Europoslanci schválili regulaci pro kryptoměny

Evropský parlament (EP) ve čtvrtek drtivou většinou schválil nařízení MiCA, což jsou pravidla regulace kryptoměnových trhů. Je to první ucelenější sada předpisů pro kryptoměnové odvětví na světě, uvedla agentura Reuters. EP schválil i další opatření, která se v odvětví kryptoměn zaměřují na boj proti praní špinavých peněz.

Převody virtuálních aktiv, jako jsou bitcoiny, dosud evropská legislativa o finančních službách nijak neupravovala. Nyní pro regulaci MiCA (Markets in Crypto-assets) hlasovalo 517 europoslanců, 38 jich bylo proti a 18 se hlasování zdrželo.

Schválená pravidla budou platit od poloviny příštího roku. Požadují, aby se firmy, které v Unii nabízejí služby v odvětví kryptoměn, registrovaly a poskytly přesné údaje o své identitě. Pak získají licenci od regulačních orgánů EU. Pravidla už dříve schválily unijní státy.

„Díky regulaci MiCA získalo evropské odvětví kryptoaktiv regulační průhlednost, kterou země jako Spojené státy nemají,“ prohlásil europoslanec Stefan Berger z frakce Evropské lidové strany (PPE), který zákon předkládal. Dodal, že tak EU získá konkurenční výhodu.

„Doufám, že by se naše pravidla mohla stát vzorem pro další země,“ řekla ve středu v debatě o souboru opatření eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová.

EP také hlasoval poměrem 529 ku 29 pro samostatná opatření známá jako nařízení o převodu finančních prostředků. Ta vyžadují, aby provozovatelé kryptoměnových služeb identifikovali své zákazníky tak, aby zabraňovali praní špinavých peněz.

Dojde k pročištění trhu?

„Zavedení pravidel MiCA bude mít za následek určité pročištění trhu, protože obchodníci s kryptem a různé bitcoinové směnárny a burzy budou moci fungovat na základě povolení. Zároveň by mohly investice do kryptoměn získat větší důvěru mezi širokou veřejností,“ dodal ředitel české společnosti Bit.plus Martin Stránský.

Podle analytika XTB Štěpána Hájka se prostoru kryptoaktiv dostává jasných pravidel hry, které mají především ochránit uživatele. „Rozhodnutí pro jeden z největších trhů v EU může podpořit další postup regulace ve Spojených státech, kde jsme se výraznější regulace zatím nedočkali,“ uvedl Hájek. Připomněl, že kroky europarlamentu přichází po loňském krachu burzy FTX a následně nucenému uzavření dvou plně regulovaných kryptobank ve Spojených státech. „Pro celý trh je regulace velmi dobrou zprávou, jelikož se spekulovalo o úplném zákazu kryptoměn,“ dodal Hájek.

Na cenu největších kryptoměn nebude mít podle Hájka rozhodnutí o regulaci bezprostřední dopad. Postupem času by ale u některých kryptoměn mohlo dojít k tlumenějšímu růstu, jelikož větší regulace podle něj zamezí manipulaci s cenou a dalším podivným praktikám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled