Fundamenty & sedimenty v kouli, kvádru či čtverci

Praha – Loňský rok byl ve druhém patře městské knihovny, výstavním prostoru Galerie hlavního města Prahy, zasvěcen velkým retrospektivám a souborným výstavám. První výstava roku 2011 je ale sondou do současného umění a podle slov šéfkurátora GHMP Karla Srpa „vysoce promyšleným intelektuálním projektem“. Název Fundamenty & sedimenty / Vzpoura hraček zastřešuje 26 umělců různých generací. Klíčem, podle kterého byli vybráni, je důraz na formu a základní jednoduchý tvar – kruh, čtverec, obdélník, kvádr či kouli. Kontrast k nim tvoří antifašistický snímek Vzpoura hraček.

Všechna vystavená díla nesou podle kurátora Petra Vaňouse určité znaky a poselství, které jsou jinak platné v různém čase a výstavním kontextu. Zastoupena jsou všechna dnešní výtvarná média, obrazy, plastiky, videa i zachycení performance.

Vaňous oslovil nejen zavedené osobnosti výtvarného umění, ale i méně známé autory vycházející z moravských výtvarných škol, například Josefa Mladějovského z Ostravské univerzity. „Tato výstava je důležitá v tom, že ukazuje práci napříč generacemi, že není skupinová, nesleduje žádný aktuální trend,“ dodává Karel Srp.

Nahrávám video

Návštěvníci uvidí díla Vladimíra Kokolii, Petra Nikla, Jiřího Petrboka, Ivana Pinkavy, Jiřího Sopka, Lubomíra Typlta nebo Vladimíra Kopeckého, který GHMP zapůjčil doposud neznámé obrazy. Výstava je instalovaná podobně jako tekoucí řeka – má své dynamické části (tok) a statičtější zálivy (přehrady). Tok odpovídá plynutí forem, přecházení z jednoho formálního světa do druhého. Druhou část tvoří pět oddílů (přehrad), které vždy v určitém shluku zpomalují tok instalace a zaměřují se na některou z forem.

Jediným výrazně odlišným exponátem výstavy je poválečný antifašistický film Vzpoura hraček z roku 1946, který se promítl i do názvu výstavy. Snímek tvoří kontrastní prvek k ostatním dílům. Zároveň je podle Petra Vaňouse vhledem do dílny, kde něco vzniká, kde se odkrývá zázemí vzniku forem. Zařazení snímku na výstavu a jeho vyjmutí z historické časové struktury prý umožňuje nový náhled na film, který lze rázem sledovat oproštěně od určitého dobového podtextu.

Díla jsou kurátorsky vybrána na základě určitého referenčního klíče. Tím je důraz na oproštěnost a reduktivnost formy a na základní obrazové a prostorové formy – kruh, čtverec, obdélník, linie, osa, krychle, kvádr, koule, linie, horizont apod. Zároveň je sledován jejich přenos do zvěcňovaných či metaforických poloh – např. koule/hlava, linie/horizont, obdélník/dveře apod.

V každém takovémto FUNDAMENTU je odhalován obsahový SEDIMENT, něco, co zde uvízlo, a co má svou platnost pro sdělování nějaké situace (prostorové, obsahové, vztahové, významové ad.) /z textu k výstavě/

Výstava Fundamenty & sedimenty / Vzpoura hraček je ve 2. patře městské knihovny k vidění od 2. února do 1. května.

Zastoupení autoři (celkem 26): Jiří Sopko, Jitka Svobodová, Vladimír Kopecký, Jindřich Zeithamml, Monika Immrová, Jiří Petrbok, Petr Písařík, Jan Merta, Jiří Matějů, Ivan Pinkava, Vojtěch Míča, Petr Nikl, Vladimír Kokolia, Robert Šalanda, Lubomír Typlt, Jaromír Novotný, Daniel Hanzlík, Jonáš Czesaný, Markéta Hlinovská, Jakub Lipavský, Ondřej Přibyl, Hynek Alt & Alexandra Vajd, René Hábl, Michaela Maupicová, Josef Mladějovský, David Pešat.

  • Lubomír Typlt / Terminály v noci (2008) zdroj: GHMP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2291/229054.jpg
  • Fundamenty & sedimenty / Vzpoura hraček autor: Michal Kamaryt, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2290/228989.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...