Praha – Problém západní civilizace, a nejen Řecka, spočívá v tom, že v letech dobrých nešetří a nesplácí dluhy, a v letech zlých jí pak už nezbývá žádná železná rezerva. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom Tomáš Sedláček s tím, že problém spočívá spíše v mániích, než depresích. „A na Řecku je to hezky vidět… Bohatství, na které si Řekové zvykli, nebylo jejich. Bylo to bohatství na půjčku,“ dodává.
Sedláček k Řecku: Ekonomiky nejsou v depresi, trpí maniodepresemi
Dříve, či později bude muset Řecko přikročit k nepopulárním krokům, jako jsou reformy, škrty a zvyšování daní. Je to v podstatě jediné řešení, uvádí Sedláček s tím, že řecká situace se dá do jisté míry vykládat také jako kolaps levicových řešení. Levice zde totiž získala poměrně silný mandát, aby ukázala svou cestu, ale na rozdíl od Irska nebo Portugalska zatím zemi z finančního dna nedostala.
- „Ministr financí Varufakis je známý ekonom, dělá teorii her a ono je to trošku vidět i na jeho vyjednávání. Je to trošku pokerová hra.“
Jednání mezi Aténami a mezinárodními věřiteli stále pokračují. Eurozóna totiž v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do doby, kdy jí řecká vláda předloží seznam reformních kroků. A to se stále nedaří – Atény odmítají návrhy Bruselu jako moc tvrdé, věřitelé naopak kritizují řecké plány jako vágní. Termín na uzavření dohody přitom vyprší na konci června.
Možná, že řecký scénář čeká i ostatní
Podle Sedláčka je ale také docela dobře možné, že Řecko nepokulhává za ostatními členy měnové unie, ale naopak nám ukazuje, kam může dojít každá západní země, pokud nebude schopná určité sebereflexe. „Takže i my, jak se nám navyšuje dluh, postupně ztrácíme manévrovací prostor,“ míní ekonom s tím, že dluh má být v dobrých dobách nízký, abychom ho mohli navýšit, když je zle, a potom zase rychle splatit. A právě do tohoto rychlého splácení se nikomu nechce, a to ani ve chvíli, kdy ekonomiky rostou.
Přes všechny řecké problémy, na které, zdá se, nemá nikdo jednoznačné řešení, není podle populárního ekonoma v zájmu eurozóny, aby země opustila jednotnou evropskou měnu. Pokud je totiž nějaká skupina zemí, vždycky se mezi nimi nalezne jedna, která je na tom nejhůř. Dnes je to Řecko, ale před lety to bylo zase Německo a v budoucnu to bude zase někdo jiný. „V momentě, kdy odstřihneme Řecko, tak bude nějaká jiná země, která bude nejvíc problematická,“ dodává.
- „V novozákonní řečtině je jedna taková pikantérie – slovo dluh a hřích jsou synonyma.“
Ale i kdyby Řecko v eurozóně nebylo, tak bychom se mu podle Sedláčka snažili pomoci, protože odchod z eura není žádný zázračný lék. Potíže by totiž pokračovaly i po odchodu země z měnové unie. A pak je zde ještě jedna věc, a to, že není žádný problém, aby země zbankrotovala a zůstala jí jednotná evropská měna. Obzvlášť v případě Řecka, které představuje něco málo přes dvě procenta evropské ekonomiky.
„Máme štěstí v neštěstí, že země, které krachovaly, jsou malé ekonomiky,“ dodává k tomu Sedláček. Pro Evropu je tedy výhodné, že nešlo o velké ekonomické tahouny, protože to celkové evropské hospodářství nezasáhlo příliš citelně, ale potíž je v tom, že se jejich problémy řešily nesystematicky. Kdyby bankrotovala větší ekonomika, systematické řešení by bylo nutností, nestačily by totiž už dílčí záplaty, jako je tomu dnes.
Jaké je dlouhodobé řešení?
"Koketuji neustále s variantou, že až se bude blížit bankrotu nějaká větší evropská ekonomika, že se spojí všechny evropské dluhy do jednoho (o tom se koneckonců jednu dobu hovořilo), a že se ten stát nebo region zachrání výměnou za to, že už si nebude dál tisknout svoje vlastní dluhy… Já si myslím, že jediným dlouhodobým řešením je vzít politikům právo se zadlužovat."