Praha - Podzim roku 1939 přinesl v Protektorátu Čechy a Morava na dlouhou dobu poslední velká vystoupení veřejnosti proti okupační moci. Během potlačení demonstrace 28. října německé pořádkové jednotky zastřelily i studenta medicíny Jana Opletala. Po Opletalově pohřbu nastala vlna zatýkání, které vyvrcholilo právě 17. listopadu 1939 uzavřením všech českých vysokých škol.
Opletal zásah přežil a byl operován, 11. listopadu ale podlehl zánětu pobřišnice. Jeho pohřeb, který se stal další demonstrací proti okupační moci, nakonec ale vyústil v další vlnu teroru a zatýkání. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 se uskutečnil zásah, namířený hlavně proti českým vysokým školám a inteligenci vůbec. Gestapo s dalšími německými policejními jednotkami tehdy obsadilo vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami a zatklo více než 2 000 studentů.
Zatčené studenty odváželi do věznice na Pankráci a do kasáren v Ruzyni, kde Němci zastřelili devět funkcionářů studentských spolků. Byly to první popravy podle směrnice o tzv. zvláštním zacházení (smrt bez soudního řízení), která se později stala běžnou součástí okupačního teroru. Část studentů - méně než dvacetiletí a cizinci - byla nakonec propuštěna, ale přes 1 260 jich skončilo v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg u Berlína. Ti, co přežili, byli od prosince 1939 propouštěni, poslední se dostali domů až v březnu 1943.
Po vlně zatýkání následoval Hitlerův rozkaz, na jehož základě byly 17. listopadu uzavřeny všechny české vysoké školy. To ovlivnilo osudy dalších desetitisíců mladých lidí. K. H. Frank tehdy pronesl do jisté míry prorocká slova: „Když válku vyhrajete, vysoké školy si otevřete sami. Když vyhraje Německo, nebudete je potřebovat, stačí vám obecné školy!“ České univerzity se otevřely až po skončení druhé světové války.
Jako projev obecného uznání československým studentům je 17. listopad od roku 1941 slaven jako Mezinárodní den studentstva. Oslavy jeho 50. výročí na podzim 1989 byly jedním z impulsů konce komunistického režimu v Československu. Jana Opletala pak v roce 1996 prezident Václav Havel vyznamenal in memoriam Řádem Tomáše Garrigua Masaryka.
