Až tam, kde se potraviny prodávají, zůstává největší část peněz, které lidé platí za potraviny. Jsou o tom přesvědčeni politici stran vládních i opozičních, ačkoli z koaličních stran zní i výtky vůči některým potravinářským firmám, jmenovitě těm ze skupiny Agrofert, a od opozice zase kritika snížení zemědělských dotací. O cenách potravin diskutovali v Událostech, komentářích politici Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) a Martin Hlaváček (za ANO) a také předseda antimonopolního úřadu Petr Mlsna a Jana Neumannová z Reportérů ČT.
Že potraviny zdražují, je patrné nejen v obchodech, ale i ze statistik. Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu se jejich ceny zvýšily od loňského do letošního srpna o 7,9 procenta, přičemž loni v srpnu byl meziroční růst cen potravin 19,6 procenta. Zatímco zákazníci v obchodech sahají čím dál hlouběji do kapes, zní od zemědělců, potravinářů i obchodníků, že rozhodující podíl na vysokých cenách má někdo jiný ve výrobním řetězci.
V debatě v Událostech, komentářích ale zazněla z úst poslance vládní KDU-ČSL Pavla Bělobrádka i od europoslance reprezentujícího opoziční ANO Martina Hlaváčka podobná slova – oba odkázali hlavně na obchodníky.
„Hlavní problém je v prodeji. Ne na všech položkách, ale když se bavíte se zemědělci, za kolik prodávají a za kolik je finální cena…,“ uvedl Bělobrádek. Míní, že obchodní řetězce „tlačí na producenty“, a obvinil je z klamavé reklamy. „Všude české vlajky a pak se podíváte na malé štítky a prodává se tam výrobek ze zahraničí,“ řekl poslanec.
I podle Hlaváčka jsou spotřebitelské ceny potravin hlavně dílem obchodníků. „Kdybyste se podívali, za kolik se v posledních dnech prodává rohlík z pekáren do supermarketu, tak je to mezi 1,40 a 1,60 koruny. A víte dobře, každý chodíme do samoobsluhy, tak je mezi 2,90 a 3,30. (…) Na rohlíku mají obchodní řetězce obchodní přirážku zhruba sto procent,“ prohlásil opoziční politik.
Obchodní řetězce Hlaváček označil za oligopol. „Máme tady 33 tisíc zemědělců, 8500 potravinářských podniků a pak máme pět až šest obchodních řetězců, které prodají přes 90 procent potravin. Je evidentní, že obchodníci jsou v oligopolním postavení,“ uvedl.
Při nákupu United Bakeries bylo ze strany ÚOHS vše v pořádku, tvrdí Mlsna
Pekařským trhem, o němž se Hlaváček zmínil, se v pondělí zabývali Reportéři ČT. Ti poukázali na to, jak pekárny Penam ze skupiny Agrofert – která patří do svěřenského fondu předsedy ANO Andreje Babiše – nakupovaly konkurenta United Bakeries a k čemu to vedlo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže stanovil v roce 2019 podmínku, že Penam musí nejprve prodat šest pekáren, které mu patří.
To se stalo, avšak PEK Group, která zastřešila tyto pekárny a měla být konkurentem Penamu, v dalším roce část z nich prodala a utlumila činnost. Výsledkem je, že Agrofert ovládá téměř třetinu českého pekárenského trhu a nemá žádného srovnatelně velkého konkurenta.
„Některé úplně skončily. Znamená to, že z formálního hlediska byly podmínky dodrženy, ten subjekt sice vznikl, ale fungoval pouze rok. Myslím, že cíl, který tam měl být, nebyl dosažen,“ podotkla autorka reportáže Jana Neumannová.
Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna ale v debatě v Událostech, komentářích odmítl, že by úřad cokoli zanedbal, byť zdůraznil, že v roce 2019 v něm ještě nepůsobil. Míní, že utlumení činnosti PEK Group mohlo souviset s pandemií covidu-19 a restriktivními opatřeními z té doby.
„Fúze byla povolena v roce 2019, v roce 2020 přišel covid, následně přišla v kombinaci ruská agrese na Ukrajině s energetickou krizí. Je potřeba si říct, že pekárenský byznys je energeticky extrémně, extrémně náročný. A nám už nepřísluší hodnotit, jak strategicky propracovaný je byznys plán nového subjektu,“ podotkl Mlsna.
Europoslanec za ANO Hlaváček nicméně odmítl, že by Agrofert, respektive jím vlastněné firmy dokázaly zásadním způsobem ovlivňovat ceny potravin. „To, co vidíme na výsledovce Agrofertu, tak vidíme úplně stejně na výsledovkách všech ostatních podniků i po Evropě,“ řekl.
Bělobrádek se ale nedomnívá, že by postavení firem Agrofertu bylo tak slabé. „Výhoda z toho, když máte velký podnik, tady je. Nakupujete ve velkém, máte množstevní slevy. Když jste v celém řetězci od prvovýroby přes zpracovatele a tak dále, tak je tam výhoda. (…) Že vlastníte od prvovýroby až po finál, to není nic sprostého, to bylo i za první republiky. Až na to, že zemědělci měli podíly v dalších řetězcích, zatímco dneska to má jednoho vlastníka a nejsou to podíly,“ řekl lidovecký poslanec, který je členem sněmovního zemědělského výboru.
Hlaváček pak přičítá část podílu na zdražování potravin i vládě. Míní, že poskytuje zemědělcům příliš malou část z dotací od Evropské unie. „Do předchozí vlády byla základní platba na 130 eurech na hektar – v Polsku je pro srovnání 116. Byla snížena na 72 eur. (…) Je to proto, že byly přesměrovány od potravin k nepotravinám,“ poznamenal.
