Brusel odklepl nejdražší operační program: Dopravu

Praha – Evropská komise schválila operační program Doprava. Na zlepšení dopravní infrastruktury v Česku jsou v něm vyčleněné 4,7 miliardy eur, v přepočtu tedy 127 miliard korun. Peníze jsou určené na období let 2014 až 2020. Evropská komise se také rozhodla být ve schvalování pružnější, a tak by mohly některé projekty z nového období částečně zaplatit peníze z toho starého, nedočerpaného.

Cílem programu je modernizovat stávající silniční a železniční infrastrukturu a rozvíjet udržitelnost tuzemské dopravní sítě. Až jedna miliarda eur by měla navíc směřovat do ekologičtějších a udržitelnějších způsobů dopravy. Z celkového rozpočtu 5,4 miliard eur budou 4,7 miliardy eur poskytnuty z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„Klíčová dopravní spojení, na jejichž rozvoj přispějí unijní finanční prostředky, propojí české regiony nejen mezi sebou, ale i s transevropskou dopravní sítí, jež protíná celý evropský kontinent. Regiony tak budou dostupnější a atraktivnější pro podniky a investory. Občané Česka budou mít zase prospěch z bezpečnější, ekologičtější a udržitelnější dopravy,“ uvedla komisařka pro regionální politiku Corina Crețuová.

„Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35, spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a Polskem přes D11,“ reagoval na oznámení český ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Důležité jsou ale podle něj také projekty na železnici, například modernizace trati Plzeň - Domažlice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov, či dráha na pražské letiště. „Nově budeme z programu financovat i obnovu vozového parku na železnici a městskou kolejovou dopravu, tedy infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy,“ dodal.

Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Crețuová
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Konkrétně v případě železnice má program také pomoci se zavedením Evropského systému řízení železničního provozu i modernizací vozového parku pro nadregionální i regionální linky. Pamatováno je třeba i na rozvoj překladišť kombinované dopravy. Silněji než v minulém období má mít podporu využívání veřejné hromadné dopravy ve městech, především metra, tramvají a trolejbusů, tedy „zelenějších“ dopravních prostředků. Například podpora výstavby linky D pražského metra či tramvajového napojení univerzitního kampusu v Brně.

Překážkou pro čerpání peněz ale může být připravenost dopravních staveb. „Je to velký problém, ale pan ministr Ťok právě připravenosti staveb věnuje velkou pozornost. A skutečnost, že budeme moci nejen připravit projekty, ale také je financovat a realizovat, jistě představuje prorůstový prvek v naší ekonomice,“ uvedl dopravní expert Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT.

Na železniční infrastrukturu má putovat skoro 2,4 miliardy eur (asi 64,8 miliardy korun), na silniční infrastrukturu a infrastrukturu pro veřejnou dopravu 1,3 miliardy eur (přes 35 miliard korun). Na menší silnice 0,9 miliardy eur (přes 24 miliard korun) a na technickou pomoc 70 milionů eur (asi 1,9 miliardy korun). První výzvy k předkládání návrhů v rámci programu se očekávají v průběhu roku 2015.

Kam budou evropské peníze putovat?

  • 140 km rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí
  • 8 km nových nebo modernizovaných tratí metra nebo tramvajových tratí
  • 140 nových nebo modernizovaných vozidel železniční dopravy
  • 95 km nových dálnic nebo rychlostních silnic napojených na síť TEN-T
  • navýšení kapacity zařízení určených k nabíjení elektromobilů o 15 000 kW
  • 40 km nových silnic 1. třídy v regionech
  • snížení počtu dopravních nehod ve městech díky zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS)

Doprava není první

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který dnes o čerpání fondů jednal v Bruselu, připomněl, že Česko má dneškem potvrzené čtyři operační programy. „Je to celkově 60 procent z nového programovacího období 2014 až 2020,“ upozornil ministr. V nejbližších dnech by podle něj komise mohla schválit další program, v příštích týdnech pak ty zbývající. V novém období má Česká republika možnost z různých unijních fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (nyní 653,35 miliardy korun).

Dosud schválila Evropská komise vedle dopravy další tři operační programy – OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Životní prostředí a OP Zaměstnanost. Zbývají tedy programy Výzkum, vývoj a vzdělávání, Integrovaný regionální operační program, Rybářství, Praha - pól růstu ČR a Technická pomoc. Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz

Česko by si mohlo vylepšit pověst v dočerpávání eurodotací

Evropská komise chce projekty hrazené z eurofondů schvalovat pružněji a rychleji. Novinkou má být například možnost financovat projekty z nového období částečně z nedočerpaných peněz z období předešlého. Vedle toho nebudou muset členské země prokazovat, že část financovaná z dobíhajícího programu bude fungovat samostatně. Zjednodušit by se mělo také převádění peněz mezi jednotlivými operačními programy. „Komise především slíbila, že bude jednat výrazně rychleji. My jsme měli problém s tím, že se návrhy na změny operačních programů často posuzovaly několik měsíců,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Takové zjednodušení v čerpání evropských peněz pomůže i dopravě. „My očekáváme, že nedočerpáme zhruba deset miliard, zejména na silnicích z operačního programu Doprava 1. Ta flexibilita by mohla zlepšit čerpání zhruba o jednu miliardu,“ dodal ministr Ťok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 20 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 21 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
24. 5. 2026

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
24. 5. 2026

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
24. 5. 2026

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
24. 5. 2026
Načítání...