„Tuto kapitolu můžeme uzavřít.“ Po dvanácti letech končí evropský dohled nad řeckým hospodařením

Evropská komise oficiálně ukončila zpřísněný dohled nad hospodařením řeckého státu. Ten měl zajistit zavedení reforem, které Řecko slíbilo výměnou za úvěrovou pomoc od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Podle premiéra Kyriakose Mitsotakise Řecko získá díky ukončení zpřísněného dohledu větší svobodu v hospodářské politice.

„Uzavírá se dvanáctileté období, které přineslo bolest občanům, stagnaci ekonomiky a rozdělení společnosti,“ uvedl řecký premiér. „Opuštění zpřísněného dohledu znamená větší volnost v našich ekonomických rozhodnutích,“ dodal.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila odhodlání Řecka a jeho obyvatel. „Tato země tak může uzavřít tuto kapitolu a dívat se do budoucnosti s důvěrou,“ napsala na Twitteru. „EU bude vždy stát na vaší straně," dodala.

Současnou podobu mechanismu zpřísněné kontroly Evropská komise zavedla v roce 2018, kdy se Řecko začalo znovu financovat na mezinárodních trzích. Řecko si od MMF a EU půjčilo v letech 2010 až 2018 zhruba 260 miliard eur (dnes kolem 6,4 bilionu Kč) kvůli vážným problémům se svými veřejnými financemi. Poslední část dluhu vůči MMF Atény splatily na jaře.

Zpřísněná kontrola měla zaručit, že Řecko bude pokračovat ve svých hospodářských reformách a že vláda nezavede opatření, která by výrazně zhoršila rozpočtovou disciplínu země. V rámci poskytnutí půjček od EU a MMF se Atény zavázaly ke škrtům ve státních výdajích, privatizacím a jiným opatřením, která vyvolala opakované protesty obyvatelstva.

Zlepšit si rating

Řecká vláda nyní doufá, že se jí podaří zlepšit hodnocení úvěrové spolehlivosti ze strany mezinárodních ratingových agentur. Hodnocení se nyní nachází mimo investiční pásmo, což znemožňuje některým investorům kupovat řecké státní dluhopisy. Podle premiéra ukončení mechanismu zpřísněné kontroly pomůže Řecku dosáhnout návratu ratingu do investičního pásma.

Analytik Wolfango Piccoli z poradenské společnosti Teneo nicméně předpokládá, že ukončení zpřísněného dohledu nebude mít žádné velké dopady. „Je to především technická záležitost, kterou bude většina investorů zřejmě ignorovat,“ uvedl.

Ani třiadvacetiletá Efthymia Paidiová z Atén, která během řecké dluhové krize vyrostla, si nemyslí, že by došlo k výraznějším změnám. „Myslím si, že krize v podstatě pokračuje, nikdy neskončila,“ řekla agentuře AP. „Nezaměstnanost je stále vysoká a mzdy jsou nízké, zatímco životní náklady jsou vysoké.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

O svátcích budou velké obchody většinou zavřené

Obchodní řetězce a nákupní centra budou mít o Vánocích naposledy otevřeno na Štědrý den, který letos připadá na středu, maximálně však do 12:00 hodin. Ve čtvrtek 25. prosince a v pátek 26. prosince budou mít všechny velké obchody zavřeno, stejně tak i ve čtvrtek 1. ledna. Děti šly letos do školy naposledy v pátek 19. prosince a vrátí se v pondělí 5. ledna.
před 3 hhodinami

Provizorium nemusí být problém, nebude-li dlouhé, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Vláda Andreje Babiše (ANO) míří do rozpočtového provizoria, protože chce předělat návrh státního rozpočtu zděděný po kabinetu Petra Fialy (ODS). Hlavní ekonom Investiky Vít Hradil a redaktor ČT Petr Vašek diskutující v pořadu Události, komentáře z ekonomiky se shodli, že provizorium nemusí být zásadní problém, pokud nepotrvá dlouho. Babišova vláda se ale zřejmě nevyhne vyššímu schodku, pokud chce prosadit priority jako přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo snížení záloh živnostníkům. Debatu moderovala Vanda Kofroňová.
před 16 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
20. 12. 2025

Schillerová chce stihnout legislativu k EET v příštím roce

Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) již vytvořila na resortu pracovní skupinu pro zavedení elektronické evidence tržeb (EET). Vyjádřila se tak v pořadu Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Součástí připravovaného zákona má být také daňový balíček, který bude mimo jiné obsahovat osvobození spropitného od daní a pojistného, snížení DPH na nealko nápoje ve stravovacích službách nebo studentské a manželské slevy. Podle ministryně je reálné, aby se nezbytné legislativní změny stihly během roku 2026, zpracovaný legislativní text by chtěla mít do konce února, v říjnu by měl navázat pilotní projekt. Schillerová také znovu připustila, že schodek rozpočtu na příští rok by mohl být vyšší, než s jakým počítal návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS).
20. 12. 2025
Načítání...