Praha – Příjmy podnikatelů a živnostníků poskočily v Chorvatsku na více než dvojnásobek – takový byl podle tamního šéfa státní kasy Borise Lalovace výsledek zavedení elektronické evidence tržeb. Následně to mělo pozitivní vliv i na daňové příjmy, uvedl ministr na pražské konferenci k elektronické evidenci. Snažil se tak vyvrátit informace, že v Chorvatsku po zavedení evidence klesl výběr daní. Nepřesné je podle něj také tvrzení, že v zemi následně skončilo 50 tisíc podnikatelů.
V důsledku zavedení evidence tržeb se podle ministra zvýšil také průměrný počet vydávaných účtenek. V Chorvatsku je ale povinnost účtenku převzít, v Česku s tím ministerstvo financí nepočítá. „Cílem projektu nebylo naplnit rozpočet, ale přinést poctivý souboj mezi podnikateli,“ uvedl Lalovac.
Chorvatský šéf státní kasy také upozornil, že projekt vyvolal v zemi negativní kampaň a také strach, že bude méně pracovních míst. „Tyto obavy byly vyjádřeny i v parlamentu. Ukázalo se, že projekt je úspěšný a že jej podporuje více než 92 procent občanů,“ uvedl s tím, že je také nepřesné říkat, že v důsledku evidence skončilo 50 tisíc podnikatelů. „To je nepřesné tvrzení. Ministerstvo spravedlnosti a financí administrativně uzavřelo podnikání 50 tísíc podnikatelů proto, že neodevzdávali žádné výkazy ani přiznání. Šlo jen o administrativní řešení,“ uvedl Lalovac. Stejně tak není podle něj pravda, že evidence tržeb způsobila pokles daňového inkasa.
- Podle chorvatského ministra Lalovace se například v případě pohostinství zvýšil mezi roky 2012 a 2013 vykázaný roční příjem z 4100 eur (cca 113 tisíc korun) na téměř 9300 eur (cca 255 tisíc korun). Přiznané příjmy se zvýšily ovšem i v ostatních oblastech. Například u maloobchodu z 3200 eur na 3800 eur a u drobných podnikatelů, jako jsou například kadeřníci, z 2500 eur na 3200 eur ročně. Průměrná roční mzda v Chorvatsku je podle Lalovace 8712 euro.
Ministr dodal, že 95 procent země je pokryto internetem a jen 25 procent daňových poplatníků operuje v oblastech bez internetového připojení. Chorvatsko rovněž umožnilo volnou soutěž mezi firmami k poskytování potřebných zařízení. „Ukázalo se, že toto tržní utkání bylo velmi užitečné a že celkový balíček pro malé podnikatele stál 150 až 200 eur,“ uvedl ministr.
Elektronickou evidenci tržeb (EET) zavedli v Chorvatsku v roce 2013 ve třech vlnách, první byly v lednu na řadě střední a velké podniky a pohostinství, od července 2013 se pak elektronická evidence týká téměř všech. Se zavedením EET se v Chorvatsku snížila například sazba DPH na restaurační služby z 25 na 10 procent. Výběr DPH ovšem zůstal podle dostupných údajů přibližně stejný na úrovni 40 miliard kun (v přepočtu zhruba 144 miliard korun) ročně.
Chorvatsko na druhou stranu ale prochází už od roku 2009 výraznou hospodářskou krizí, ekonomika země byla v posledních šesti letech neustále v recesi a HDP klesal o několik procent ročně. Rekordní pokles byl o 7,5 procenta v roce 2009, předloni klesl HDP zhruba o procento, k růstu se začala chorvatská ekonomika probírat na přelomu loňského a letošního roku. Loni také lehce meziročně klesla nezaměstnanost, která se ovšem stále pohybuje kolem 20 procent (letos v dubnu byla 18,4 procenta).
Česká evidence bude jiná než ta chorvatská
Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová na konferenci zároveň zdůraznila, že systém elektronické evidence tržeb nebude v Česku totožný s tím chorvatským. Upozornila, že česká evidence například umožní takzvaný offline zjednodušený režim. Stejně tak na rozdíl od Chorvatska nebude zákonná úprava regulovat stav hotovosti v pokladně obchodníka a nebude stanovovat povinnost převzít účtenku.
V Chorvatsku systém také poskytuje údaje o personálu, který obsluhuje pokladnu. „To slouží jako nástroj proti nelegálnímu zaměstnávání a dodržování pracovní doby,“ uvedla Hornochová. Podle ní se také liší výše sankce. Zatímco v ČR by měla být maximální výše 500 000 korun, v Chorvatsku je to zhruba 1,8 milionu korun.
Každý druhý podnikatel evidenci nedůvěřuje
Průzkum Hospodářské komory, do kterého se zapojilo 1100 firem a živnostníků, ukázal, že polovina českých podnikatelů zavedení elektronické evidence tržeb nedůvěřuje.
Zároveň téměř 45 procent živnostníků požaduje, aby evidovat tržby začali všichni najednou. Pouze pětina je pro postupné zavádění evidence tržeb tak, jak jej navrhuje ministerstvo financí. Zavedení elektronické evidence tržeb by se totiž mělo podle postupných návrhů týkat zpočátku restaurací, hotelů a stravovacích služeb, celkem tedy asi 60 tisíc podnikatelů. O čtvrtletí později by měly tržby evidovat i firmy v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, tedy dalších zhruba 250 tisíc živnostníků. O dalším rozšíření systému na další odvětví by měla následně rozhodnout vláda.
Inspiraci v případě elektronické evidence tržeb čerpal ministr financí Andrej Babiš (ANO) v Chorvatsku, kde po jejím zavedení údajně zvýšily tržby v pohostinství o 55 procent a v maloobchodě o 28 procent. Český státní rozpočet by si mohl podle ministerstva financí díky evidenci polepšit o zhruba 12,5 miliardy korun, a to konkrétně z DPH a dodatečně z daně z příjmu ze sektoru stravování a pohostinství a maloobchodu.
"Dotazovali jsme se na celou řadu technických, finančních, provozních a právních aspektů souvisejících s EET. Z našeho průzkumu nevyplývá zásadní odmítnutí EET. Podnikatelé chovají k EET jako ke každé významné regulatorní změně prostředí, v němž se pohybují, nedůvěru. Principiálně pochybují, zda se nemine svým účinkem. Nicméně téměř polovina postojů není vůči EET a priori nepřátelská," vysvětluje výsledky průzkumu prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Z průzkumu, který Hospodářská komora vypracovala pro svou konferenci právě o elektronické evidenci tržeb, dále vyplývá, že například k jednorázové slevě 5000 korun na pořízení a provoz odpovídajícího technického zařízení má výhrady naprostá většina podnikatelů, téměř 84 procent. Zároveň téměř polovina podnikatelů navíc požaduje výši daňové slevy za nedostatečnou. Doprovodné zákony k návrhu totiž zavádí jednorázovou slevou 5000 korun pro všechny poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kterým v daném roce vznikla povinnost evidovat tržby. A vedle toho také snižují sazby DPH v oblasti stravovacích služeb z 21 na 15 procent.
- „Je to revoluční zákon, je to zásadní zákon v boji proti šedé ekonomice,“ věří ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Připojení k internetu, které bude potřeba k elektronické evidenci, má podle průzkumu Hospodářské komory 90 procent všech firem a podnikatelů, kteří jej také alespoň občas využívají k podnikání. Zároveň stejný počet respondentů odpověděl, že používá denně počítač.
Evidenci tržeb čeká ve sněmovně úvodní čtení
Návrh na zavedení EET prošel vládou před dvěma týdny. Určité výhrady sice měli lidovci, ale po úpravách nakonec evidenci podpořili i oni. Proti se ale jednoznačně staví pravicová opozice. „Nechceme, aby byli živnostníci a drobní podnikatelé ohroženi,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Občanští demokraté chystají ve sněmovně i obstrukce.
Podle informací Hospodářských novin se ale zdá, že opozice návrh zřejmě pustí do dalšího sněmovního kola bez větších obtíží. Strany se na tom prý už dohodly. „Určitě navrhneme zamítnutí, ale předpokládáme, že většina sněmovny se přikloní k likvidaci živnostníků a bude to chtít protlačit do druhého čtení. K čemuž dojde sice po ostré diskuzi, ale bez nějakých velkých obstrukcí,“ uvedl 1. místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Komunisté opatření, která by zlepšila výběr daní, vítají. Pochybnosti ale mají o tom, kdy se návrh podaří prosadit.
- „Návrh zákona schválila jednohlasně celá koaliční vláda, já předpokládám, že najdeme způsob, abychom ten zákon prosadili ve sněmovně, že přesvědčíme opozici, která nemá argumenty, respektive její argumenty jsou iracionální,“ dodává ministr financí Andrej Babiš.
