Jak hospodaří nadace, která sbírá peníze ve kbelíkové výzvě?

Praha – Tradiční charita už patrně není v kurzu. Sociální sítě zachvátil fenomén „ice bucket challenge“ neboli kbelíková výzva. Celebrity i politici se natáčejí, jak si lijí za krk studenou vodu s kostkami ledu, aby tak podpořili boj s nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Vědí ale, o co se doopravdy jedná a jak s penězi nakládá příjemce pomoci, americká asociace ALS? Reportáž Kateřiny Etrychové z publicistického pořadu 168 hodin ukazuje, že mnohem více než na výzkum dává ALS na svůj vlastní provoz.

Cíl kbelíkové výzvy je podle organizace jasně daný – podpořit hledání léku na zatím nevyléčitelnou a velmi vážnou chorobu mozku, která končí ochrnutím celého těla. Jenže všechny výzkumy nadace zatím vedly do slepé uličky a za bezmála tři desetiletí svého působení do žádného konkrétního léku ještě neinvestovala.

Varianty, jak se s kbelíkovou výzvou poprat, jsou dvě – dražší a levnější. Buď zaplatit 100 dolarů (v přepočtu asi 2 000 korun) americké ALS Association, nebo stačí naplnit kbelík pořádně vychlazenou vodou, ideálně s ledem, zapnout kameru a všechno si vylít na hlavu. Díky tomu zažije člověk pocit krátké paralýzy, tedy něco, s čím se nemocný potýká dnes a denně. Pokud akceptujete kbelíkovou výzvu, charitě nemusíte platit nic (případně složit jen symbolický poplatek).

„Je to propojení zábavy a dobrého skutku, přesně, jak to moderní teorie marketingu dnes říkají, že je třeba propojovat. Tak to tam přesně je,“ vysvětluje úspěch akce expert na marketing a média ze společnosti Empresa Media Daniel Köppl.

ALS jen za zaměstnance loni utratila 240 milionů

Zatímco svět se baví, americká nadace si mne ruce. Díky akci vybrala od veřejnosti už více než 100 milionů dolarů (více než 2 miliardy korun). Jenže hospodaření ALS je přinejmenším na naše poměry zvláštní – stačí projít si její výroční zprávu a daňové přiznání za minulý rok, kdy získala v přepočtu zhruba 550 milionů korun. Z toho si 38 milionů korun rozdělilo na platech jedenáct členů vedení.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Pokud k tomu připočteme výdaje na zaměstnanecké benefity, penzijní pojištění, mzdy zaměstnanců a externistů a služební cesty, dostaneme se na částku v přepočtu 240 milionů korun. Jinými slovy, ALS Association utratila loni z celkových příjmů téměř polovinu jen na svůj provoz.

Na výzkum nadace využila v přepočtu pouze něco málo přes 150 milionů korun, ani ne třetinu svého rozpočtu. To je méně, než věnuje na informování o vzácné chorobě. Další peníze jdou na lobby a v podobě grantů školám – většinou těm se silnými vazbami na farmaceutický průmysl.

V Americe je to jiné

V českých podmínkách by byl takový způsob hospodaření nemyslitelný. „Režii nadace máme 9 %. Prostě nemůžeme ty peníze projíst, proplatit je lidem. A to nemáme vůbec málo zaměstnanců,“ říká ředitelka nadace Konto Bariéry Božena Jirků. „Do nadace nemohou lidi chodit vydělávat velké peníze, to nejde. Ale já vím, že v amerických nadacích to tak je. Když bude nějaká americká nadace dělat kongres, bude ho dělat v nejdražším hotelu, bude tam báječný catering. Když budeme něco dělat my, budeme hledat to nejlevnější,“ dodává.

„Zatímco my nadace vnímáme jako dobro, tak ve Spojených státech to populace vnímá jako byznys,“ říká mediální expert ze společnosti Empresa Media Daniel Köppl.

Kdo vlastně celou „ice bucket challenge“ rozpoutal, není jasné. Trvá už měsíce, fenoménem se však stala teprve v posledních týdnech. Mluví se o spontánní akci golfisty Chrise Kennedyho, jehož příbuzný amyotrofickou laterální sklerózou onemocněl, či o Coreym Griffinovi, mladém filantropovi, jenž chtěl pomoct svému nemocnému příteli (druhý jmenovaný se v polovině srpna – poněkud paradoxně – utopil při potápění).

„Nápad možná vznikl spontánně, ale to vlastní protažení marketingem a médii, tak to už určitě není náhodné a má to všechny rysy řízené komunikace,“ upozornil Köppl. Spontánní začátek celé akce nevyloučil ani šéfredaktor serveru IHNED.cz Miloš Čermák.

„Znám spoustu věcí, které měly velký virální potenciál a využily ho bez jakýchkoli expertů. Spíš si myslím, že to vznikne s přispěním štěstí a dobrého nápadu a pak se to mnoho lidí bude snažit napodobit. Vsadím se, že dneska určitě ve spoustě agentur sedí a přemýšlí o tom, jak něco podobného udělat třeba pro nějakou automobilku nebo jinou velkou firmu,“ tipuje Čermák.

„Je potřeba konkrétní příběh – a ten když zaujme, tak se dají sehnat opravdu velké peníze. A to se v tomhle případě opravdu povedlo,“ uznala ředitelka nadace Konto Bariéry Božena Jirků.

Božena Jirků
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Jedno je jasné – kbelíková výzva stále jede na plné obrátky. A to i tam, kde se s vodou neplýtvá. Třeba lidé v Gaze na sebe sypou sutiny, v Asii věnují chudým kbelík rýže. Své body si připsala i Česká republika. Na dovolené se polil ministr financí Andrej Babiš (ANO), před médii se předvedl i ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Přišlo mi, že většina českých politiků to vzala jako možnost k sebeprezentaci,“ uvažuje Daniel Köppl.

Šéf státní kasy slíbil, že peníze pošle přímo Američanům. Jeho kolega z resortu školství ale pochybuje o důvěryhodnosti celé akce. „Zvažuji, že to pošlu na nějakou českou charitu,“ sdělil Chládek ČT.

Jak naložit se slíbeným finančním darem, možná řeší i řada Čechů, kteří se do akce zapojili. Důvod je přitom mnohem prostší. „Myslím, že v Česku lidé ani nevědí, kam by měli ty peníze přispět,“ říká Čermák. Pro mnoho dalších se kbelíková výzva stala jen další masovou akcí, při které se lidé mohou na internetu předvést. „Já se právě bojím, že pak už je to jenom legrace a ty peníze se z toho vytratí,“ uzavírá Božena Jirků.

Nemocným dávají naději i čeští vědci

Amyotrofickou laterální sklerózu má v tuzemsku asi 300 pacientů. Prognóza u lidí, kterým lékaři ALS diagnostikují, je neúprosná – nejvýš pět let života. „Tato nemoc je bohužel ve 100 % případů smrtelná a nějakou léčbu, která by dokázala průběh tohoto onemocnění zastavit, nemáme,“ říká Aleš Homola z Ústavu neurověd FN Motol.

Pracovníci Ústavu experimentální medicíny Akademie věd nyní přišli na způsob, jak průběh alespoň zpomalit a tím nemocnému prodloužit život – pomocí kmenových buněk kostní dřeně. Prokázaly to dlouholeté testy na potkanech, kterým se prodloužil život o třetinu.

Novou léčbu už zkouší ve fakultní nemocnici v Motole prvních 21 lidí. „Na začátku jsou pacientům odebrány kmenové buňky z kostní dřeně z pánevní kosti, pak jsou rozmnoženy a nakonec je podáváme pacientům do páteřního kanálku,“ vysvětlil Homola.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny ropy mohutně klesají díky naději na brzký mír mezi Íránem a USA

Ceny ropy prudce klesají. Ztrácejí kolem šesti procent a propadly se na dvoutýdenní minima. Pomáhá jim rostoucí optimismus, že Spojené státy a Írán se blíží k dosažení mírové dohody. A to i přesto, že se stále neshodují v klíčových otázkách, jako je blokáda Hormuzského průlivu, kudy za normálních okolností proudí pětina světových dodávek ropy.
07:57Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoObchody přidávají prvky pro snazší bezbariérové nákupy

Vyhrazené parkování blízko vchodu nebo bezbariérový přístup už jsou běžnou součástí většiny prodejen s potravinami. Přibývá těch, které mají pokladnu přizpůsobenou vozíčkářům nebo asistenční systém pro nedoslýchavé. Takové pokladny jsou zpravidla i označené příslušným symbolem. Některé obchody mají i nákupní vozíky uzpůsobené pro vozíčkáře.
před 13 hhodinami

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti, tvrdí šéfové některých klubů

Vláda v Senátu narazí se zákonem rozvolňujícím pravidla rozpočtové odpovědnosti. ČT to řekli předsedové největších klubů, které mají jasnou většinu. Podle zástupců ODS, STAN či KDU-ČSL zákon umožní další rychlé zadlužování země. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že podle současných pravidel by kabinet musel pro příští rok navrhnout schodek maximálně 156 miliard korun. To označuje za nereálné.
před 14 hhodinami

VideoNa podporu ekonomiky je čas vždy, říká Středula. Prouza varoval před plýtváním na dotace

Vždy je čas na to, abychom podpořili ekonomiku, prohlásil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Pokud to neuděláme, můžeme mít velké problémy do budoucna,“ dodal. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza zdůraznil potřebu „výrazných a rychlých reforem, abychom potom už podporu tolik nepotřebovali.“ Peníze se podle něj nemají jen plýtvat na dotace, které se projí. V Duelu ČT24 probrali také vliv probíhajícího konfliktu na Blízkém východě na českou ekonomiku, možné intervence vlády do trhu, politiku České národní banky či další změny důchodového systému. Věnovali se také problematice snižování výdajů státu nebo zvedání daní. Diskusí provázel Daniel Takáč.
včera v 19:43

Zůna by měl rezignovat, tvrdí Vondra. Fiala budoucí spolupráci s Hlaváčem hájí

Zástupci opozice kritizují pozici ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) při výběru nového náčelníka generálního štábu armády. Neexistuje jiné čestné řešení pro politika než okamžitě rezignovat, zhodnotil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zůna nehlasoval pro nominovaného Miroslava Hlaváče, s nímž má přitom úzce spolupracovat. Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se domnívá, že se SPD snaží Zůnu „neustále cenzurovat“. Šéf poslanců SPD Radim Fiala tvrdí, že Zůna hlasoval proti způsobu výběru. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) podotknul, že Hlaváč jako kandidát získal naprostou většinu. Nedělní debatou provázela Jana Peroutková.
včera v 14:14

VideoZákazníci u elektromobilů preferují ty s výrazně delším dojezdem

Automobilovému průmyslu se v Česku daří. Stoupá výroba i prodeje nových vozů. Automobilky navíc letos na trh plánují uvést řadu modelů. Na světové premiéře ve Švýcarsku tento týden představila svůj třetí plně elektrický vůz Škoda Auto. Zájem o elektromobily je v Česku ale zatím stále malý. Tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že za silnými prodeji stojí solidní výkon ekonomiky a dobrá dostupnost vozidel. Český zákazník je dle něj sice „poměrně konzervativní“, elektromobilita ale podle jeho názoru má budoucnost. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
včera v 13:03

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
včera v 07:30
Načítání...