Eurokomisařka Malmströmová: Volný obchod s USA prospěje české ekonomice

Brusel - Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová nesouhlasí s odpůrci zavedení zóny volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Obavy z nekvalitního jídla či pesticidů podle ní nejsou namístě. Dohoda má podle švédské političky podporu většiny obyvatel Unie a přinese Evropě pracovní místa a investice. Česká republika by mohla ze zóny profitovat například v oblasti automobilového průmyslu nebo exportu skla či piva. Dohodu chápe i jako jeden ze způsobů, jak pomoci Řecku. Cecilie Malmströmová byla hostem Interview ČT24, v pátek od 15:30 lze na webu ČT24 sledovat její diskusi z Univerzity Karlovy.

Cecilia Malmströmová je v současné době zodpovědná v prvé řadě za vytvoření konečné dohody o zóně volného obchodu mezi USA a Evropskou unií. Význam takového kroku by byl historický – jednalo by se o největší obchodní zónu světa. Už teď tvoří byznys mezi EU a USA skoro třetinu světového obchodu. Mnozí však s dohodou nesouhlasí, před sídlem Evropské komise v Bruselu ji demonstranti označili za „Trojského koně“.

„Nic, co není povolené teď v Evropské unii, nebude umožněné touto dohodou. Nemáme povolené měnit zákony, dál bráníme naše bezpečnostní principy, nepovolíme žádné hovězí s hormony ani geneticky modifikované plodiny, které v Evropě jsou zakázané,“ tvrdí švédská politička a soudí, že zóna přinese více pracovních míst a investice, které Evropa potřebuje.

Jan Keller (nestraník za ČSSD), europoslanec:

„Celkově mi na té smlouvě vadí především dvě věci. Jednak spousta nejasností, které se s ní pojí. A jednak vysoký stupeň utajení. Ty nejasnosti spočívají například v tom, že máte spoustu studií, které ukazují, že smlouva údajně povede ke zvýšení hrubého domácího produktu, ale máte stejný počet studií, které říkají, že povede k jeho snížení. Úplně to samé se týká vytvoření anebo zániku pracovních míst. Existuje určité riziko, že to může vést ke snížení kvality potravin. Samozřejmě, vyjednavači vás budou ujišťovat, že žádné takové riziko není, ale z hlediska principu předběžné opatrnosti si musíme dávat pozor, aby k tomu nedošlo. A nemůžeme se nechat uklidnit někým, kdo je třeba i placen za to, že říká, že k tomu zaručeně nedojde.“

„Evropská unie jednomyslně požádala Evropskou komisi, aby tuto obchodní dohodu vyjednala. Samozřejmě, je tu skepse, ale průzkumy v Evropě ukazují, že většina občanů náš postup podporuje. Je na politicích v Česku, aby se spojili se svými občany, naslouchali jejich otázkám a obavám a snažili se jim odpovědět a vysvětlit, proč tato dohoda bude dobrá i pro Českou republiku,“ říká Malmströmová a dodává, že určitou roli v kritice dohody může hrát i antiamerikanismus.

Konkrétně pro Českou republiku by zóna volného obchodu s USA mohla mít pozitivní dopad v oblasti automobilového průmyslu. „Vyrábíte pneumatiky a další díly do aut, tam dnes existuje tarif, daň. Pokud by se odstranila, bude pro vás jednoduší vyvážet,“ říká Malmströmová a zdůrazňuje, že dohoda by mohla posílit export dalších tradičních českých výrobků jako jsou například sklo nebo pivo. „Pokud se pro tyto výrobky zbavíme tarifů a dalších komplikací, vaše hospodářství z toho bude těžit,“ říká.

Sklo
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl uvedl, že Česko v rámci vyjednávání dohody o volném obchodu mezi EU a USA zcela podporuje kompletní zrušení cel na průmyslové výrobky. Největší přínos má mít dohoda označovaná jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství pro tuzemské firmy v automobilovém průmyslu, zdravotnické technice, farmacii a strojírenském průmyslu. „Přestože celní tarify jsou v průměru tři až čtyři procenta, pro ČR klíčové sektory, jako jsou automobilový průmysl, strojírenství, sklo, tam tarify dosahují 15 až 20 procent. Je to tedy věc, která se bude citlivě promítat do rozšíření možnosti obchodu s USA,“ uvedl.    

Některé sektory v české ekonomice podle něj potřebují více času na to, aby se připravily na americkou konkurenci. Jde zejména o energeticky náročná odvětví, jako je chemický průmysl. „Tady budeme spolu s dalšími členskými zeměmi trvat na co nejdelších přechodných obdobích,“ dodal náměstek.

Dohodou s USA proti zhroucení Řecka

Potápějící se Řecko
Zdroj: imago stock&people/ČTK/imago stock&people

Zóna volného obchodu mezi EU a USA by podle eurokomisařky mohla být také dílčím řešením ekonomických problémů Řecka. Už v červnu nedostanou téměř 3 miliony řeckých důchodců penze, stovky tisíc zaměstnanců ve veřejném sektoru budou bez platu. „Je to samozřejmě obří ekonomická a sociální katastrofa. Řeckým přátelům jsme pomáhali a budeme v tom pokračovat, abychom, doufejme, našli řešení,“ říká Malmströmová. „Obchodní smlouva s USA bude důležitá, ale vyjednáváme i s Japonskem a dalšími partnery v Asii, v Africe a Jižní Americe. Velmi brzy vstoupí v platnost obchodní dohoda s Kanadou a Singapurem, které mohou být velmi přínosné pro ekonomiku Evropské unie, včetně Řecka,“ dodává.

Stabilitě Evropské unie neprospívá ani chystané britské referendum o setrvání v Evropské unii. Podle Malmströmové by bylo londýnské vale Unii tragédií. „Nejen z obchodních důvodů, ale i z mnoha dalších. Potřebujeme je zde z hlediska ekonomiky, ale i kvůli příspěvkům v mnoha dalších oblastech. Doufám, že budou Britové volit ANO,“ přeje si eurokomisařka.

Jean-Claude Juncker a David Cameron
Zdroj: Suzanne Plunkett/Reuters

Alternativní trhy – odpověď na dopady protiruských sankcí na Evropu

Evropskou ekonomiku podle eurokomisařky pro obchod brzdí i protiruské sankce, které byly přijaty kvůli agresi Ruska na Krymu a východě Ukrajiny. „Kvůli sankcím byly v Evropě některé sektory tvrdě zasaženy. Některé dokázaly přesměrovat svůj export na jiné trhy, jiné to dál silně trápí. Snažíme se otevřít co nejvíce alternativních trhů.“

1. ledna příštího roku vstoupí v platnost zóna volného trhu s Ukrajinou. Malmströmová si od tohoto kroku slibuje okamžité výsledky. Podpora Ukrajiny ze strany Evropy je podle ní dostatečná. „Dali jsme Ukrajině miliony eur, jak co se týče přímé podpory, tak v půjčkách a garancích. Samozřejmě, potřeba peněz je obrovská, nikdy jich nebude dost. Ale i Ukrajina musí pokračovat ve svých reformách, zajistit, že vytvoří podnikatelsky přívětivé klima a že bude bojovat s korupcí,“ říká.

Diskusi eurokomisařky Malmströmové k dohodě o volném obchodu mezi EU a USA vysíláme z Univerzity Karlovy v pátek od 15:30 hodin na webu www.ct24.cz.

Nahrávám video
Zóna volného obchodu s Ukrajinou bude mít okamžité výsledky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 3 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 17 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
4. 3. 2026
Načítání...