Feta, grappa či prosecco. Unie chce po Austrálii, aby přestala užívat její chráněné názvy

Evropská unie žádá po australských firmách, aby pro své výrobky přestaly používat názvy, jako jsou feta či gorgonzola. Austrálie nyní zveřejnila seznam 408 potravin a nápojů, jejichž ochranu EU požaduje, aby zjistila názor svých farmářů a byznysu. Připravuje se tím na říjnové páté kolo vyjednávání EU–Austrálie o Dohodě o volném obchodu (FTA).

Jednání o FTA začalo v loňském roce. Austrálie věří, že by tak její exportéři mohli získat přístup na trh s více než 500 miliony lidí. Jenže unijní vyjednávači upozorňují své protějšky, že v Evropě jsou chráněny názvy výrobků, u nichž existuje neoddělitelná souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným původem. Informovaly o tom servery americké televize CNN a australské ABC.

A od Australanů požadují uznání této ochrany (například u gruyere, irského krému, skotské whisky či grappy) výměnou za dohodu FTA, uvedl server CNN. To by si v některých případech vyžádalo změny názvů na australské straně. Zvlášť citlivý se nyní zdá spor o fetu. ABC pak zmínila, že odpor Australanů roste také u vína prosecco. 

Čtyři stovky nápojů a potravin

Australský ministr pro obchod, turistiku a investice Simon Birmingham proto v úterý zveřejnil seznam výrobků (172 potravin a 236 nápojů), aby se k nim mohly místní firmy vyjádřit. Slíbil jim, že Austrálie bude tvrdě vyjednávat za nové příležitosti a k dohodě dojde jen v případě, že pro ně bude celkově výhodná.

Z českých výrobků jsou na seznamu Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var, České pivo, Českobudějovické pivo a Žatecký chmel.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa. V Česku do něj nyní spadá podle ministerstva zemědělství 23 výrobků.

  • Austrálie je pro Evropskou unii obchodním partnerem na 18. místě.
  • Naopak pro Austrálii byla EU v roce 2017 druhým nejdůležitějším partnerem (po Číně).
  • Vyplývá to z informací zveřejněných Evropskou komisí.

Australští farmáři: Bez fety přijdou „hrozné následky“

K seznamu se již vyjádřila národní federace farmářů (NFF). Vyjádřila obavy z těchto požadovaných restrikcí. Již dříve v letošním roce přitom uvedla, že omezení slova „feta“ by mělo pro australské zemědělce vyrábějící mléko a mléčné výrobky „hrozné následky“.

Prezidentka NFF Fiona Simsonová zmínila, že zákazníci v supermarketech hledají názvy produktů, které znají, například „feta“. Změna názvu by mohla znamenat pro australské výrobce potravin ztrátu trhu, který vytvořili, dodala.

Na Twitteru se již objevila stanoviska, která vyjadřují obavy farmářů či mlékáren ze splnění požadavků, které si Evropská unie klade.  

Evropská unie pokračuje ve vyjednávání velkých obchodních dohod. Zatímco s USA se to nepodařilo (TTIP), v jiných případech již úspěšná byla.

S Kanadou provizorně platí od roku 2017 dohoda známá jako CETA. Musí ji ale schválit všechny státy EU. ČR tak učinila v roce 2017. CETA odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou.

Také s Japonskem se Unie dohodla na zóně volného obchodu. Měřeno hospodářským výkonem tak vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Již v roce 2015 uzavřela EU podobnou dohodu s Jižní Koreou.

Letos v červnu pak byl oznámen průlom – po dvaceti letech – v jednání se zeměmi Mercosuru. Unie se s nimi dohodla na smlouvě o volném obchodu.

Evropská unie v červnu také podepsala s Vietnamem dohodu o volném obchodu, která otevírá cestu k odstranění cel téměř u veškerého zboží ve vzájemné obchodní výměně. Jde o první dohodu tohoto typu uzavřenou mezi EU a některou z rozvíjejících se zemí v Asii, napsala agentura Reuters. EU smlouvu označila za „nejambicióznější obchodní dohodu, jaké kdy bylo s některou z rozvíjejících se zemí dosaženo“. Dohodu nicméně ještě musí schválit Evropský parlament, jehož někteří členové mají pochybnosti ohledně postoje Vietnamu k dodržování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 21 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...