Ostravská huť dosáhla loni čistého zisku 4,1 miliardy korun

Hutní podnik Liberty Ostrava dosáhl v roce 2018 ještě jako ArcelorMittal Ostrava čistého zisku 4,1 miliardy korun. Oproti předešlému roku je to nárůst o skoro 950 milionů. Hospodářský výsledek pozitivně ovlivnila zejména vyšší výroba i marže, uvedla mluvčí podniku Barbora Černá Dvořáková. Huť má nového majitele od letošního 1. července.

„V provozní oblasti byl dosažen zisk 726 milionů korun a ve finanční oblasti zisk 3,6 miliardy korun v důsledku převodu obchodního podílu ve společnosti TAMEH Holding jedinému akcionáři ArcelorMittal S.A.,“ uvedla mluvčí. Zisk v provozní oblasti byl o 3,3 miliardy korun vyšší než před rokem, kdy skončil podnik v provozní ztrátě 2,6 miliardy korun.

Huť loni vyrobila 2,2 milionu tun oceli, což bylo ve srovnání s předešlým rokem o 400 tisíc tun více. Na rozdíl od předchozího roku totiž loni neovlivňovaly výrobu nutné technologické opravy, dodala mluvčí. Marže loni vzrostly díky příznivé situaci na trhu s ocelí v prvním pololetí roku.

„Finanční výsledek je o 1,7 miliardy korun nižší než v roce 2017, kdy byl pozitivně ovlivněn vyššími finančními výnosy plynoucími z prodeje podílů v dceřiných společnostech ArcelorMittal Tubular Products Ostrava a ArcelorMittal Tubular Products Karviná,“ doplnila Černá.  

V červenci podnik oznámil, že dočasně sníží výrobu oceli o 20 procent. Zdůvodnil to růstem cen surovin a dovozem oceli ze zemí mimo Evropskou unii, který čeští oceláři považují za neférový. Odboráři ostravské huti souhlasí, že tato situace je důsledkem stavu na trhu.

Zabývá se jí i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), jenž se zástupci firmy jednal. Problémy tuzemských hutních podniků, které těžko konkurují dovozům levné oceli z Asie, podle něj bude řešit nová ocelářská komise jako poradní orgán vlády.

Ostravská huť vyrábí ocel pro stavebnictví a strojírenství a je tuzemským lídrem ve výrobě silničních svodidel a trubek. Kromě českého trhu dodává své výrobky do více než čtyřiceti zemí. V roce 2018 vyrobil podnik 2,2 milionu tun tekuté oceli, 1,1 milionu tun mokrého koksu a 1,9 milionu tun surového železa.

Firma patří do skupiny Liberty Steel z globálního koncernu GFG Alliance britského podnikatele s indickými kořeny Sanjeeva Gupty. Ta ji letos s šesti dalšími ocelářskými podniky v Evropě koupila od skupiny ArcelorMittal indického miliardáře Lakšmího Mittala. Ten ostravskou huť vlastnil od roku 2003.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 7 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 17 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled