„Tuto kapitolu můžeme uzavřít.“ Po dvanácti letech končí evropský dohled nad řeckým hospodařením

Evropská komise oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením řeckého státu. Ten měl zajistit zavedení reforem, které Řecko slíbilo výměnou za úvěrovou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise Řecko získá díky ukončení zpřísněného dohledu větší svobodu v hospodářské politice.

„Uzavírá se dvanáctileté období, které přineslo bolest občanům, stagnaci ekonomiky a rozdělení společnosti,“ uvedl řecký premiér. „Opuštění zpřísněného dohledu znamená větší volnost v našich ekonomických rozhodnutích,“ dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila odhodlání Řecka a jeho obyvatel. „Tato země tak může uzavřít tuto kapitolu a dívat se do budoucnosti s důvěrou,“ napsala na Twitteru. „EU bude vždy stát na vaší straně," dodala.

Současnou podobu mechanismu zpřísněné kontroly Evropská komise zavedla v roce 2018, kdy se Řecko začalo znovu financovat na mezinárodních trzích. Řecko si od MMF a EU půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu Kč) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Poslední část dluhu vůči MMF Atény splatily na jaře.

Zpřísněná kontrola měla zaručit, že Řecko bude pokračovat ve svých hospodářských reformách a že vláda nezavede opatření, která by výrazně zhoršila rozpočtovou disciplínu země. V rámci poskytnutí půjček od EU a MMF se Atény zavázaly ke škrtům ve státních výdajích, privatizacím a jiným opatřením, která vyvolala opakované protesty obyvatelstva.

Zlepšit si rating

Řecká vláda nyní doufá, že se jí podaří zlepšit hodnocení úvěrové spolehlivosti ze strany mezinárodních ratingových agentur. Hodnocení se nyní nachází mimo investiční pásmo, což znemožňuje některým investorům kupovat řecké státní dluhopisy. Podle premiéra ukončení mechanismu zpřísněné kontroly pomůže Řecku dosáhnout návratu ratingu do investičního pásma.

Analytik Wolfango Piccoli z poradenské společnosti Teneo nicméně předpokládá, že ukončení zpřísněného dohledu nebude mít žádné velké dopady. „Je to především technická záležitost, kterou bude většina investorů zřejmě ignorovat,“ uvedl.

Ani třiadvacetiletá Efthymia Paidiová z Atén, která během řecké dluhové krize vyrostla, si nemyslí, že by došlo k výraznějším změnám. „Myslím si, že krize v podstatě pokračuje, nikdy neskončila,“ řekla agentuře AP. „Nezaměstnanost je stále vysoká a mzdy jsou nízké, zatímco životní náklady jsou vysoké.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv. Napadli i delegaci EU

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
12:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 21 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánovčera v 19:24‌‌

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.