Irský ministr: Dluhy? Řekové by se od nás mohli učit

Praha – Irsko se stejně jako Řecko ocitlo během finanční krize na ekonomickém dně, stejně jako Řecko si muselo půjčit a zavést rozsáhlé reformy a škrty. Přesto jsou na tom Irové dnes mnohem lépe, jejich ekonomika roste a už před rokem a půl opustili záchranný program. V čem by se u nich mohli Řekové inspirovat? Na to odpovídal irský ministr pro podnikání Gerald Nash jako host Ekonomiky ČT24.

Irsko si půjčilo od Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie. Kolik v tuto chvíli vaší zemi ještě chybí, aby splatila tuto půjčku?

Zbývá nám ještě mnoho miliard. Irské ekonomice se v posledních dvou třech letech velice dařilo kvůli reformám, které jsme zavedli od roku 2010, obzvláště mezi lety 2010 a 2013. Tam jsme byli opravdu v pozici, kdy nám mohla pomoci už jen trojka, tedy Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise. Nikdo jiný nám nechtěl půjčit, protože to bylo drahé. Mezinárodní trhy by nám už nepůjčily.

Ale my jsme opravdu na velice pozitivní trajektorii. Máme velmi dobrý růst HDP a myslím, že se také blížíme za ty dva roky k plné zaměstnanosti. Irové museli v posledních letech hodně obětovat, ale protože jsme dokázali dobře restrukturalizovat naši ekonomiku a naše banky, tak si myslím, že jsme ve velice dobré situaci, kterou můžeme dále zlepšovat.

Nahrávám video
Nash: Řekové se mohou inspirovat našimi rozhodnutími
Zdroj: ČT24

Jak z pohledu země, která právě své půjčky splácí, pohlížíte na Řecko? Mezinárodní měnový fond i parlament potvrzují, že země se blíží bankrotu, a Řekové přesto spoléhají na další dohodu s věřiteli.

Irská vláda a irský lid samozřejmě v mnohém s Řeky soucítí. Samozřejmě někteří tu situaci, ve které se Řecko aktuálně nachází, popisují jako humanitární krizi. A my je podporujeme a chápeme problémy, které mají. Ale na druhou stranu musíme také říct, že řecká vláda musí zareagovat tím, že bude restrukturalizovat a že bude měnit své postupy. A nemyslím si, že by se měli nadále spoléhat jen na pomoc, protože se na ni spoléhali už v minulosti. A myslím, že irská vláda může v mnohém poskytnout také modely toho, jak postupovat a jak ochránit sociální služby.

Myslím, že v mnohém se určitě řecká vláda může v tom aktuálním kontextu učit z toho, co jsme udělali my. Na druhou stranu, jak si to řecká vláda a Řecko udělá, tak to je samozřejmě na nich. Nicméně už to trvá dlouho a čas ubývá.

Buďme tedy konkrétní, alespoň ve stručnosti, jaká úsporná opatření by třeba vaše země mohla doporučit Řecku v tuto chvíli?

Není samozřejmě na irské vládě ani na mně jako členovi irské vlády, aby něco konkrétního doporučoval řecké vládě. Ale celkově bychom řekli, že my jsme opravdu dokázali Irsko vrátit zpátky na ideální trasu. Irsko je teď jednou z nejrychleji se rozvíjejících ekonomik v Evropě a dokázali jsme ochránit nemocnice, sociální systém i státní zaměstnance.

Ale na druhou stranu celá řada lidí přišla o svou práci, o svoje zaměstnání. Bez toho to nejde. Je to samozřejmě na Řecku a na tamních individuálních opatřeních, která budou chtít zavést. Ale myslím, že zpráva od evropských lídrů je jednoznačná. Je třeba restrukturalizovat, je třeba změnit celý řecký systém zaměstnávání. Jaké už budou individuální kroky, tak to si jim opravdu netroufám doporučovat. Obecně si ale myslím, že se můžou podívat na některá rozhodnutí, která uskutečnila irská vláda v posledních letech.

Irsko a finanční krize

V roce 2008 přestaly domácnosti zvládat své úvěry a státu kvůli nízkým daním scházely peníze. O rok později se HDP propadl o 10 procent. Vláda tehdy vydala na záchranu šesti hlavních bank v zemi 45 miliard eur. V roce 2010 muselo Irsko požádat EU a Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši 85 miliard eur. V rámci dohodnuté pomoci se země zavázala k rozsáhlým reformám a škrtům. V roce 2013 Irsko opustilo záchranný program a vstoupilo na volný finanční trh.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 26 mminutami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 17 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...