Česko láká filmaře, pobídky jsou rozebrané za pár týdnů

Praha - Česko zůstává oblíbenou lokalitou pro natáčení zahraničních filmů, včetně těch slavných hollywoodských. Celkem se letos zahraniční produkce chystají v České republice utratit přes 4 miliardy korun, což je téměř třikrát víc než v loňském roce. Rostoucí zájem produkcí jde podle ředitelky Státního fondu kinematografie Heleny Bezděk Fraňkové ruku v ruce se zvýšením pobídek, které jim český stát nabízí.

Na českých lokacích se natáčí například třetí a poslední řada evropského koprodukčního seriálu Borgiové, dánský televizní seriál 1864 a také britská televizní minisérie Mušketýři. Brzy se začne točit i projekt Child 44 producenta Ridleyho Scotta.

  • „Jestliže máme možnost alokovat více prostředků, znamená to, že přijede více filmařů a s nimi také více investic, které se dostanou do ekonomiky České republiky,“ uvedla Fraňková.

Letos má Česká republika pro filmaře připraveno téměř dvakrát víc než v loňském roce, zhruba 500 milionů korun. Ani to ale podle Fraňkové nestačí. „Prostředky Státního fondu kinematografie zmizí během tří týdnů,“ upozornila ředitelka fondu.

Pardubický kraj láká filmaře
Zdroj: ČT24

Obrovský zájem filmařů dokazují čísla – letos se v Česku natočí 20 zahraničních filmů, jejichž tvůrci plánují utratit víc než 4 miliardy korun, a do České republiky se vrací i velké americké hollywoodské filmy.

Pobídky jsou určeny jak českým, tak i mezinárodním produkcím, které je mohou využít na hrané, dokumentární a animované filmy určené k distribuci v kinech nebo televizi a na hrané televizní seriály.

Točit se tu bude třeba film Dítě 44 z produkce Ridleyho Scotta, který se proslavil jako režisér Gladiátora, Vetřelce nebo Hannibala. Drama podle románu Toma Roba Smithe ze stalinského Ruska bude režírovat Daniel Espinosa. Při výrobě tohoto jediného filmu plánují filmaři utratit téměř miliardu korun, najmout až 6 000 komparzistů. Kromě toho si budou od jednotlivých obcí i soukromníků pronajímat lokace – hrady, náměstí nebo třeba pražské Rudolfinum – čímž opět vrátí prostředky do státního rozpočtu; členové štábu navíc budou v České republice žít po dobu víc než půl roku, kdy budou nakupovat v českých obchodech a platit za služby českým podnikatelům.

  • „Utrácení zahraničních finančních prostředků za natáčení v dané lokalitě má na tu lokalitu pozitivní impakt v tom smyslu, že zaměstnává filmové profese v regionu, ale také nakupuje další služby a zaměstnává tak i pracovníky dalších profesí. Víceméně je region po dobu natáčení filmovým průmyslem živen. Odebírají se tam služby, které by se jinak neutrácely,“ vysvětlila Fraňková.

Jak takové pobídky fungují?

Filmové pobídky umožňují producentům, kteří se rozhodnou svůj film natočit v České republice, získat zpět až 20 % z peněz proinvestovaných v zemi, ať už na natáčení, či na další služby jako ubytování a dopravu. Prakticky vše probíhá tak, že před zahájením natáčení producent odhadne náklady a podá Státnímu fondu kinematografie žádost o navrácení 20 % z této částky. Pobídky jsou mu ale vyplaceny až po dotočení filmu a poté, co si producent nechá auditorskou společností zkontrolovat opravdu utracené výdaje.

Přínosy filmových pobídek
Zdroj: ČT24/filmcommission.cz

Prohlédnětě si, jak pobídky fungují, na názorné animaci České filmové komory.

Filmové pobídky tak, na rozdíl od některých podpor v jiných odvětvích, neznamenají pro státní rozpočet výdaj v pravém slova smyslu. Většinou jsou totiž vypláceny až poté, kdy se prostředky minimálně ve výši pobídky dostaly do státního rozpočtu formou daňových záloh a plateb sociálního a  zdravotního pojištění.

Jen 30 % rozpočtu na výrobu filmu se týká přímo nákladů na filmový štáb a filmové služby. Zbylých až 70 % rozpočtu jde na pronájem místních lokací, telekomunikačních služeb, dopravy, stavebních služeb, ubytování, na stravu a další služby.

Bonusem pro Českou republiku i jednotlivé regiony je také to, že města a památky, které se objevily ve slavných filmech, lákají zahraniční turisty.

8 minut
Rozhovor s Helenou Fraňkovou a Ludmilou Claussovou
Zdroj: ČT24

Pobídky jsou první, co filmaře zajímá

O nalákání filmových produkcí se v posledních letech strhl mezi evropskými zeměmi boj. Na to, jestli země nabízí nějakou formu podpory, se přitom filmaři dívají v první řadě, až potom přijdou ostatní faktory, třeba jestli jsou v dané zemi schopní odborníci a dobrá filmová infrastruktura nebo zajímavé lokace.

  • „Než producent vyšle svého lokačního scouta, tak si vybere ty země, které mají nějaké pobídky, až mezi nimi si vybere ty, které mají vhodné lokace a kvalitní filmové štáby,“ upozornila vedoucí České filmové komise Ludmila Klózová.

V posledních letech přitom zdaleka nepřijíždí jen producenti ze Spojených států, Česko začíná být oblíbené i mezi evropskými filmaři, nově zaznamenaly české filmové štáby zájem třeba ze Skandinávie, tradičně pak přijíždí do Čech točit Francouzi nebo Němci.

Lákají je nejen proslulí čeští filmoví odborníci, ale také česká krajina a v neposlední řadě historické památky. S oblibou historických filmů, které jsou v posledních letech v kurzu, přišel zájem o české hrady a zámky, láká ale i industriální architektura, jako například opuštěné továrny, které využívají tvůrci žánrů, jako je sci-fi.

Georgie Henleyová ve filmu Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Zatím nejvíc v České republice utratili tvůrci druhého dílu série Letopisy Narnie. Film Princ Kaspian je přišel (v Česku) zhruba na 1,2 miliardy korun, stočlenný štáb navíc v České republice bydlel zhruba půl roku.

Maďarsko spustilo lavinu pobídek

Do zavedení pobídek v Maďarsku v roce 2004 bylo Česko pro svou filmařskou tradici jednou z nejoblíbenějších lokalit zahraničních filmařů. Téměř okamžitě po maďarském zavedení úlev se ale situace otočila. Natáčení v Maďarsku bylo pro filmaře finančně mnohem výhodnější. I přesto, že nedisponovalo tak kvalifikovanou pracovní silou jako Česká republika, přetáhlo Maďarsko většinu zahraničních produkcí. Ještě v roce 2005 u nás cizí produkce utratily 8 miliard korun, v roce 2010 to nebyla ani miliarda. Do Maďarska se dokonce přesunula i řada u filmu pracujících českých odborníků a své pobočky tam přesunuly i české produkční společnosti.

Program podpory filmového průmyslu, zavádějící takzvané pobídky, běží v České republice od roku 2010. Mezi největší produkce, které díky pobídkám vznikly, patří seriál Borgiové nebo Mission: Impossible IV (2011). Některou z formy pobídek či daňových úlev nabízí stále více evropských zemí: vedle Maďarska a České republiky také Německo, Británie, Irsko či Francie.

Některé filmy zahraničních produkcí natočené v ČR

  • Příběh rytíře (2001)
  • Hartova válka (2002)
  • Letopisy Narnie (2005)
  • Oliver Twist (2004)
  • Kletba bratří Grimmů (2005)
  • Casino Royale (2006)
  • Mission: Impossible IV (2011)
  • Borgiové (2012)
  • Poslední rytíři (2011)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 22 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026
Načítání...