Úřad práce povede Viktor Najmon. Bude řídit téměř 12 tisíc zaměstnanců

Generálním ředitelem Úřadu práce jmenovala ministryně Jana Maláčová (ČSSD) jeho dosavadního kancléře Viktora Najmona. Výsledek výběrového řízení oznámila na páteční tiskové konferenci.

Nový šéf instituce se má zaměřit na modernizaci, snížení byrokracie, digitalizaci, řešit bude také dopady epidemie. Maláčová se zmínila o přípravě úřadu na očekávané zvýšení počtu nezaměstnaných a administraci dávek. Najmon uvedl, že chce pracovat i na tom, aby se zlepšila on-line komunikace s klienty.

Úřad práce patří k největším institucím v zemi, Najmon povede zhruba 11 800 zaměstnanců. Do výběrového řízení se přihlásilo šest uchazečů, z nichž jeden nesplnil podmínky soutěže. Státní tajemnice ministerstva Ingrid Štegmannová řekla, že v užším kole vybírala s ministryní nejvhodnějšího kandidáta z trojice doporučených kandidátů. Najmon uspěl i díky dlouholetým zkušenostem z Úřadu práce i ministerstva.

Místo generálního ředitele je neobsazené od odchodu Kateřiny Sadílkové, tedy od ledna. Výběrové řízení se konalo třikrát. Najmon úřad vedl z postu šéfa kanceláře generálního ředitele. Za instituci v minulých měsících vystupoval politický náměstek Maláčové Robin Povšík (ČSSD).

Do prvního výběru se hlásil i bývalý ministr

První výběrové řízení skončilo v únoru neúspěchem. O místo se tehdy ucházel exministr průmyslu z ČSSD Jiří Havlíček a ředitel svitavského úřadu práce Jan Tesař. Maláčová před vyhlášením vítěze uvedla, že by ředitelem měl být zkušený manažer se znalostí hospodářství a že Havlíček obě tyto podmínky splňuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval, že ČSSD hledá trafiky pro své lidi. Havlíček pak z výběru odstoupil.

Resort konkurz zrušil a koncem dubna ho vyhlásil znovu. Ministryně pak odmítla sdělit, kolik lidí se přihlásilo. Do třetího výběru se mohli zájemci a zájemkyně hlásit do 21. září. V posledních osmi letech aspoň čtyři roky museli působit na vedoucím postu v úřadech, mezinárodních organizacích, institucích EU, zastupitelstvech či ve vedení firem. Podmínkou byla vysoká škola, zkouška z angličtiny, němčiny nebo francouzštiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Antimonopolní úřad definitivně zamítl rozklad EDF proti tendru na Dukovany

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) definitivně zamítl rozklad francouzské společnosti EDF proti průběhu tendru na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech. Průběh soutěže a výběr korejské firmy KHNP byly podle úřadu v pořádku. Řízení o tendru tím končí. ČEZ tak už může s Korejci uzavřít finální smlouvy o výstavbě, podpis se očekává v příštích týdnech, informoval předseda ÚOHS Petr Mlsna. KHNP i ČEZ rozhodnutí uvítaly. EDF nechtěla rozhodnutí komentovat.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Německá vláda snížila odhad letošního růstu hospodářství, počítá se stagnací

Německá vláda znovu snížila odhad letošního růstu německého hospodářství. Nyní počítá s nulovým růstem, tedy se stagnací, oznámil dosluhující ministr hospodářství Robert Habeck. Hlavním důvodem je podle něj obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na konci ledna německá vláda odhadovala letošní růst na 0,3 procenta, loni v říjnu ještě na 1,1 procenta. Pokud se výhled potvrdí, nezaznamenalo by Německo hospodářský růst tři roky po sobě.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Minimální mzda by mohla vzrůst o osmnáct set korun

Minimální mzda by mohla příští rok vzrůst o 1800 korun měsíčně na 22 600 hrubého. Podle nové prognózy ministerstva financí to spočítala ČT. Vláda loni schválila zákon, podle něhož má nejnižší možný výdělek do roku 2029 postupně vzrůst na 47 procent toho průměrného. ODS a TOP 09 to vnímají jako jeden z největších koaličních kompromisů, který musely udělat.
23. 4. 2025

Třinecké železárny posouvají plán na dekarbonizaci

Hutní podnik Třinecké železárny dokončí stavbu elektrické obloukové pece, která je klíčovým prvkem pro změnu v technologii výroby oceli, nejdříve v roce 2030 místo plánovaného roku 2028. Firma na její výstavbu nemá peníze a dotace, které by získala, nestačí. Jednat chce proto s českou vládou a s Evropskou unií o zajištění podpory. Třinecké železárny jsou posledním výrobcem oceli v tuzemsku.
23. 4. 2025Aktualizováno23. 4. 2025
Načítání...