České Budějovice – Jihočeské divadlo dnes v české premiéře uvedlo do repertoáru současnou konverzační hru nizozemské scenáristky a dramatičky Marie Goos. Hostující režisér Petr Zelenka bez velkých změn použil překlad debutující Terezy Šimůnkové, děj přemístil do Čech a původní podle něj „poněkud nezdvořilý“ název Kloaka změnil na Fuk. K výtvarné spolupráci přizval Nikolu Tempíra a Vladimíru Fomínovou.
Chlapcům z Jihočeského divadla to není FUK
Druhá činoherní premiéra sezony je příběhem čtyř přátel po čtyřicítce, kteří řeší řadu problémů. Ústřední postavou je Petr v podání Martina Hrušky, jenž se nechtě stal úředníkem na radnici, kde zpronevěří obrazy. Potíže mu pomáhá řešit právník Tom (Ondřej Volejník), který po protidrogové léčbě přišel o zaměstnání. Dalším ze čtveřice je homosexuál Jarda (Jan Dvořák) – politik, jenž čeká na jmenování do vlády, a posledním aktérem je režisér Martin (Zdeněk Kupka), který spí s dcerou svého přítele Jardy. Dceru Lauru ztvárnila Teresa Branna.
- Fuk / Teresa Branna zdroj: Jihočeské divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3199/319842.jpg
- Fuk / M. Hruška, O. Volejník, Z. Kupka, J. Dvořák zdroj: Jihočeské divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3199/319841.jpg
- Fuk / Teresa Branna, Jan Dvořák zdroj: Jihočeské divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3199/319848.jpg
- Fuk / M. Hruška, Z. Kupka zdroj: Jihočeské divadlo http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/32/3199/319838.jpg
Holanďanku Marii Goos (1956), která na maastrichtské univerzitě vystudovala divadelní režii, v Nizozemsku počátkem 90. let proslavily dva televizní seriály. Její třetí divadelní hra Kloaka se stala obrovským hitem. Kloaku zvolili diváci nejoblíbenější hrou sezony 2003 a obdržela i zvláštní cenu poroty. Zfilmovanou podobu ocenila i nizozemská filmová akademie hlavní cenou pro nejlepší televizní drama roku 2004. S pochvalnými kritikami a 77 vyprodanými představeními se Kloaka hrála i v Británii. Popravdě – není se čemu divit. U které současné divadelní hry se můžete stejně upřímně popadat smíchy za břicho, abyste za okamžik vzteky svírali pěsti, protože vám jsou její antihrdinové tak děsivě pochopitelní?
/zdroj: Dilia/