Schillerová začne vyjednávat o definitivní podobě rozpočtu na příští rok. Už teď v něm chybí třicet miliard

4 minuty
V rozpočtu chybí třicet miliard
Zdroj: ČT24

Příští týden začne ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) vyjednávat s vládními kolegy o konečné podobě státního rozpočtu na další rok. Vláda zatím počítá se schodkem 390 miliard korun. Česká televize ale zjistila, že v návrhu už teď chybí – hlavně kvůli novým prioritám kabinetu – téměř třicet miliard. A ministři přichází s požadavky za desítky miliard navíc.

„Doufám, že se podaří něco najít na příjmové straně, a zbytek budu škrtat na výdajové. Nedá se nic dělat,“ říká k situaci ohledně schodku vicepremiérka a ministryně financí Schillerová. Čeho konkrétně by se škrty týkaly, zatím ale neupřesnila. „V tuto chvíli nad tím sedíme, to je potřeba vzít v komplexu. To se nedá takto říct,“ dodala. 

Návrh rozpočtu na příští rok stále nepočítá se dvěma a půl miliardami na vyšší slevy pro rodiny s více dětmi. Stejně tak v něm zatím není pět a půl miliardy na schválený růst přídavků, čtrnáct a půl miliardy na schválené zvýšení plateb státu za jeho pojištěnce a až pět miliard na vyšší platy učitelů, které požaduje ministerstvo školství.

Priority
Zdroj: ČT24

Rozpočet naopak počítá se dvěma a půl miliardami z digitální daně, kterou ale sněmovna prakticky jistě nestihne schválit. „Abych byla úplně objektivní, vidím to dost pesimisticky, že by to mohlo do voleb dojít. Máme tady dva měsíce, sněmovna nejede,“ říká Schillerová.

Vládě tak hrozí až o třicet miliard vyšší deficit. Ministryně financí ale na navrženém schodku 390 miliard trvá i za cenu škrtů.

Opozice tvrdí, že by kabinet měl plánovaných třicet miliard co nejdřív zahrnout do rozpočtu.

„To je bohužel takový běžný způsob fungování paní ministryně financí, že do rozpočtu nedává výdaje, které už schválené jsou, naopak tam zahrnuje příjmy, které ještě schválené nejsou,“ podotýká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). „To je samozřejmě špatný přístup, takto se rozpočty nesestavují nebo neměly by se sestavovat,“ souhlasí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček.

Předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura uvedl, že
na ministerstvo financí tlačí už teď. „Aby i s námi rozpočet diskutovalo, protože už teď tam vidíme položky, které prostě nejsou realistické,“ přiblížil.

Desítky miliard korun navíc v rozpočtu požadují i jednotliví ministři

Další desítky miliard po resortu financí navíc požadují i jednotliví ministři, hovořili o nich už v červnu. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) například zmínila požadavek obcí na investice ve výši deseti miliard korun.

„Všechno dohromady bychom se bavili zhruba o nějaké jedné a čtvrt miliardě korun,“ konkretizoval zase svou představu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Také vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) chce více peněz pro ministerstvo dopravy. „Já osobně si myslím, že to bude dvě až tři miliardy a pak jsme naprosto spokojení,“ uvedl.

A třeba ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) žádá další miliardy na sociální služby. „Neexistuje, aby sociálním službám příští rok nerostly finanční prostředky,“ zdůraznila. „Já bych byl rád, kdyby se to zvedlo o nějakou miliardu,“ vyčíslil požadavky také ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Právě on bude zároveň prvním členem vlády, který bude v úterý o penězích s ministryní financí vyjednávat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...