Braková literatura je určena především pro studenty a badatele, listovat jí ale může kdokoli. Nejobsáhlejším a prvním zveřejněným souborem jsou už zmíněné cliftonky, jejichž hrdinou je newyorský a poté chicagský detektiv Léon Clifton. Byl typem geniálního, nezranitelného hrdiny, jakým je dneska v populární kultuře James Bond. „Byl to detektiv amatér, který za polici řešil neřešitelné případy. Měl Cliftonovo kladívko, ale co to vlastně je, není nikde spolehlivě vysvětleno,“ představil Cliftona literární historik Michal Jareš. Detektivova rekvizita se stala námětem i pro divadelní parodii Voskovce a Wericha z roku 1928 Tajemství Cliftonova kladívka.
Série cliftonek začala vycházet u nakladatele Rudolfa Štorcha v roce 1906, poslední případy vyřešit detektiv na počátku 40. let, své čtenáře si udržel ale až do 60. let.
„Masový tisk ve své době zaplňoval tramvaje, prodejny, trafiky, čekárny lékařů, ale tím, že byl levný a neměl žádnou kulturní hodnotu, se rychle ztratil. A dnes není v České republice žádná veřejná knihovna nebo sbírka, která by měla alespoň reprezentativní vzorek těchto tisků. Myslíme si ale, že pro kulturní paměť je potřeba znovu si k těmto tiskovinám zjednat přístup. Proto se je snažíme sbírat nebo si je půjčujeme od laskavých sběratelů a snažíme se alespoň v digitální formě zkompletovat reprezentativní ukázku,“ vysvětlil ředitel Ústavu pro českou literaturu Pavel Janáček, proč se rozhodli brakovou literaturu zdigitalizovat.
Rozhovor s Pavlem Janáčkem
Rozhovor s Pavlem Janáčkem
Reportáž o cliftonkách
Přečíst si v digitálním archivu, který se bude nadále rozšiřovat, můžete i další detektivní povídky, například „zápisky první anglické detektivky Ady Paulsonové“, které taktéž vydával Štorch, anebo dobovou erotickou literaturu, třeba o Adamovi a Evě v moři z Moderního dekameronu „v lidovém podání a vydání“.
