Krizi předpovědět nelze. Kdo to dělá, je šaman, míní bývalý viceguvernér ČNB Hampl

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér ČNB

Dlouhodobě extrémně nízká nezaměstnanost je podle Hampla dobrá zpráva. Pro ekonomiku je totiž menším problémem, když část pracovní síly chybí, než když je mnoho nezaměstnaných. Současná situace vytváří přirozený tlak na růst mezd, zdůrazňuje Hampl, ale zároveň podnikatelé nejsou schopni uspokojit všechny zakázky a nestíhají vše, co by chtěli. Důvod ke znepokojení a obavám z možné krize to ale podle Hampla není.

Vždy jsou podle něj lidé, kteří jsou nezaměstnatelní, z hlediska makroekonomiky jde ale o luxusní starost. „To základní, co platí, je to, že ekonomika pořád roste, bohatne, je pořád mírně nad svým potenciálem. A to se právě projevuje vyčerpáním pracovní síly, růstem mezd a silnou poptávkou,“ shrnuje bývalý viceguvernér ČNB.

Připomíná také, že Česko je v rámci střední a východní Evropy v unikátní pozici, protože stále přitahuje pracovní sílu. V jiných zemích východní Evropy lidé odchází za prací na Západ. „Teď jsme ve stavu, kdy bychom potřebovali pracovní síly ještě víc. Na poměry Evropy západní i střední i východní to jsou spíš luxusní starosti,“ opakuje Hampl.

Nezaměstnanost v krajích v lednu 2020
Zdroj: ČT24

Možné velké hospodářské krize, o níž se mluví například v souvislosti s ochlazováním německé ekonomiky, se neobává. „Neexistuje nikdo, kdo to umí předpovědět, neexistují na to žádné predikční techniky. Každý, kdo vám tohle bude říkat, je svým způsobem šaman,“ je přesvědčen ekonom.

Podotýká také, že je třeba odlišit výkyvy mezi lepšími a horšími časy od velké krize, podobné té, kterou svět zažil v roce 2008. Výkyvy se na rozdíl od krize částečně předvídat dají a ČNB se v tomto ohledu chová rozumně a konzistentně, věří Hampl.

Zvýšení úrokových sazeb je dobrým krokem, přišel ale pozdě

Zvýšení úrokových sazeb, ke kterému se uchýlila národní banka, považuje za správné rozhodnutí, byť prý přišlo s ročním zpožděním. Kdyby podle něj bankovní rada rozhodla dřív, inflace by se nedostala tam, kde dnes je. „Vývoj ukázal, že setrvalost růstu příjmů, mezd, spotřeby, domácí poptávky, toho, že věříme v budoucnost, se přetavila do rychlejšího růstu cen,“ analyzuje Hampl.

Zvýšení úrokových sazeb nyní bude tlačit na slabší poptávku a naopak dává impuls spořit. Tím, že lidé budou utrácet méně, vznikne také tlak na snižování cen. „Budete spíš preferovat, jednoduše řečeno, si peníze nechat uložené, než abyste je utratil a zadlužil se. To, co žene ceny nahoru, je velká poptávka. To, co žene ceny dolů, je, že všichni spoří a nikdo nechce utratit nic,“ vysvětluje.

Česko podle Hampla přišlo o kus potenciálu ztrátou investic. „I z hlediska veřejného sektoru. Kdy se něco opravdu významného, velkého z hlediska infrastruktury nebo veřejných služeb otevřelo či postavilo za poslední léta? Ale slabší růst investic byl i na straně soukromého sektoru,“ míní bývalý viceguvernér.

Na intervence jsem měl kývnout dřív, soudí Hampl 

V Interview ČT24 mluvil také o svém rozhodnutí podpořit intervence ČNB, které nejdříve odmítal, ale posléze s nimi souhlasil. Hampl mluví o zlotřilé interpretaci ekonomů, kterým nedůvěřuje.

„Je dobré si přečíst ne kvazianalýzu, ale záznamy. Z nich je vidět, že to bylo trošičku jinak. Já byl stoupencem toho, že se to má udělat pořádně formou neodvolatelného závazku na nějaké úrovni, nebo se to nemá dělat vůbec. Vedli jsme o tom dlouhé debaty,“ popisuje Hampl a dodává, že bez měnového zásahu centrální banky by se ekonomika neudržela.

Intervence považuje za skvělé rozhodnutí bankovní rady. „Podle mě to byl jediný pořádný pozitivní impuls, který ekonomika dostala. Měnová politika je za poslední léta snad jediný pozitivní impuls, který tu ekonomiku pomáhal tlačit dopředu. Měnové dějiny mě nebudou kritizovat za to, že jsem pro to zvedl ruku. Jestli mě budou kritizovat, tak za to, že jsem to neudělal dřív,“ je přesvědčen Mojmír Hampl.