Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech, informovala mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem současného rozhodnutí je podle ekonomů mimo jiné nadále nejistý vývoj v zahraničí. Pro ponechání úrokových sazeb beze změny hlasovalo pět členů bankovní rady ČNB, dva členové byli pro zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny
Bankovní rada nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech. Naposledy sazby rada zvýšila letos v květnu. Při posledním měnovém jednání v listopadu hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub.
Navzdory vyšší listopadové inflaci a částečnému zmírnění zahraniční nejistoty se bankovní rada rozhodla měnovou politiku nezpřísňovat. „Patrně jednak proto, že tuzemská ekonomika začala slábnout, což inflační tlaky bude zmírňovat, patrně také proto, že zlepšení vývoje v zahraničí bude chtít bankovní rada vidět i v reálných číslech,“ konstatoval hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Svou roli pravděpodobně v rozhodování sehrál i mírně silnější kurz koruny. „Také překročení 3% tolerančního pásma inflace bylo členy bankovní rady možná vnímáno méně problematicky i z toho důvodu, že nárůst inflace byl tažen zejména rychlejším růstem cen potravin, které bere centrální banka při nastavování měnové politiky s určitou rezervou. Zároveň ČNB necíluje současnou inflaci, kterou již nastavením sazeb nemůže příliš ovlivnit, ale inflaci na horizontu roku, roku a půl, která postupně zpomaluje,“ vysvětluje Seidler.
„Silnějším argumentem zřejmě bylo očekávané zpomalení české ekonomiky, které s sebou přinese i snížení cenové dynamiky,“ souhlasí také analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Toto rozhodnutí bylo vesměs ekonomy očekáváno, ačkoliv určité signály z posledních týdnů ponoukaly i podle Hradila ke spekulacím na možné zvýšení úroků.
Guvernér ČNB Rusnok pak následně informoval, že aktuální listopadové prognóze odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. „Bankovní rada však vyhodnotila rizika stávající prognózy jako vychýlená ve směru nižších úrokových sazeb proti prognóze v nejbližších čtvrtletích,“ upozornil Rusnok.
V souvislosti s riziky a nejistotami guvernér uvedl, že nejistoty týkající se zahraničního vývoje se mírně snížily. Navíc se podle něj v české ekonomice výrazněji projevuje předchozí zpomalení růstu zahraniční poptávky.
Inflace se podle guvernéra bude v následujících čtvrtletích pohybovat blízko tříprocentní hranice a na horizontu měnové politiky se přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
Stejné dilema bude ČNB řešit i další měsíce
„Podle našeho odhadu se s podobným dilematem bude ČNB potýkat i v nejbližších měsících a stejné bude i její rozhodování. K prvnímu pohybu sazeb ji tak přiměje až snížený výhled české inflace, který se dostaví ve druhé polovině příštího roku. V té chvíli centrální banka započne cyklus snižování sazeb, které tak ve čtvrtém kvartále roku 2020 klesnou na 1,75 %, aby poté v poklesu pokračovaly,“ dodává Hradil.
Nejistoty ve světě a jejich dopad na českou ekonomiku jsou i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče stále výrazné. „V tomto smyslu tedy nelze vyloučit možnost, že ČNB se svými sazbami v průběhu roku 2020 pohne. Načasování jakékoliv případné změny v nastavení úrokových sazeb ČNB a stejně tak směr takové změny budou záležet především na vývoji ve světové ekonomice, klíčový vliv bude mít další vývoj na poli obchodních válek a též dořešení brexitu, tedy nastavení vztahů mezi EU a Spojeným královstvím,“ míní.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
