Stát zahájil boj proti kvízomatům a udělil rekordní pokutu

Praha – Nejvyšší pokuta v historii hazardu je podle informací ČT pravomocná. Skoro deset milionů korun bude muset zaplatit společnost Vindaron PRO za provoz takzvaných kvízomatů. Firma se bránila, že se nejedná o hazard, ale o vědomostní soutěž. Finanční správa její námitky neuznala.

Přístroje zvané kvízomaty nepovažují jejich provozovatelé za hazard, ale za vědomostní soutěž. Na úvod hry totiž pokládají gamblerům jednoduché otázky. Jak se nicméně přesvědčila reportérka ČT, odpovídat na ně není nutné. Díky tlačítku autostart může hráč otázky přeskakovat a přístroj se chová jako běžný videoloterijní terminál.

Argument, že se nejedná o hazard, proto finanční správa nevyslyšela. Provozovatel kvízomatů tak bude muset zaplatit pokutu 9,75 milionu korun. „Rozhodnutí o této rekordní pokutě je v současné době pravomocné. Sankce se týkala 115 kvízomatů ve 47 provozovnách,“ upřesnila mluvčí finanční správy Jitka Ježková.

V rozhodnutí o odvolání se mimo jiné píše, že při rozhodování o výhře nebo prohře náhoda nehraje nevýznamnou roli. Na kvízomaty tedy úřady pohlížejí jako na klasické automaty.

Náměstek ministra financí Ondřej Závodský: „Kvízomaty nikdy vědomostní soutěží nebyly. Je to hazard, protože mezi vkladem a případnou výhrou rozhoduje náhoda. Takže to musí být podřízeno našemu loterijnímu zákonu.“

Majitel přístrojů Pavel Čada z firmy Vindaron PRO s tímto výkladem nesouhlasí. Na svém webu se hájí odbornými posudky a závěry soudního znalce. Dokonce už avizoval, že se obrátí na evropské soudy. „Jako jednatel společnosti Vindaron PRO mohu dospět k jednoznačnému závěru, že celé správní řízení prvního stupně se jeví jako jednostranně zaujaté. Správní orgán nikdy nerespektoval jak závěry Elektronického zkušebního ústavu Praha, tak závěry soudního znalce a jiné odborné podklady,“ uvedl Čada. Zamítnutí svého odvolání komentovat nechtěl.

Ministerstvo financí vnímá rozhodnutí finanční správy jako důležitý signál. „V naší zemi rozhoduje právo a právo vykládá resort ministerstva financí. My tvrdíme, že je to ilegální hazard,“ uvedl náměstek ministra Ondřej Závodský.

Tato pokuta by mohla být jen jednou z mnoha. Stát se totiž chce nyní na kvízomaty víc zaměřit. Přesný počet přístrojů zatím nikdo nezná. Ministerstvo jich eviduje 250, skutečné číslo může být až dvakrát vyšší. Daňové úniky, které státu vznikly v souvislosti s provozováním kvízomatů, se podle Závodského pohybují v řádu milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...