Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Praha – Irsko se stejně jako Řecko ocitlo během finanční krize na ekonomickém dně, stejně jako Řecko si muselo půjčit a zavést rozsáhlé reformy a škrty. Přesto jsou na tom Irové dnes mnohem lépe, jejich ekonomika roste a už před rokem a půl opustili záchranný program. V čem by se u nich mohli Řekové inspirovat? Na to odpovídal irský ministr pro podnikání Gerald Nash jako host Ekonomiky ČT24.

Irsko si půjčilo od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Kolik v tuto chvíli vaší zemi ještě chybí, aby splatila tuto půjčku?

Zbývá nám ještě mnoho miliard. Irské ekonomice se v posledních dvou třech letech velice dařilo kvůli reformám, které jsme zavedli od roku 2010, obzvláště mezi lety 2010 a 2013. Tam jsme byli opravdu v pozici, kdy nám mohla pomoci už jen trojka, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Nikdo jiný nám nechtěl půjčit, protože to bylo drahé. Mezinárodní trhy by nám už nepůjčily.

Ale my jsme opravdu na velice pozitivní trajektorii. Máme velmi dobrý růst HDP a myslím, že se také blížíme za ty dva roky k plné zaměstnanosti. Irové museli v posledních letech hodně obětovat, ale protože jsme dokázali dobře restrukturalizovat naši ekonomiku a naše banky, tak si myslím, že jsme ve velice dobré situaci, kterou můžeme dále zlepšovat.

Nahrávám video
Nash: Řekové se mohou inspirovat našimi rozhodnutími
Zdroj: ČT24

Jak z pohledu země, která právě své půjčky splácí, pohlížíte na Řecko? Mezinárodní měnový fond i parlament potvrzují, že země se blíží bankrotu, a Řekové přesto spoléhají na další dohodu s věřiteli.

Irská vláda a irský lid samozřejmě v mnohém s Řeky soucítí. Samozřejmě někteří tu situaci, ve které se Řecko aktuálně nachází, popisují jako humanitární krizi. A my je podporujeme a chápeme problémy, které mají. Ale na druhou stranu musíme také říct, že řecká vláda musí zareagovat tím, že bude restrukturalizovat a že bude měnit své postupy. A nemyslím si, že by se měli nadále spoléhat jen na pomoc, protože se na ni spoléhali už v minulosti. A myslím, že irská vláda může v mnohém poskytnout také modely toho, jak postupovat a jak ochránit sociální služby.

Myslím, že v mnohém se určitě řecká vláda může v tom aktuálním kontextu učit z toho, co jsme udělali my. Na druhou stranu, jak si to řecká vláda a Řecko udělá, tak to je samozřejmě na nich. Nicméně už to trvá dlouho a čas ubývá.

Buďme tedy konkrétní, alespoň ve stručnosti, jaká úsporná opatření by třeba vaše země mohla doporučit Řecku v tuto chvíli?

Není samozřejmě na irské vládě ani na mně jako členovi irské vlády, aby něco konkrétního doporučoval řecké vládě. Ale celkově bychom řekli, že my jsme opravdu dokázali Irsko vrátit zpátky na ideální trasu. Irsko je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě a dokázali jsme ochránit nemocnice, sociální systém i státní zaměstnance.

Ale na druhou stranu celá řada lidí přišla o svou práci, o svoje zaměstnání. Bez toho to nejde. Je to samozřejmě na Řecku a na tamních individuálních opatřeních, která budou chtít zavést. Ale myslím, že zpráva od evropských lídrů je jednoznačná. Je třeba restrukturalizovat, je třeba změnit celý řecký systém zaměstnávání. Jaké už budou individuální kroky, tak to si jim opravdu netroufám doporučovat. Obecně si ale myslím, že se můžou podívat na některá rozhodnutí, která uskutečnila irská vláda v posledních letech.

Irsko a finanční krize

V roce 2008 přestaly domácnosti zvládat své úvěry a státu kvůli nízkým daním scházely peníze. O rok později se HDP propadl o 10 procent. Vláda tehdy vydala na záchranu šesti hlavních bank v zemi 45 miliard eur. V roce 2010 muselo Irsko požádat EU a Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 85 miliard eur. V rámci dohodnuté pomoci se země zavázala k rozsáhlým reformám a škrtům. V roce 2013 Irsko opustilo záchranný program a vstoupilo na volný finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...