Třetí největší ekonomickou cenu na světě získal ve středu v Londýně sedmičlenný tým mladého českého konzultanta Martina Kábrta. Obdržel v přepočtu 1,5 milionu korun za to, jaký recept doporučil Británii pro zajištění vyššího hospodářského růstu. Kábrtův tým uspěl v IPPR Economics Prize, která hledá ty nejlepší nápady pro generování rychlejšího a zároveň udržitelného ekonomického růstu ve Velké Británii.
Tým vedený Čechem připravil recept pro britské hospodářství. Získal za něj prestižní ekonomickou cenu
Londýnský Institut pro výzkum veřejné politiky oznámil vítěze, kteří si dohromady rozdělí v přepočtu přes 4,5 milionu korun. Vyšší ocenění získávají jen výherci Nobelovy ceny za ekonomii a Wolfsonovy ekonomické ceny.
Půldruhého milionu z této sumy si ukrojí i tým vedený Čechem Martinem Kábrtem. „Je to pro nás obrovské,“ neskrývá nadšení Martin Kábrt, český vítěz IPPR Economics Prize v Londýně, s tím, že se jedná o prestižní ocenění. „Spolupracuje s ním spousta akademiků, kteří nás učili na univerzitách,“ dodává.
Jeho tým označil britskou ekonomiku s rekordně nízkou nezaměstnaností za chronicky nemocnou. Jako lék pak doporučil decentralizaci v politice, ekonomice i byznysu. „Byli jsme potěšeni, že do hry přišli s vlastními myšlenkami, jak vyřešit problémy Spojeného království. Máme jich dost, ať se stane s brexitem cokoliv,“ uvedla předsedkyně poroty Stephanie Flandersová.
Kábrtův tým potěšila i finanční odměna spojená s výhrou: „Padesát tisíc liber je taky něco, co jsme v životě neviděli. Rozdělíme si ji spravedlivě, mezi sedm členů týmu. Řešili jsme trochu jak, shodli jsme se, že je na každém to uvážení, jak s ní naloží. Ale shodli jsme se na několika dobročinných účelech, kam chceme přispět všichni,“ dodal Kábrt.
Šestadvacetiletý Čech pracuje jako ekonomický konzultant
Na soutěž ho upozornil kamarád. „Po šesti letech života v Anglii jsem měl spoustu nápadů, v čem britská ekonomika nefunguje a co by se dalo zlepšit. Navrhnul jsem několika kolegům, že bychom se mohli zúčastnit,“ vypráví šestadvacetiletý Čech, který pracuje jako ekonomický konzultant.
Což často v praxi znamená, že s týmem vypracovává nezávislé dopadové studie různých vládních politik a programů. „Nikdo si nás ale nenajímá, abychom ty politiky vymýšleli. V práci jen hodnotíme jejich dopady,“ dodal.
S přihlášením do soutěže však kolegové váhali. „Chvíli mi trvalo přesvědčit ostatní. Věděli jsme, že s tím bude spousta práce, a ani nás nenapadlo, že máme šanci vyhrát. Přišlo nám to jen jako zajímavá výzva, a tak jsme se do toho ponořili – jako kamarádi, ne kolegové,“ dodal.
A připomněl, že ocenění je uznáním pro celý tým, ne jednotlivce. „Vítězství je skupinové, já jsem ten tým jen poskládal a vedl. Ze sedmi členů jsou pouze dva Briti – další jsou z Francie, Polska a Německa. Každý přinesl trochu jinou perspektivu a nápady,“ přiblížil.
Brexit? To slovo nepoužili ani jednou
Británie přitom zejména poslední roky zápasí s úkolem odejít se vztyčenou hlavou z EU, jak se rozhodli obyvatelé britského království v referendu. A britskou ekonomiku tak dusí i obavy z dopadů odloučení od evropského trhu. Paradoxně ve studii však o brexitu nebyla ani zmínka.
„Může to znít neuvěřitelně, ale slovo brexit nezazní v našem 75stránkovém reportu o budoucnosti Británie ani jednou. Nenašli jsme v brexitu žádný potenciál, jak by mohl podpořit vyšší růst nebo snížit nerovnosti v zemi,“ uzavřel Kábrt.
