Mlsna chce antimonopolní úřad otevřenější, po místopředsedech požaduje bezpečnostní prověrku

Petr Mlsna po svém úspěchu ve výběrovém řízení na předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kterého se ujal tento týden, jmenoval jako svůj hlavní cíl obnovení důvěryhodnosti instituce v odborných kruzích i u veřejnosti. Chce proto více mluvit o tom, co úřad dělá. V plánu má i přeobsazení rozkladových komisí. Po svých místopředsedech chce bezpečnostní prověrku.

Jako hlavní změnu na tiskové konferenci uvedl Mlsna obnovení vnější komunikace s médii a veřejností a vysvětlování kroků úřadu. Pravidelně by chtěl jednou měsíčně dělat brífinky pro média o činnosti. „Ještě v průběhu pátku vydáme tři tiskové zprávy o pokutách, které úřad udělil a ještě nezveřejnil,“ řekl Mlsna.

Již dříve nový šéf avizoval, že bude po místopředsedech úřadu požadovat, aby měli bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. „Já sám jsem držitelem osvědčení tajné, ten proces je velmi důkladný a někdy i nepříjemný,“ komentoval Mlsna. Prověrka je podle něj důkazem toho, že daný člověk nemá kostlivce ve skříni. Zatím ji má z místopředsedů pouze jeden.

Nový ředitel také chce přeobsadit rozkladové komise. Ty se zabývají případy, kdy někdo z účastníků správního řízení není spokojen s rozhodnutím úřadu a podá proti němu rozklad. 

Dosud komise obsazoval předseda úřadu podle vlastního uvážení, Mlsna chce, aby jejich sestavování bylo transparentnější. „Počátkem roku oslovím právnické a ekonomické fakulty státních vysokých škol, protikorupční organizace, českou advokátní komoru a orgány ústřední státní správy, aby navrhly do rozkladových komisí členy, kteří budou splňovat odborná kritéria, praxi a vysokoškolské vzdělání. Z nich pak sestavím rozkladové komise,“ uvedl Mlsna.

Nahrávám video
Brífink nového předsedy ÚOHS Petra Mlsny
Zdroj: ČT24

Mlsna už v týdnu jednal se zástupci protikorupčních organizací i politických stran, mimo jiné s nimi probíral návrh zákona o zřízení úřadu pro dohled nad veřejným zadáváním. Ten by případně měl převzít agendu veřejných zakázek. Podle Mlsny je ale třeba mimo jiné vyhodnotit ekonomické dopady zřízení nového úřadu.

„Je třeba posoudit, zda by výhody zřízení nového úřadu převážily nad stávajícím modelem, nebo zda bude výhodnější stávající model zachovat a přijmout opatření, která rozhodování úřadu zrychlí,“ uvedl Mlsna.

Nový předseda plánuje také navázat spolupráci se soutěžními úřady v okolních zemích, což má umožnit ÚOHS lépe sledovat trendy v Evropě. Hlavním vzorem je mu Německo.

Předání úřadu

Nový předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Mlsna převzal z rukou svého předchůdce Petra Rafaje instituci ve středu. Mlsnu v úterý do funkce jmenoval prezident Miloš Zeman na základě výsledků výběrového řízení vypsaného vládou.

Dvaačtyřicetiletý Mlsna vzešel z výběrového řízení, do něhož se přihlásilo 11 uchazečů. Výběrové řízení na předsedu ÚOHS se konalo poprvé, dosud jeho předsedu vybírali politici.

Mezi dalšími kandidáty byli bývalý ministr dopravy za ANO Vladimír Kremlík, někdejší místopředsedové antimonopolního úřadu Robert Neruda a Michal Petr, nynější první místopředseda úřadu Hynek Brom a státní tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta.

Funkci náměstka ministra vnitra, který je zodpovědný například za organizaci voleb, Mlsna opustí.

Rafaj byl nejdéle sloužícím předsedou ÚOHS, podle odborníků se ale za jeho jedenáctiletého působení úřad uzavřel a nedostatečně komunikoval s veřejností i odborníky. V čele úřadu stál Rafaj od roku 2009, na funkci rezignoval sedm měsíců před koncem druhého funkčního období. Výzvy k jeho odchodu od vládní koalice i dalších stran ale zaznívaly nejméně poslední rok a půl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...