Třetí největší ekonomickou cenu na světě získal ve středu v Londýně sedmičlenný tým mladého českého konzultanta Martina Kábrta. Obdržel v přepočtu 1,5 milionu korun za to, jaký recept doporučil Británii pro zajištění vyššího hospodářského růstu. Kábrtův tým uspěl v IPPR Economics Prize, která hledá ty nejlepší nápady pro generování rychlejšího a zároveň udržitelného ekonomického růstu ve Velké Británii.
Londýnský Institut pro výzkum veřejné politiky oznámil vítěze, kteří si dohromady rozdělí v přepočtu přes 4,5 milionu korun. Vyšší ocenění získávají jen výherci Nobelovy ceny za ekonomii a Wolfsonovy ekonomické ceny.
Půldruhého milionu z této sumy si ukrojí i tým vedený Čechem Martinem Kábrtem. „Je to pro nás obrovské,“ neskrývá nadšení Martin Kábrt, český vítěz IPPR Economics Prize v Londýně, s tím, že se jedná o prestižní ocenění. „Spolupracuje s ním spousta akademiků, kteří nás učili na univerzitách,“ dodává.
Jeho tým označil britskou ekonomiku s rekordně nízkou nezaměstnaností za chronicky nemocnou. Jako lék pak doporučil decentralizaci v politice, ekonomice i byznysu. „Byli jsme potěšeni, že do hry přišli s vlastními myšlenkami, jak vyřešit problémy Spojeného království. Máme jich dost, ať se stane s brexitem cokoliv,“ uvedla předsedkyně poroty Stephanie Flandersová.
Kábrtův tým potěšila i finanční odměna spojená s výhrou: „Padesát tisíc liber je taky něco, co jsme v životě neviděli. Rozdělíme si ji spravedlivě, mezi sedm členů týmu. Řešili jsme trochu jak, shodli jsme se, že je na každém to uvážení, jak s ní naloží. Ale shodli jsme se na několika dobročinných účelech, kam chceme přispět všichni,“ dodal Kábrt.
Šestadvacetiletý Čech pracuje jako ekonomický konzultant
Na soutěž ho upozornil kamarád. „Po šesti letech života v Anglii jsem měl spoustu nápadů, v čem britská ekonomika nefunguje a co by se dalo zlepšit. Navrhnul jsem několika kolegům, že bychom se mohli zúčastnit,“ vypráví šestadvacetiletý Čech, který pracuje jako ekonomický konzultant.
Což často v praxi znamená, že s týmem vypracovává nezávislé dopadové studie různých vládních politik a programů. „Nikdo si nás ale nenajímá, abychom ty politiky vymýšleli. V práci jen hodnotíme jejich dopady,“ dodal.
S přihlášením do soutěže však kolegové váhali. „Chvíli mi trvalo přesvědčit ostatní. Věděli jsme, že s tím bude spousta práce, a ani nás nenapadlo, že máme šanci vyhrát. Přišlo nám to jen jako zajímavá výzva, a tak jsme se do toho ponořili – jako kamarádi, ne kolegové,“ dodal.
A připomněl, že ocenění je uznáním pro celý tým, ne jednotlivce. „Vítězství je skupinové, já jsem ten tým jen poskládal a vedl. Ze sedmi členů jsou pouze dva Briti – další jsou z Francie, Polska a Německa. Každý přinesl trochu jinou perspektivu a nápady,“ přiblížil.
Brexit? To slovo nepoužili ani jednou
Británie přitom zejména poslední roky zápasí s úkolem odejít se vztyčenou hlavou z EU, jak se rozhodli obyvatelé britského království v referendu. A britskou ekonomiku tak dusí i obavy z dopadů odloučení od evropského trhu. Paradoxně ve studii však o brexitu nebyla ani zmínka.
„Může to znít neuvěřitelně, ale slovo brexit nezazní v našem 75stránkovém reportu o budoucnosti Británie ani jednou. Nenašli jsme v brexitu žádný potenciál, jak by mohl podpořit vyšší růst nebo snížit nerovnosti v zemi,“ uzavřel Kábrt.
