Deutsche Bank zaplatí za manipulaci s úroky 2,5 miliardy dolarů

Washington – Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zaplatí úřadům ve Spojených státech a Británii rekordních 2,5 miliardy dolarů (téměř 64 miliard Kč) za urovnání obvinění z manipulace s klíčovými úrokovými sazbami. Oznámilo to dnes Oddělení finančních služeb (DFS) státu New York. Banka rovněž musí propustit sedm zaměstnanců, kteří se na těchto manipulacích podíleli.

4 minuty
Za machinace zaplatí Deutsche Bank miliardy
Zdroj: ČT24

Deutsche Bank v rámci dohody o urovnání přiznala, že její zaměstnanci manipulovali s klíčovou londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a jejími obdobami EURIBOR a TIBOR. Pokuty za manipulace s úrokovými sazbami již dostala i řada dalších bank.

Nejvíce peněz doposud musela zaplatit švýcarská banka UBS, které úřady v USA, Británii a Švýcarsku vyměřily pokutu ve výši 1,5 miliardy dolarů.

Americké úřady od Deutsche Bank obdrží 2,175 miliardy dolarů (přes 55 miliard
Kč), zatímco britské úřady získají 227 milionů liber (téměř devět miliard Kč). Celkový objem pokut vyměřených bankám za manipulace s úrokovými sazbami tak nyní přesahuje 8,5 miliardy dolarů.

Britský finanční úřad FCA uvedl, že na manipulacích se v Deutsche Bank podílelo nejméně 29 lidí, včetně manažerů a obchodníků. Podle agentury Bloomberg banka v rámci dohody o urovnání musí propustit šest zaměstnanců v Londýně a jednoho ve Frankfurtu nad Mohanem.

  • „Pro Deutsche Bank pokuta nepředstavuje nějaký zásadní problém. Vyšetřování trvalo delší dobu, bylo tady několik precedentních rozhodnutí, některé se týkaly jiných bank, takže se s nějakou pokutou počítalo,“ komentuje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Podle portfolio manažera Pioneer Investments Petra Zajíce již pověst banky, respektive šesti bank, které jsou v tomto skandálu namočeny, utrpěla, takže tohle vyústění do podoby konkrétní pokuty už na tom nic nezmění.

Jak se manipuluje s klíčovými úrokovými sazbami

Klíčové úrokové sazby bývají nastavované tak, že své úrokové sazby poskytne do sytému několik dodavatelů a ten je pak automaticky počítá. „A tím, že nejen Deutsche Bank, ale i ostatní banky měly své zájmy, které upřednostňovaly před zájmy ostatních klientů, s těmi úrokovými sazbami manipulovaly směrem, který jim vyhovoval. Díky tomu snižovaly průměrnou úroveň, což se pak mohlo projevit v některých cenách hypoték, spotřebitelských úvěrů a dalších instrumentů, které jsou navázány na výši úrokových sazeb,“ vysvětluje portfolio manažer Pioneer Investments Petr Zajíc.

Londýnská mezibankovní nabízená sazba (LIBOR) je globálně využívanou sazbou, od níž se odvozují úroky pro značné množství soukromých i veřejných transakcí. Dříve ji denně vytvářela Britská bankovní asociace na základě informací, které obdržela od bank. V důsledku skandálu kolem manipulací však loni agenda související s tvorbou sazby přešla na burzovní společnost NYSE Euronext.

Česká kauza kolem sazby PRIBOR

V Česku se stále prověřují detaily kauzy kolem úrokové sazby PRIBOR. Vše začalo zhruba před dvěmi týdny dopisem, ve kterém náměstek ministra financí za ČSSD Martin Pros jménem resortu požádal Českou národní banku, aby prověřila podezření na manipulaci s pražskou mezibankovní sazbou PRIBOR. ČNB odpověděla, že o podezřeních nemá žádné informace, a požádala Prose, aby blíže vysvětlil, o co svá tvrzení opírá, a také je konkrétně doložil.  „Dopis obsahuje pouze domněnky, které jsou postaveny na neznalostech. Nejsou tam žádné relevantní údaje. To, co je v dopise napsáno, je opřeno o jeden novinový článek,“ konstatoval rozhořčeně viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík v Otázkách Václava Moravce.

Zmíněný článek vyšel na konci března v Hospodářských novinách. „Srovnává vývoj u nás a na eurotrhu. Tyto dva trhy jsou nesrovnatelné, protože my stahujeme likviditu z trhu, zatímco na eurovém trhu se likvidita dodává,“ vysvětlil Tomšík. Deník v textu rovněž tvrdí, že výše sazby PRIBOR neodpovídá tržním podmínkám a je příliš vzdálená od sazeb ČNB. Podle Tomšíka to ale není pravda – rozdíl mezi oběma sazbami se prý dlouhodobě snižuje. Pros na svou obhajobu následně uvedl, že vycházel z veřejných informací a srovnání dat zveřejněných ČNB a že nikoho neobviňuje. „Jenom jsem podal podnět, aby ČNB vykonávala svoji úlohu - účinný a objektivní výkon dohledu,“ uvedl.

Deutsche Bank je největší bankou v Německu. Firma loni více než zdvojnásobila zisk na 1,691 miliardy eur (46 miliard Kč) z 681 milionů eur v předchozím roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...