Podpůrné covidové programy míří ke konci. Strany ale pro volby zvažují, jak oživit ekonomiku

Nahrávám video

Covidové kompenzace pomalu končí. Resort průmyslu a obchodu počítá s tím, že je zastaví v momentě, kdy budou moci znovu otevřít všechny vládou zakázané provozy. Ministři ale počítají s tím, že bude potřeba i nadále částečně pomáhat – v omezené podobě by tedy mohl ještě dál fungovat Antivirus. A plány, jak oživit ekonomiku, postupně představují ve volebních programech i opoziční strany.

Oběd na zahrádce, nákup v knihkupectví a nebo například návštěva posilovny. Provozovny postupně otevírají, vláda počítá i s dalším rozvolňováním a to znamená postupný konec podpůrných programů.

„Domníváme se, že většina provozoven bude puštěna ještě buď do konce května nebo v první polovině června. Pak už programy plošného charakteru nebudou. Určitě ale budou ještě pokračovat některé specifické programy, které dojíždějí. Například program zaměřený na kulturu,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). 

Co dál s programem Antivirus

Hodně se nyní diskutuje o úspěšném programu Antivirus, z něhož se poskytují příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Odbory i zaměstnavatelé chtějí, aby pokračoval. Resort práce má pět scénářů, co dál.

„V určité, a my tomu říkáme miniverzi, bychom Antivirus chtěli nechat běžet. Pak je to logicky krizové ošetřovné. A třetí věcí je izolačka, tam budeme ještě jednat na základě čísel, někdy na začátku června, zda prodloužit případně do konce roku,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Opozice zvažuje, jak pomoci například živnostníkům

S ukončením covidových programů souhlasí i většina opozice. Liší se například v názorech, jak by měl stát dál pomáhat živnostníkům. Strany postupně představují programy pro říjnové volby.

Koalice Spolu chce daňový strop – tedy horní hranici, přes kterou by stát nemohl jít a nemohl by zvyšovat daně. „Já rozumím tomu, že bude třeba končit kompenzační bonus, tak jak se bude otevírat, ale covidové programy by podle mého názoru měly ještě několik týdnů nebo měsíců zůstat,“ soudí místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček. 

Podle koalice Pirátů a STAN by měly pokračovat úvěrové programy. Chtějí zavést covidový balíček, který se zaměří na nejvíce postižené oblasti ekonomiky. „Chceme vyplácet nějakou vyšší paušální náhradu škody postiženým odvětvím, abychom odradili řadu podnikatelů od nutnosti soudit se se státem. Je potřeba zajistit to, aby lidi, kteří za svoji provozovnu ručili svým vlastním bydlením, nepřišli o to bydlení,“ řekl místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti). 

Snaha udržet pracovní místa

Pro hnutí SPD je klíčové udržení pracovních míst, tedy například pokračování Antiviru. „Co se týče živnostníků, tak bychom chtěli rozšířit možnost paušální daně. Chtěli bychom tu hranici obratu ještě zvýšit na milion korun tak, aby se k té paušální dani dostalo více živnostníků,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura. 

Udržení pracovních míst je důležité i pro komunisty. „Našich pět P je práce na prvním místě. To znamená práce jak pro zaměstnance, tak pro ty, kteří tu práci přidělují,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. 

Začátkem června pak bude Senát schvalovat takzvaný kurzarbeit. Ten má v době krize zaměstnavatelům částečně kompenzovat vyplacené náhrady mzdy. A to v případě, že zaměstnancům nebude možné z objektivních důvodů přidělit práci. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 14 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...