Feta, grappa či prosecco. Unie chce po Austrálii, aby přestala užívat její chráněné názvy

Evropská unie žádá po australských firmách, aby pro své výrobky přestaly používat názvy, jako jsou feta či gorgonzola. Austrálie nyní zveřejnila seznam 408 potravin a nápojů, jejichž ochranu EU požaduje, aby zjistila názor svých farmářů a byznysu. Připravuje se tím na říjnové páté kolo vyjednávání EU–Austrálie o Dohodě o volném obchodu (FTA).

Jednání o FTA začalo v loňském roce. Austrálie věří, že by tak její exportéři mohli získat přístup na trh s více než 500 miliony lidí. Jenže unijní vyjednávači upozorňují své protějšky, že v Evropě jsou chráněny názvy výrobků, u nichž existuje neoddělitelná souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným původem. Informovaly o tom servery americké televize CNN a australské ABC.

A od Australanů požadují uznání této ochrany (například u gruyere, irského krému, skotské whisky či grappy) výměnou za dohodu FTA, uvedl server CNN. To by si v některých případech vyžádalo změny názvů na australské straně. Zvlášť citlivý se nyní zdá spor o fetu. ABC pak zmínila, že odpor Australanů roste také u vína prosecco. 

Čtyři stovky nápojů a potravin

Australský ministr pro obchod, turistiku a investice Simon Birmingham proto v úterý zveřejnil seznam výrobků (172 potravin a 236 nápojů), aby se k nim mohly místní firmy vyjádřit. Slíbil jim, že Austrálie bude tvrdě vyjednávat za nové příležitosti a k dohodě dojde jen v případě, že pro ně bude celkově výhodná.

Z českých výrobků jsou na seznamu Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var, České pivo, Českobudějovické pivo a Žatecký chmel.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa. V Česku do něj nyní spadá podle ministerstva zemědělství 23 výrobků.

  • Austrálie je pro Evropskou unii obchodním partnerem na 18. místě.
  • Naopak pro Austrálii byla EU v roce 2017 druhým nejdůležitějším partnerem (po Číně).
  • Vyplývá to z informací zveřejněných Evropskou komisí.

Australští farmáři: Bez fety přijdou „hrozné následky“

K seznamu se již vyjádřila národní federace farmářů (NFF). Vyjádřila obavy z těchto požadovaných restrikcí. Již dříve v letošním roce přitom uvedla, že omezení slova „feta“ by mělo pro australské zemědělce vyrábějící mléko a mléčné výrobky „hrozné následky“.

Prezidentka NFF Fiona Simsonová zmínila, že zákazníci v supermarketech hledají názvy produktů, které znají, například „feta“. Změna názvu by mohla znamenat pro australské výrobce potravin ztrátu trhu, který vytvořili, dodala.

Na Twitteru se již objevila stanoviska, která vyjadřují obavy farmářů či mlékáren ze splnění požadavků, které si Evropská unie klade.  

Evropská unie pokračuje ve vyjednávání velkých obchodních dohod. Zatímco s USA se to nepodařilo (TTIP), v jiných případech již úspěšná byla.

S Kanadou provizorně platí od roku 2017 dohoda známá jako CETA. Musí ji ale schválit všechny státy EU. ČR tak učinila v roce 2017. CETA odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou.

Také s Japonskem se Unie dohodla na zóně volného obchodu. Měřeno hospodářským výkonem tak vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Již v roce 2015 uzavřela EU podobnou dohodu s Jižní Koreou.

Letos v červnu pak byl oznámen průlom – po dvaceti letech – v jednání se zeměmi Mercosuru. Unie se s nimi dohodla na smlouvě o volném obchodu.

Evropská unie v červnu také podepsala s Vietnamem dohodu o volném obchodu, která otevírá cestu k odstranění cel téměř u veškerého zboží ve vzájemné obchodní výměně. Jde o první dohodu tohoto typu uzavřenou mezi EU a některou z rozvíjejících se zemí v Asii, napsala agentura Reuters. EU smlouvu označila za „nejambicióznější obchodní dohodu, jaké kdy bylo s některou z rozvíjejících se zemí dosaženo“. Dohodu nicméně ještě musí schválit Evropský parlament, jehož někteří členové mají pochybnosti ohledně postoje Vietnamu k dodržování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 10 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 10 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 17 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025
Načítání...