Feta, grappa či prosecco. Unie chce po Austrálii, aby přestala užívat její chráněné názvy

Evropská unie žádá po australských firmách, aby pro své výrobky přestaly používat názvy, jako jsou feta či gorgonzola. Austrálie nyní zveřejnila seznam 408 potravin a nápojů, jejichž ochranu EU požaduje, aby zjistila názor svých farmářů a byznysu. Připravuje se tím na říjnové páté kolo vyjednávání EU–Austrálie o Dohodě o volném obchodu (FTA).

Jednání o FTA začalo v loňském roce. Austrálie věří, že by tak její exportéři mohli získat přístup na trh s více než 500 miliony lidí. Jenže unijní vyjednávači upozorňují své protějšky, že v Evropě jsou chráněny názvy výrobků, u nichž existuje neoddělitelná souvislost mezi jakostí nebo vlastnostmi produktu a zeměpisným původem. Informovaly o tom servery americké televize CNN a australské ABC.

A od Australanů požadují uznání této ochrany (například u gruyere, irského krému, skotské whisky či grappy) výměnou za dohodu FTA, uvedl server CNN. To by si v některých případech vyžádalo změny názvů na australské straně. Zvlášť citlivý se nyní zdá spor o fetu. ABC pak zmínila, že odpor Australanů roste také u vína prosecco. 

Čtyři stovky nápojů a potravin

Australský ministr pro obchod, turistiku a investice Simon Birmingham proto v úterý zveřejnil seznam výrobků (172 potravin a 236 nápojů), aby se k nim mohly místní firmy vyjádřit. Slíbil jim, že Austrálie bude tvrdě vyjednávat za nové příležitosti a k dohodě dojde jen v případě, že pro ně bude celkově výhodná.

Z českých výrobků jsou na seznamu Budějovické pivo, Budějovický měšťanský var, České pivo, Českobudějovické pivo a Žatecký chmel.

Chráněné zeměpisné označení (CHZO) je označení výjimečného zemědělského produktu nebo potraviny z daného regionu či místa. V Česku do něj nyní spadá podle ministerstva zemědělství 23 výrobků.

  • Austrálie je pro Evropskou unii obchodním partnerem na 18. místě.
  • Naopak pro Austrálii byla EU v roce 2017 druhým nejdůležitějším partnerem (po Číně).
  • Vyplývá to z informací zveřejněných Evropskou komisí.

Australští farmáři: Bez fety přijdou „hrozné následky“

K seznamu se již vyjádřila národní federace farmářů (NFF). Vyjádřila obavy z těchto požadovaných restrikcí. Již dříve v letošním roce přitom uvedla, že omezení slova „feta“ by mělo pro australské zemědělce vyrábějící mléko a mléčné výrobky „hrozné následky“.

Prezidentka NFF Fiona Simsonová zmínila, že zákazníci v supermarketech hledají názvy produktů, které znají, například „feta“. Změna názvu by mohla znamenat pro australské výrobce potravin ztrátu trhu, který vytvořili, dodala.

Na Twitteru se již objevila stanoviska, která vyjadřují obavy farmářů či mlékáren ze splnění požadavků, které si Evropská unie klade.  

Evropská unie pokračuje ve vyjednávání velkých obchodních dohod. Zatímco s USA se to nepodařilo (TTIP), v jiných případech již úspěšná byla.

S Kanadou provizorně platí od roku 2017 dohoda známá jako CETA. Musí ji ale schválit všechny státy EU. ČR tak učinila v roce 2017. CETA odstraňuje většinu cel a průmyslových poplatků, které omezují obchodování mezi unijními zeměmi a Kanadou.

Také s Japonskem se Unie dohodla na zóně volného obchodu. Měřeno hospodářským výkonem tak vznikne největší otevřená ekonomická zóna na světě. Již v roce 2015 uzavřela EU podobnou dohodu s Jižní Koreou.

Letos v červnu pak byl oznámen průlom – po dvaceti letech – v jednání se zeměmi Mercosuru. Unie se s nimi dohodla na smlouvě o volném obchodu.

Evropská unie v červnu také podepsala s Vietnamem dohodu o volném obchodu, která otevírá cestu k odstranění cel téměř u veškerého zboží ve vzájemné obchodní výměně. Jde o první dohodu tohoto typu uzavřenou mezi EU a některou z rozvíjejících se zemí v Asii, napsala agentura Reuters. EU smlouvu označila za „nejambicióznější obchodní dohodu, jaké kdy bylo s některou z rozvíjejících se zemí dosaženo“. Dohodu nicméně ještě musí schválit Evropský parlament, jehož někteří členové mají pochybnosti ohledně postoje Vietnamu k dodržování lidských práv. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 3 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 8 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánovčera v 14:16

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánovčera v 14:06

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 13:50

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026
Načítání...