Elektronická evidence tržeb - jeden z nejdůležitějších vládních zákonů - má zpoždění, a tím jeho zdržování nekončí. Pravicová opozice chce návrh zablokovat největšími obstrukcemi v historii. Podle představitelů ODS a TOP 09 mají trvat do konce volebního období. A problém má zákon i v koalici: Legislativní rada vlády normu vrátila resortu financí k přepracování. I tak ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš věří, že elektronické pokladny od příštího roku nakonec prosadí.
Stop elektronické evidenci tržeb, říká opozice, jednání zablokujeme
Elektronické registrační pokladny měly mít během příštího roku povinně statisíce živnostníků a firem. Nejdříve restaurace a hotely a později i všichni drobní obchodníci. Jenže po dnešku vůbec není jasné, jestli zákon, který změny zavádí, vůbec bude platit. Ve sněmovně se začnou poslanci elektronickou evidencí tržeb zabývat o prázdninách. Pravicová opozice ale už nyní slibuje největší obstrukce v historii samostatného Česka.
„My jako občanští demokraté jsme připraveni v tom vydržet do konce volebního období. Což je dva a půl roku,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. „Jsme připraveni blokovat elektronickou evidenci tržeb, zejména ve třetím čtení, co nejdéle, klidně i do konce tohoto volebního období,“ říká také místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík (TOP 09).
Třetí čtení můžou poslanci schvalovat jen ve středu a v pátek mezi 9. a 14. hodinou. A plán pravicové opozice je jednoduchý. Aby zákon o elektronické evidenci nikdy nezačal platit, stačí jí zablokovat jen těchto deset hodin týdně.
Ministr financí Andrej Babiš obstrukce pravicové opozice nechápe. Elektronické pokladny jsou podle něj klíčové v boji proti daňovým únikům. „Já nechápu, proč pravicová opozice vlastně podporuje lidi, kteří podvádějí na daních a vlastně nás okrádají všichni,“ říká Babiš. „My si myslíme, že to je prostě útok státu a levicové vlády na lidi, kteří jsou svobodní a kteří tu vládu k ničemu nepotřebují,“ oponuje Stanjura.
Elektronická evidence tržeb: Průtahy sílí (zdroj: ČT24)
Podle koalice ale může elektronická evidence tržeb od tří set tisíc živnostníků přinést na daních do rozpočtu až 10 miliard ročně.
- „Je to opatření proti daňovým únikům a já myslím, že všichni slušní a poctiví politici by se měli spojit, aby toto opatření prosadili,“ vysvětluje premiér a předseda strany ČSSD Bohuslav Sobotka.
Klíčový zákon si ale komplikuje i sama vláda. I když ho měla schvalovat už před měsícem a půl, její legislativní rada ho minulý týden vrátila ministerstvu financí k dopracování kvůli zásadním nedostatkům. „Definice osob, které podléhají té povinnosti evidovat platby, vymezení výjimek,“ vyjmenovává hlavní nedostatky předseda Legislativní rady vlády a ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD).
Ministr Babiš ale slibuje, že zákon do týdne opraví. „Počítám s tím, že Legislativní rada vlády projedná zákon 28. května,“ říká. Vláda by měla zákon o elektronické evidenci tržeb schvalovat 3. června. Poté ho už budou čekat pravicové obstrukce.
Souhlas se zavedením elektronické evidence tržeb
Ministerstvo financí počítá, že elektronická evidence tržeb přinese do státní pokladny miliardy korun ročně navíc. A poměrně vysoké budou také vstupní náklady - celkem až stovky milionů korun. A to na systém evidence, hardware, který ho bude zajišťovat, a samozřejmě na nové zaměstnance.
Generální finanční ředitelství předpokládá, že najme 300 lidí a celní správa 150. A také náklady soukromníků, kterých se změna dotkne, se odhadují ve stovkách milionů. Podle předkladatelů návrhu to budou pro každou firmu stovky korun měsíčně - dodatečných nákladů. I proto úřad zvažuje daňové úlevy.
Ve finále by se elektronická evidence tržeb mohla týkat až šesti stovek tisíc poskytovatelů služeb: obchodníků, restauratérů, hoteliérů nebo řemeslníků. Jednotlivá odvětví by se měla připojovat postupně. Původní termín začátku - leden příštího roku - je ale v ohrožení.
Zavádění elektronické evidence tržeb
„Zavedení elektronické evidence tržeb je jednou z priorit vlády. My máme představu, že by zákon mohl platit od 1. ledna příštího roku. Ale když poslouchám zejména své opoziční kolegy, kteří chtějí blokovat zákon, tak by mohlo nastat zpoždění. Počítáme i s tím, že by první vlna, která by se týkala restaurací a hotelů, mohla odstartovat od 1. března. Druhá, pro maloobchod a velkobochod, by začala od 1. června,“ říká předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Jak se budou vůči slibovaným obstrukcím při schvalování bránit, si ještě Faltýnek není zcela jist. „Budeme apelovat na naše kolegy tím, že jednání Poslanecké sněmovny stojí naše daňové poplatníky půl milionů korun denně a chceme je poprosit o to, abychom pracovali a schvalovali zákony pro naši zemi. Šli jsme do voleb s mottem: Stejná pravidla pro všechny. A to se snažíme naplňovat ve všech zákonech, které předkládáme a i elektronická evidence tržeb je jedním z nich. A dodává, že si neumí nyní představit, jak konkrétně se budou bránit obstrukcím, jak to bude probíhat. “Obstrukce mohou probíhat například tak, že kolegové z TOP 09 a ODS budou číst novinové články. Budeme se nicméně snažit věcnou diskuzí přesvědčit kolegy, že to není obtěžování podnikatelů," říká Faltýnek.
Sněmovní tahanice o čas (zdroj: ČT24)
O čem jsou další hádky ve sněmovně
Emoce nebudí jen evidence tržeb - dohady se v Poslanecké sněmovně očekávají už v příštích dnech, kdy má pokračovat schůze. Půjde o několik kontroverzních bodů - třeba další podporu biopaliv. Jak zjistila Česká televize, hnutí ANO znovu změnilo názor a bude hlasovat pro její pokračování.
Podpora biopaliv
Žlutá rostlina, která dráždí nejen alergiky, ale i poslance. Vyrábí se z ní biopaliva. Vláda chtěla jejich podporu prodloužit. Jenže hnutí ANO po kritice, že z ní mají prospěch hlavně firmy ministra financí Andreje Babiše, přišlo s návrhem, že podpora skončí. Teď je vše jinak. Prý kvůli Bruselu podpora zůstává. „V duchu vládního návrhu koalice podpoří daňovou úlevu pro vysokoobsahová biopaliva,“ říká předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Nebude už ale tak velká jako do teď. Zavedena bude spotřební daň, zhruba dvě koruny na litr. „Musíme ukončit improvizaci a zmatkaření, co se týče novely zákona o spotřebních daních,“ konstatuje předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák.
Opozice tvrdí, že podpora musí skončit. Dá se tak čekat ostrý střet. „Pokud by někde chtěl Babišův tunel protahovat po 30. červnu, tak dostává Českou republiku do nepřijatelné pozice,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.
Registr smluv
Další pokus jak poslance odradit od schválení povinného registru smluv podnikli starostové osmi set obcí. Do sněmovny přinesli petici - zveřejňování smluv jim nevadí, sankce za špatný postup ano. „Třeba Hodonín je tam podepsaný. Máme tamn i odkaz na vlastní mapu a na něm hvězdičky obcí, které nás podpořily,“ říká starosta obce Křižánky Jan Sedláček (nestraník). „Nikdo nebude chtít kandidovat, pokud mu bude hrozit tolik povinností, které do zákona přijímáme,“ uvedla předsedkyně petičního výboru Zuzka Bebarová Rujbrová (KSČM).
Poslanci připravují řadu pozměňovacích návrhů. Třeba TOP 09 chce, aby smlouvy zveřejňovali i soukromé osoby a podnikatelé, kteří získávají dotace z rozpočtu. „Pokud sněmovna nebude ochotna stejnou povinnost dát podnikatelům, kteří přijímají dotace, tak já nebudu hlasovat pro nic,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pro ty nejmenší obce nechceme dvouletou výjimku, ale trvalou,“ říká předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Debata tak bude i podle vicepremiéra a předsedy strany KDU-ČSL Pavla Bělobrádka ještě zajímavá.
O tom, že pokračování této schůze bude plné střetů, svědčilo i samotné schvalování programu. Strany navrhovaly nové body, navzájem si pak vetovaly. „K dnešnímu dni máme 116 neprojednaných bodů,“ řekl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura.
Ukrajina
Veto zablokovalo i tento bod, kdy sněmovna měla rozhodnout o přidružení Ukrajiny k EU. Návrh přiletěl do Prahy podpořit i ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin. „Asociační dohoda je také nástrojem, který má pomoci přinesení míru, přinesení stability na Ukrajinu,“ zmínil ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). „Jménem 30 poslanců vznáším proti zařazení tohoto bodu veto,“ prohlásil předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Prodejní doba
Naopak na čem se poslanci shodli, je zařazení zákona na omezení prodejní doby v hypermarketech o státních svátcích. Schvalovat ho budou příští úterý.