SOUHRN: Šachová partie o rozpočet resortů stále není dohrána

Ministr financí Andrej Babiš v návrhu rozpočtu na rok 2016 počítal s tím, že zhruba polovina ministerstev a úřadů bude muset šetřit, protože oproti letošku dostanou méně peněz. Některým ministrům se však podařilo část prostředků pro své resorty získat zpět. Po pátečním jednání s ministrem financí má nyní přislíbené 2,6 miliardy korun například ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Až šest miliard korun navíc by mohl do fondu dopravní infrastruktury získat šéf resortu dopravy Dan Ťok.

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestr. za ANO) původně požadovala víc než čtyři miliardy - hlavně na spolufinancování operačních programů. „Zejména jde o Integrovaný regionální operační program. Zahrnuto je zde i kofinancování dalších operačních programů, včetně financování programů národních týkajících se podpory bydlení, regionálního rozvoje a cestovního ruchu,“ upřesnil Vilém Frček z oddělení komunikace ministerstva. I s přislíbenou částkou 2,6 miliardy je nicméně ministryně Šlechtová spokojená. O další peníze chce ještě požádat na jednání, které se uskuteční 12. srpna.

Až šest miliard korun vyjednal pro Státní fond dopravní infrastruktury ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). Tři miliardy mu Andrej Babiš (ANO) přislíbil hned, o dalších třech miliardách by se mělo jednat v polovině srpna. Šéf resortu dopravy původně šel na schůzku s požadavkem ve výši deset miliard korun, aby mohl stát pokračovat v dopravních stavbách a nemusel rušit některé projekty.

Přidáno dostane také ministerstvo školství - především na výdaje na sport a na vysoké školy. Před seškrtáním peněz pro vysoké školy již dopředu varovali rektoři univerzit, a ministryně školství Kateřina Valachová (nestr. za ČSSD) tak nakonec získala další dvě miliardy. Spolu s už přislíbenými penězi na 30 tisíc nových žáků si tedy školství oproti původnímu návrhu rozpočtu polepší o 3,5 miliardy.

Několik stovek milionů získal ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD), mimo jiné na zahlazení následků hornické činnosti. I přes navýšení rozpočtu ministerstva nicméně stále podle Mládka zůstává nedořešených padesát milionů korun, které resort potřebuje, aby mohla správně fungovat Česká obchodní inspekce (ČOI).

Snahu zvýšit objem peněz na investice opozice vítá. „Na druhou stranu nechápu, proč by měly být navýšeny provozní výdaje státu,“ namítá místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová. Jako negativní vnímá například zvyšování počtu státních úředníků. „Náš veřejný sektor bobtná a stojí stále více a více peněz. V tomto okamžiku si stěžovat, že není na investice a že je potřeba zvýšit už tak dost vysoký deficit státního rozpočtu, je podle mě špatná cesta,“ poukázal ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

„Snažím se vyhovět všem,“ komentoval jednání o rozpočtu sám Babiš. Problémy neočekává ani v resortu zdravotnictví, kde se s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD) dohodl, že peníze půjdou na platy lékařů a sester. V otázce, se kterým ministrem bude jednání o rozpočtu na rok 2016 nejsložitější, má nicméně jasno. „Takový klasik je pan Chovanec, ten stále něco chce a potřebuje, navyšuje, takže asi s ním.“

Celkem počítá vláda v příštím roce se schodkem 70 miliard korun, celkovými výdaji 1,139 bilionu korun a příjmy 1,069 bilionu korun. Schodek by měl - hlavně díky růstu ekonomiky a vyššímu výběru daní - klesat i v dalších letech.

Jak jsou na tom jednotlivá ministerstva?

  • Ministerstvo financí

Podle navrženého rozpočtu by ministerstvo financí mělo dostat v roce 2016 přibližně o 123 milionů korun méně než letos. Prioritou ministerstva je podle Andreje Babiše (ANO) udržení schodku státního rozpočtu ve výši 70 miliard korun. Namísto zvyšování daní se chce více zaměřit na zefektivnění výběru stávajících daní. Pozornost chce věnovat také daňovým únikům a podvodům.

  • Ministerstvo obrany

Rozpočet ministerstva obrany by se měl v příštím roce navýšit o dvě miliardy. Celkové výdaje ministerstva by tak měly být 46,1 miliardy. Podle předběžného plánu by měly růst i v následujících letech a v roce 2018 dosáhnout téměř 52 miliard korun. Vláda se již dohodla, že rozpočet ministerstva obrany má tvořit 1,4 procenta HDP, v současné době je to méně než procento. Ministerstvo obrany, které vede Martin Stropnický (ANO), se chce v roce 2016 zaměřit na modernizaci techniky a přijímání nových profesionálních vojáků. Těch chce ještě letos přijmout 1800, příští rok pak 2000.

  • Ministerstvo vnitra

I rozpočet ministerstva vnitra se má příští rok zvýšit, konkrétně o 1,5 miliardy. Z toho 700 milionů půjde na úhradu ztrát České pošty a zbytek na navýšení platů a dotace dobrovolným hasičským sborům. I přesto je ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nespokojený. „Rozpočet nereflektuje případné navyšování počtu policistů, hasičů. Nereflektuje, že bychom měli posílit investice,“ komentoval Chovanec návrh ministra Babiše. Chovanec v minulosti žádal o 3,5 miliardy navíc, takže plánované zvýšení o 1,5 miliardy považuje za nedostatečné. Kvůli dopadům uprchlické krize navíc požadoval dalších 250 milionů letos a 1,1 miliardy další rok.

  • Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rezort práce a sociálních věcí čeká příští rok největší navýšení ze všech rezortů, konkrétně o 8,9 miliardy korun. Celkové roční výdaje ministerstva tedy přesáhnou 536 miliard. Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) bude ještě s Andrejem Babišem jednat o zvýšení penzí o 200 korun. Ten v minulosti takové zvýšení odmítl, ale podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je růst penzí o 200 korun pro sociální demokracii rozpočtovou prioritou, a tak bude o konečné podobě penzí koalice ještě jednat. Ministerstvo práce a sociálních věcí se chce v následujícím roce zaměřit na výkon kontrolorů práce a valorizaci příspěvků na podporu zaměstnávání zdravotně postižených osob. Plánuje také dofinancovat některé sociální služby z letošního roku.

  • Ministerstvo dopravy

Resortu dopravy by podle návrhu státního rozpočtu mělo připadnout zhruba o miliardu korun méně oproti letošnímu roku. To se ale podle všeho s omezením nesmíří a bude chtít dále jednat. „Budou-li škrty, tak budu žádat o víc peněz,“ řekl ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Pro navýšení rozpočtu se v minulosti přiklonili i mnozí hejtmané, kteří podle svých slov nebudou schopni financovat opravy silnic z krajských rozpočtů.

  • Ministerstvo zemědělství

Podle návrhu státního rozpočtu by mělo ministerstvo zemědělství příští rok omezit své výdaje o 1,2 miliardy korun. Resort však pravděpodobně dokáže se 17,2 miliardami vyžít, ačkoliv se bude snažit svůj rozpočet ještě o něco navýšit. „Samozřejmě chápu rámec toho, že chceme snižovat schodek rozpočtu,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ministerstvo plánuje příští rok rozšířit podpůrné programy pro zemědělce a lesníky, plánuje také změny v protipovodňových opatřeních.

  • Ministerstvo zdravotnictví

Resort zdravotnictví hospodaří v roce 2015 s 6,5 miliardami, příští rok by však měl dostat pouze 5,7 miliard. To podle ministerstva nestačí na nutné investice a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) bude žádat o další tři miliardy korun navíc. „Požadované tři miliardy korun bychom chtěli využít především na rekonstrukce a modernizaci nemocničních areálů tak, aby nám nemocnice kvůli zanedbané údržbě časem nespadly na hlavu,“ řekla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

  • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více peněz čeká příští rok ministerstvo školství. Přidáno dostane o 2,3 miliardy, celkem na 131,1 miliardy korun. Růst je ale podle ministryně školství Kateřiny Valachové (nestr.) pomalý. Školství by podle ní totiž potřebovalo navýšení o minimálně pět miliard. Ministr financí již dříve slíbil Valachové další 1,5 miliardy, nyní ministryně dostala přidáno dvě miliardy. Mezi priority ministerstva na příští rok patří zlepšení odborného školství a dokončení koncepce financování českého sportu. Plánuje také nekrátit výdaje na vysoké školy a zajistit funkčnost velkých vědeckých infrastruktur.

  • Ministerstvo průmyslu a obchodu

Rozpočet ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) se má v roce 2016 snížit o 1,654 miliardy korun. Počítá s tím aktuální návrh státního rozpočtu na příští rok. V případě MPO má částka klesnout na 21,81 miliardy korun. Podle mluvčího resortu Františka Kotrby je další snižování pod úroveň roku 2015 pro MPO neúnosné a ministerstvo s ním nemůže souhlasit. „Vlivem neustálého snižování výdajových rámců je rozpočet MPO udržován na minimální úrovni zajišťující plnění jeho základních funkcí, nikoliv rozvoj,“ uvedl Kotrba. Snížením rozpočtu je podle Kotrby také ohroženo fungování podřízených organizací jako jsou Česká obchodní inspekce, CzechInvest, CzechTrade, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva nebo Puncovní úřad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...