Rozmarná léta českého filmu knižně

Praha - Aňa Geislerová, Ondřej Vetchý a Jiří Menzel se dnes v Praze stali kmotry knihy Jaroslava Sedláčka nazvané Rozmarná léta českého filmu. Jejím jádrem je stejnojmenný dokumentární cyklus, který loni odvysílala Česká televize.

Knižní kapitoly, stejně jako jednotlivé díly cyklu, formou kroniky mapují rok od roku zásadní události, okamžiky, historické milníky i tvůrčí počiny v domácím filmovém světě po listopadu 1989. Knížka nepostrádá ani historický exkurz do doby zdánlivě nedávno minulé. Především však nabízí výpovědi, názory, lidské postoje a vzpomínky více než dvou stovek osobností s tímto oborem úzce spjatých. Zatímco však televizní cyklus se zaměřil na dvacetiletí, kniha vedle části věnované historii mapuje léta 1989-1998.

Sedláček si cení především toho, že drtivá většina filmařů hovořila bez obalu. „Někdo s vtipem a nadhledem, jiný s hořkostí. Došlo mi, že spousta lidí o české kinematografii 90. let nic neví. Proto jsem chtěl vyprávět očima těch, kteří to osobně prožili,“ řekl. Druhý díl publikace se zbývající desetiletkou by se podle něj měl na trhu objevit před Vánoci.

Rozmarná léta českého filmu
Zdroj: ČT24/ČT

„Po listopadu byla situace pro filmaře mnohem zajímavější. I když se pak museli naučit žebrat o peníze,“ řekl Menzel. Pro Vetchého byl začátek 90. let příslibem něčeho neuvěřitelného. „Byl jsem ale snílkem,“ přiznal. Čas od času se prý dostane ke knize složené z ukradených úvah, rozhovorů a myšlenek. „Tato publikace je ale výjimkou - i proto jsem tady,“ dodal. Přivítal, že podá sofistikovanější obraz o české kinematografii. „Svůj první film jsem točila jako čtrnáctiletá. Psal se rok 1990 a šlo o snímek Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola. Také proto nemám srovnání,“ podotkla Geislerová.

Autor knihy Jaroslav Sedláček připomněl, jak se po listopadu 1989 český filmový průmysl rychle rozpadl. „Tak špatně na tom nebyl český film ani za protektorátu. Vždyť ještě v roce 1990 mělo premiéru 37 filmů, o dva roky později jen šest,“ dodal.

Česká televize je největším koproducentem domácí filmové tvorby. Od roku 1992 se podílela na přípravě více než dvou stovek snímků. Dokumentární cyklus Rozmarná léta českého filmu nabídl první ucelené ohlédnutí za dějinami českého hraného celovečerního filmu po sametové revoluci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...