Johnson & Johnson bagatelizoval nebezpečí závislosti na opioidech. Zaplatí za to Oklahomě 572 milionů dolarů

Nahrávám video

Jeden z největších výrobců léků na světě Johnson & Johnson musí zaplatit americkému státu Oklahoma 572 milionů dolarů. Firma podle verdiktu bagatelizovala nebezpečí závislosti na opioidech. Výrobce takové obvinění odmítá. Nejde o první podobný případ, soudy řeší tisíce dalších žalob. Ve Spojených státech denně zemře kvůli závislosti na této látce, která se používá mimo jiné na zmírnění bolesti, až 140 lidí.

První z asi dvou tisíc občanských žalob skončila pro jednoho z největších výrobců léků na světě lépe, než se očekávalo. Musí zaplatit státu Oklahoma necelých 600 milionů dolarů. Žalobce požadoval 17 miliard. „Tato částka na úhradu nároků proti firmě Johnson & Johnson se odvíjí od důkazů a požadavků, které byly předloženy u soudu,“ konstatoval soudce Thad Balkman.

Oklahomská prokuratura obvinila společnost z vedení podvodné kampaně, která prý vedla k vymývání mozků. Podle obžaloby firma hrála roli v jedné z nejhorších krizí ve zdravotnictví v historii a podílela se na vyvolání vlny závislostí na syntetických opioidech. Společnost údajně tlačila na lékaře, aby návykové látky předepisovali i dětem.

„S tímto případem jsme museli vyjít na světlo, nemohli jsme jen tak sedět. V posledních dvaceti letech vzrostlo užívání návykových léků až desetkrát. A patnáctkrát více lidí na předávkování zemřelo. Takže není pochyb o tom, že tyto společnosti věděly, co dělají. Jen nechtěly přijít o zisk,“ uvedl žalobce státu Oklahoma Mike Hunter. 

Firma Johnson & Johnson s rozhodnutím soudu nesouhlasí.  „Soucítíme se všemi, kteří trpí při užívání návykových látek. Ale tato firma nezpůsobila žádnou závislost ve státě Oklahoma nebo kdekoli jinde ve Spojených státech,“ sdělila její právnička Sabrina Strongová.

Nahrávám video

Desítky tisíc mrtvých

Podle žaloby firma narušila veřejný pořádek, a to ji podle BBC může v příštích dvaceti nebo třiceti letech stát přes 17 miliard dolarů. Přitom žalobám čelí i další farmaceutické firmy. Kvůli závislosti na opioidech ve Spojených státech denně zemře na 140 lidí.

„Zneužívání opioidů je zákeřná epidemie, která vznikla především kvůli přehnanému předepisování silných opioidů všude v Americe,“ řekl už dříve CBS John Martin z amerického protidrogového úřadu (DEA).

„Farmaceutické firmy jsou orientovány na zisk, takže udělají všechno pro to, aby co nejvíce prodávaly. Ale bez dalších stupňů, včetně lékařů, kteří tyto léky předepisují často neuvážlivě, by tento problém nevznikl,“ potvrzuje primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.

„Jsou to extrémně účinné léky, což je právě to riziko. Velmi rychle odstraní bolest a navíc mění náladu. Takže lidé, kteří je užívají z jiného důvodu, než je právě tlumení bolesti, si mohou rychle vypěstovat návyk,“ upozornil Popov. Podle něj se nárůst závislostí na opioidech začíná projevovat už i v Evropě.

Podle statistik Národního ústavu zdraví (NIH) zemřelo v roce 2017 na předávkování 70 tisíc Američanů, přitom 47 tisíc z nich kvůli opioidům. Americký prezident Donald Trump v roce 2017 prohlásil situaci za národní krizi veřejného zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 4 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 7 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled