Nejen polský dramatik Tadeusz Różewicz způsobil, že se Franz Kafka ocitl v tísnivé Pasti despotického otce a vdavek chtivých žen. Základní osu české premiéry hry Past v Divadle Komedie tvoří vztahy mladého literáta k autoritářskému otci Hermannovi, empatickému příteli Maxi Brodovi a několika múzám, které s Kafkou sdílely jeho vrtošivé ego, nemoc i vášeň psaní.
Franz Kafka v Pasti strachu z manželství
Past startuje druhou sezonu ambiciózního týmu Divadla Company.cz v Divadle Komedie a zakončuje tak tu předchozí, polskou. Tématem války navazuje jak na uváděnou Słobodzianekovou Naši třídu, tak - volnější kompozicí a básnickostí obsahově závažného textu - na Gombrowiczovu Pornografii. Inscenace je tragikomickou koláží o generačních rozporech, sobectví bytostného autorství a banalitě partnerských událostí, které, povýšeny například na rituál zařizování domácnosti, znamenají konvenci rodinného zázemí.
Obnažený skelet důvěrných vazeb se na jevišti potkává s humorem, nadsázkou a místy téměř maškarními převleky některých symbolických postav (Zákazníci, Žid Friedenthal, Arizátor). Dění je sevřené v střídmých nebarevných kulisách a převážně černobílých kostýmech. Vizuální efekt černobílého pojetí podporují černé, bílé či černobílé paruky. Nábytek plní metaforickou úlohu, ve shodě s vizionářem Josefem Váchalem, povyšuje postel, skříň a stůl za součást spirituálního odkazu svého majitele.
GALERIE
Past, 2013, Divadlo Komedie, režie: Vojtěch Štěpánek zdroj: Divadlo Komedie
S teplem rodinného krbu, ve hře ztělesněném dvoukřídlou almarou, měl Franz Kafka problém. Zásnuby s gustem rušil, vidina svatby a poklidu hnízdění ho nelákala. Svou plachost překrýval cynismem, pózami, útěkem k tvorbě. "Když se člověk rodí, není svéprávný, žije v pasti a v ní také umírá. Ne všichni si to uvědomují, ale Franz, hrdina Pasti, to všechno chápe, dokonce předvídá budoucí události, které nastanou po jeho smrti," uvádí překladatelka a polonistka Renata Putzlacher-Buchtová. Reflexe války se v Pasti prolíná s intimitou Kafkových setkání s rodinou, přítelem a milenkami.
Tadeusz Różewicz (1921)
Polský básník a dramatik, několikrát navržený na Nobelovu cenu míru. Różewiczova forma vyjádření je básnická, zkratkovitá, pronikavě kritická, s existenciálními motivy. Během druhé světové války absolvoval důstojnický výcvik Zemské armády, pracoval i s partyzánskou skupinou. Po válce studoval umění v Krakově, vydával básnické sbírky, a později také prózu. S psaním dramatu začal v šedesátých letech, básnické slovo etabloval jako regulérní dramatickou formu promluvy postavy. První drama Kartotéka napsal roku 1961, dočkalo se mezinárodního věhlasu. K dalším dramatickým titulům- mimo jiné- patří Stará žena vysedává, Bílé manželství, Do písku… Past z roku 1982 završuje jeho dlouholetou fascinaci Franzem Kafkou a je jeho nejhranější hrou.
Z postav žen prostorem i hereckými výkony vyniká Felice Evy Vrbkové. Dovede uvolněně dovádět při nákupu manželské postele, je přirozená v tragice nenaplnění vztahu, dokáže rozesmutnit i rozesmát publikum. Také milý a horlivý Max Brod Jana Zadražila patří k vítaným oživením dlouhé inscenace. Zajímavým režijním nápadem je využití výraznějšího věkového rozdílu interpretů Kafkových rodičů (Vilém Udatný, Eva Lecchiová), které funguje. V popisném image Kafkova otce se zdá jeho vycpaný břich nadbytečnou rekvizitou, Vilém Udatný si přirozenou autoritu buduje jiným způsobem.
Past
Kristýna Leichtová je sexy ve všech svých figurách, její zhrzená podoba Kafkovy milenky Grety ovšem nepůsobí moc věrohodně. „Pro mou práci znamenají ženy zkázu. Maří tvůrčí proces hned v zárodku,“ říká subtilní introvert Franz Jana Hofmana, a také se podle toho chová. Silným je obraz, v němž se Kafkovy sestry shromáždí do žlutého světla na pozadí pódia, ohrožením života až mrazí. Naopak postava Arizátora v koženém kabátě a bílé masce je příliš doslovná. Křečovitě působí parodická scéna Žida Friedenthala u holiče.
Funkčnost postavy Dušičky, jakéhosi dvojníka titulní postavy (Jiří Racek) není přesvědčivá, za což ovšem herec nemůže. Efektní scéna s ohněm- v druhé polovině inscenace- vtahuje diváky do Kafkova záměru spálit část svých textů a zbytek odkázat příteli Maxi Brodovi. Celá druhá část má dlouhou stopáž a pomalejší tempo, první půle zaujme více. Past vrcholí setkáním Franze s otcem, při němž mu předá Dopisy otci, nevyhnou se hádce. Hlavy Franze a Dušičky, omotané obvazy, působí směšně a neposlouží vyznění scény. I když určitá vyváženost veselých a smutných prvků drží kompozici pohromadě.
GALERIE
Past zdroj: Divadlo Komedie
„Na tragikomických výjevech autor ukazuje konflikt dvou způsobů života. Zatímco otec se snaží zabezpečit rodinu, Franz Kafka se zabývá věcmi pro něj důležitými, zuby své slečny, svou knihou…,“ popisuje režisér Vojtěch Štěpánek. Dramaturgyně Markéta Bidlasová, sama také dramatička, k prvnímu uvedení hry na české scéně dodává: "V Polsku významný autor, jako u nás například Topol nebo Havel, se v Čechách téměř nehraje. Pastplynule převádí Divadlo Komedie do nové sezony s tématem Labyrintů - duševních a vztahových bludišť a spletitých sítí, v nichž se hlavní postavy nacházejí."
V překladu Jaroslava Simonidese, scéně Milana Davida a kostýmech Jany Hauskrechtové hrají: Jan Hofman, Eva Vrbková, Vilém Udatný, Eva Lecchiová, Hana Kusnjerová, Kristýna Leichtová, Jan Zadražil, Jiří Racek, Paula Kinga Dobosz, Ondřej Kirsch, Michal Slunečko.První reprízy se uskuteční 13. a 14. října.
