCaina. Hlasovací stroj se Homera pokusil sežrat, nakonec ho ale vyplivnul (video v původním znění zde).

V případě demokratů a republikánů, dvou molochů americké politické scény, se nejedná o jediný případ parodování či zesměšnění jejich názorů, postojů nebo členské základny. Proti politickým poměrům pálí i běžné seriálové epizody (zmíněná volební scéna byla součástí speciálního čarodějnického dílu), některé z nich pak na politice primárně staví – jako ta, kde Marge kandiduje proti Montgomerymu Burnsovi.

Upíří hrad versus salátový bar

Ostatně právě krutý a bezcitný Burns patří mezi nejvýraznější hlavní tváře springfieldských republikánů. Spolu s ním zasedají v sídle strany, které připomíná upírský hrad na kraji útesu, také šáša Crusty, tlustý Tony, hrabě Dracula, bohatý Texasan nebo herec Ranier Wolfcastle.

Zřejmě není potřeba vzpomínat všechny činy, které si na své konto Burns během 22 let vysílání Simpsonových připsal, a které tak padají i na hlavu springfieldských republikánů. Jde totiž prakticky o všechny myslitelné negativní jevy – od neregulovaného lovu velryb přes ohrožování životního prostředí jaderným odpadem po monopolizaci tisku.

Když Burnsův nohsled Smithers vymění v epizodě Hrátky s Montym zaměstnavatele, zamíří k dalšímu republikánovi, a sice Bushovu viceprezidentovi Dicku Cheneymu (ve funkci 2001–2009). Ten je také pravděpodobně jedinou postavou, která Burnse předčí; sídlí na šedivém ranči za betonovou zdí, nerudně kouká z křesla (doufaje v teroristické útoky, které by ho povolaly do služby) a Smitherse nechává z nudy trhat křídla včelám.

  • Dick Cheney v seriálu Simpsonovi autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century Fox http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2741/274077.jpg
  • Hillary Clintonová u Itchyho prezidentské přísahy autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276718.jpg
  • Bill Clinton v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276726.jpg
  • Rupert Murdoch v Simpsonových autor: Matt Groening, zdroj: 20th Century FOX http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276727.jpg
  • Al Gore v Simpsonových autor: 20th Century FOX/Matt Groening, zdroj: screenshot Youtube.com http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2768/276732.jpg

Politický směr, který ve Spojených státech reprezentují Ronald Reagan a otec a syn Bushové, se stává terčem posměchu tvůrčího týmu kolem Matta Groeninga mnohem výrazněji, než je tomu u demokratů. Platí to i navzdory tomu, že stranu (zasedající v salátovém baru) v seriálu reprezentuje zejména zkorumpovaný starosta Quimby, jehož milostná extempore připomínají věčnou facku uštědřovanou Billu Clintonovi za skandál s Monikou Lewinskou.

Americký prezident v roce 2030? Lisa Simpsonová

Za dobu vysílání Simpsonových (poprvé se na obrazovkách mihli na jaře 1987, první série se vysílala o dva roky později; v Česku měli premiéru 8. ledna 1993) se v oválné pracovně Bílého domu vystřídalo pět prezidentů: Ronald Reagan, George Bush starší, Bill Clinton, George W. Bush a Barack Obama.

V animovaném Washingtonu je doplnil mj. Arnold Schwarzenegger, Ralph Wiggum jako sjednotitel rivalských stran i Lisa Simpsonová. Podle vize z dílu Nebárt se budoucnosti (Bart to future) z roku 2000 by měla Lisa v čele USA stanout v roce 2030 a vystřídat ve funkci Donalda Trumpa. Zlegalizuje marihuanu a stejně jako Obama i ona bude řešit obrovské dluhy své země.

Do Bílého domu by se ovšem mohli dostat Simpsonové dva. Před posledními americkými volbami totiž o své kandidatuře uvažoval i sám Homer. Nakonec sice volil Obamu (resp. McCaina), jeho návštěva v show Davida Lettermana ale nabízela i jinou variantu…

Sousedská rvačka s Bushem

George Bush starší na adresu seriálu v roce 1992 poznamenal, že by si přál, aby se americké rodiny více podobaly Waltonovým než Simpsonovým. Odkázal se tak na serál The Waltons ze 70. let, který sledoval život zemědělské rodiny během hospodářské krize a druhé světové války ve východoamerické Virginii. Bart Simpson později v jedné epizodě v reakci na Bushovu tužbu konstatoval, že Simpsonovi jsou stejní jako Waltonovi – konec hospodářské krize si přejí také.  

Polemika s Bushem pokračovala i v epizodě, kdy se do sousedství Simpsonových přímo přistěhoval. Bart ho zprvu dohání k šílenství, příběh graduje sérií vzájemných odvet s Homerem a nakonec i Bushovou kapitulací a odjezdem ze Springfieldu. Jedná se o epizodu, kde dal Homer své politické přesvědčení najevo snad nejvýrazněji – ačkoli si to možná ani neuvědomoval.

Homer to rád horké? 

Tvůrci Simpsonových sami připouštějí inklinaci k liberální, středolevicové politice a veřejně to potvrdil například scenárista seriálu Al Jean. Jejich výrazným tématem je mj. ochrana životního prostředí (téma vlastní spíše levicovým silám). Když někdejší protikandidát George Bushe mladšího Al Gore představil svůj ekologický snímek Nepříjemná pravda, objevil se v něm i klip Global warming: None like it hot vytvořený Mattem Groeningem, který vysvětloval princip globálního oteplování.

Environmentální problematika byla také hybnou silou u Simpsonových ve filmu. Zde Homer natolik znečistí sprinfieldské jezero, že vláda Spojených států raději město přikryje skleněnou kupolí. V jedné z epizod se pak vysmívá Lise za to, že globální oteplování může paradoxně vést k ochlazení.

Jasno nemá Homer ani u problematiky homosexuálů – na jednu stranu mu nedělá problém se dvěma z nich na krátký čas žít (a z části přijmout i jejich životní styl), na druhou stranu poslouchal krajně pravicové rádio a ztotožňoval se s myšlenkami homofobů.

Kdo dá lepší koblihu

Pokud Homer volí demokraty, rozhodně je nevolí z přesvědčení a nepatří ani mezi věrné straníky. Spíš hlasuje pro toho, kdo mu v předvolebním boji nabídne chutnější koblihu. Že se to občas poštěstí i republikánům, potvrzuje Simpsonova podpora šáši Crustyho v době, kdy se za republikány snažil dostat do parlamentu.

Ačkoli pro postavu Homera J. Simpsona není politika prioritou (a třeba Lisa je v této oblasti o poznání aktivnější), jak upozorňuje sociolog Lukáš Hoder z brněnské Masarykovy univerzity, nelze seriálu jisté politické vlivy odepřít: „Simpsonovi dosáhli toho, o co se pokouší řada dalších produktů masové zábavy: stali se součástí populární kultury a v mnoha zemích ovlivňovali vidění a interpretaci světa.“ V případě politiky tak například představili starostu Springfieldu jako záletníka zkorumpovaného mocí, a naplnili a potvrdili tak představy diváků o nečistých poměrech na jejich vlastních radnicích.

Vedle toho příběhy žluté rodiny kvůli své snaze reflektovat (a zesměšnit) aktuální trendy a fenomény v americké společnosti nabízejí ve svém celku podrobnou přehlídku proměny společenských poměrů (nejen) ve Spojených státech za posledních dvacet let.

A co na to Rupert Murdoch?

Seriál The Simpsons vysílá od jeho vzniku v roce 1989 americká televizní stanice FOX. Ta je dnes společně s filmovým studiem 20th Century jednou z klíčových částí konglomerátu News Corporation, který vlastní mediální magnát Rupert Mudroch – shodou okolností majitel listu News of the World spojeného s nedávným britským skandálem.

Vlivný Australan, který se v seriálu již také několikrát objevil (a dvakrát dokonce sám sebe nadaboval), přitom na rozdíl od Simpsonových nepatří mezi fanoušky politické levice, ba naopak. V názoru na americkou politiku se prezentuje jako konzervativní a prorepublikánský; nesnáší rodinný klan Kennedyů, televize FOX vystupovala i proti Obamovi.

Vzhledem k názorovému směřování Murdochových médií, které se pohybuje napravo od středu a zahrává si s populismem, bývají Simpsonovi označováni za perlu v Murdochově výkladní skříni. Zahraniční komentátoři se také již řadu let přou o to, jaký má smysl, že za tímto levicovým seriálem stojí zrovna Murdoch. Pomineme-li zisk, uvažuje se především o mimikrách; Simpsonovi prý mají vyvolat dojem, že je magnát schopný tolerovat i jiné názorové proudy, než jsou ty jeho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Svatba v divadle ABC se příliš nevyvedla

Pražské Divadlo ABC v české premiéře uvádí hořkou komedii ze současné Anglie Než hvězdy zapadnou. Odehrává se během svatebního dne, kdy najevo vyjdou věci, které měly zůstat nevyřčené.
před 18 hhodinami

Umělcům prospívá, když jsou trošku pošramocení, míní Anna Geislerová

V herectví jsem náročná na sebe i na ostatní, přiznává Anna Geislerová. Věkem se přitom mění, jak svou profesi vnímá. Nejen o herectví mluvila s Janou Peroutkovou v pořadu Interview ČT24 speciál.
31. 3. 2026

V zájmu dítěte. ČT točí seriál o sociálních pracovnících jako detektivku

Česká televize natáčí nový detektivní seriál V zájmu dítěte. Zločiny v něm ale nevyšetřuje policie, nýbrž sociální pracovníci. Osmidílná novinka totiž sleduje úřadníky Orgánu sociálně-právní ochrany dětí, takzvaného OSPOD. Ti řeší případy těch nejzranitelnějších obětí ve fiktivním malém městě.
31. 3. 2026

Winterbergova poslední cesta vede i přes Šaldovo divadlo

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy připravilo dramatizaci románu Jaroslava Rudiše. Winterbergovu poslední cestu pojali inscenátoři nejen jako melancholickou road movie po železničních tratích, ale především jako příběh vyrovnání se s tragickou minulostí i se stárnutím.
31. 3. 2026

Lupiči z muzea v Itálii ukradli tři obrazy za miliony eur

Čtyři maskovaní lupiči před týdnem vnikli do vily Nadace Magnaniho a Roccové v italském městě Traversetolo nedaleko Parmy a ukradli tam tři obrazy za miliony eur, řekl agentuře AFP policejní mluvčí. Podle italského tisku lupiči odnesli obraz Ryby od Augusta Renoira z doby krátce před jeho smrtí v roce 1919. Mezi uloupenými obrazy je Zátiší s třešněmi od Paula Cézanna z let 1885 až 1887 a Odalisku na terase od Henriho Matisse z roku 1922.
29. 3. 2026

VideoBořit fungující veřejnoprávní média nedává smysl, míní experti

Posuzovat veřejnoprávní média podle toho, jestli je potřebujeme, je chybou, míní novinář a zakladatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff. Správnou otázkou je, zda je společnost využívá a důvěřuje jim, myslí si. Podle novináře a bývalého ředitele Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Davida Klimeše z výzkumů vyplývá, že většina Čechů České televizi a Českému rozhlasu věří. Obě instituce je jednodušší zlepšit a lépe je definovat než rušit a vymýšlet alternativy, říká. Odborník na komunikaci Jan Dobrovský se domnívá, že ztráta svobody by veřejnoprávní média stála jejich smysl. Poplatky považuje za zástupný důvod pro politické uchopení moci. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
29. 3. 2026

Obluda vrací knihy, na které se radši zapomnělo. Začala „komunistickým románem“

Tuzemská literární díla, která byla označována jako závadná, psaná čistě pro zisk nebo z politického přesvědčení, spojuje nově jedna edice. Pod názvem Obluda ji připravilo nakladatelství Academia a zahájilo „komunistickým románem“ Tegtmaierovy železárny. Knihu napsal coby svůj debut Karel Schulz v sociálně rozjitřených dvacátých letech minulého století.
29. 3. 2026
Načítání...