Jak hospodaří nadace, která sbírá peníze ve kbelíkové výzvě?

Praha – Tradiční charita už patrně není v kurzu. Sociální sítě zachvátil fenomén „ice bucket challenge“ neboli kbelíková výzva. Celebrity i politici se natáčejí, jak si lijí za krk studenou vodu s kostkami ledu, aby tak podpořili boj s nevyléčitelnou amyotrofickou laterální sklerózou (ALS). Vědí ale, o co se doopravdy jedná a jak s penězi nakládá příjemce pomoci, americká asociace ALS? Reportáž Kateřiny Etrychové z publicistického pořadu 168 hodin ukazuje, že mnohem více než na výzkum dává ALS na svůj vlastní provoz.

Cíl kbelíkové výzvy je podle organizace jasně daný – podpořit hledání léku na zatím nevyléčitelnou a velmi vážnou chorobu mozku, která končí ochrnutím celého těla. Jenže všechny výzkumy nadace zatím vedly do slepé uličky a za bezmála tři desetiletí svého působení do žádného konkrétního léku ještě neinvestovala.

Varianty, jak se s kbelíkovou výzvou poprat, jsou dvě – dražší a levnější. Buď zaplatit 100 dolarů (v přepočtu asi 2 000 korun) americké ALS Association, nebo stačí naplnit kbelík pořádně vychlazenou vodou, ideálně s ledem, zapnout kameru a všechno si vylít na hlavu. Díky tomu zažije člověk pocit krátké paralýzy, tedy něco, s čím se nemocný potýká dnes a denně. Pokud akceptujete kbelíkovou výzvu, charitě nemusíte platit nic (případně složit jen symbolický poplatek).

„Je to propojení zábavy a dobrého skutku, přesně, jak to moderní teorie marketingu dnes říkají, že je třeba propojovat. Tak to tam přesně je,“ vysvětluje úspěch akce expert na marketing a média ze společnosti Empresa Media Daniel Köppl.

ALS jen za zaměstnance loni utratila 240 milionů

Zatímco svět se baví, americká nadace si mne ruce. Díky akci vybrala od veřejnosti už více než 100 milionů dolarů (více než 2 miliardy korun). Jenže hospodaření ALS je přinejmenším na naše poměry zvláštní – stačí projít si její výroční zprávu a daňové přiznání za minulý rok, kdy získala v přepočtu zhruba 550 milionů korun. Z toho si 38 milionů korun rozdělilo na platech jedenáct členů vedení.

Nahrávám video
Vrtěti kbelíkem
Zdroj: ČT24

Pokud k tomu připočteme výdaje na zaměstnanecké benefity, penzijní pojištění, mzdy zaměstnanců a externistů a služební cesty, dostaneme se na částku v přepočtu 240 milionů korun. Jinými slovy, ALS Association utratila loni z celkových příjmů téměř polovinu jen na svůj provoz.

Na výzkum nadace využila v přepočtu pouze něco málo přes 150 milionů korun, ani ne třetinu svého rozpočtu. To je méně, než věnuje na informování o vzácné chorobě. Další peníze jdou na lobby a v podobě grantů školám – většinou těm se silnými vazbami na farmaceutický průmysl.

V Americe je to jiné

V českých podmínkách by byl takový způsob hospodaření nemyslitelný. „Režii nadace máme 9 %. Prostě nemůžeme ty peníze projíst, proplatit je lidem. A to nemáme vůbec málo zaměstnanců,“ říká ředitelka nadace Konto Bariéry Božena Jirků. „Do nadace nemohou lidi chodit vydělávat velké peníze, to nejde. Ale já vím, že v amerických nadacích to tak je. Když bude nějaká americká nadace dělat kongres, bude ho dělat v nejdražším hotelu, bude tam báječný catering. Když budeme něco dělat my, budeme hledat to nejlevnější,“ dodává.

„Zatímco my nadace vnímáme jako dobro, tak ve Spojených státech to populace vnímá jako byznys,“ říká mediální expert ze společnosti Empresa Media Daniel Köppl.

Kdo vlastně celou „ice bucket challenge“ rozpoutal, není jasné. Trvá už měsíce, fenoménem se však stala teprve v posledních týdnech. Mluví se o spontánní akci golfisty Chrise Kennedyho, jehož příbuzný amyotrofickou laterální sklerózou onemocněl, či o Coreym Griffinovi, mladém filantropovi, jenž chtěl pomoct svému nemocnému příteli (druhý jmenovaný se v polovině srpna – poněkud paradoxně – utopil při potápění).

„Nápad možná vznikl spontánně, ale to vlastní protažení marketingem a médii, tak to už určitě není náhodné a má to všechny rysy řízené komunikace,“ upozornil Köppl. Spontánní začátek celé akce nevyloučil ani šéfredaktor serveru IHNED.cz Miloš Čermák.

„Znám spoustu věcí, které měly velký virální potenciál a využily ho bez jakýchkoli expertů. Spíš si myslím, že to vznikne s přispěním štěstí a dobrého nápadu a pak se to mnoho lidí bude snažit napodobit. Vsadím se, že dneska určitě ve spoustě agentur sedí a přemýšlí o tom, jak něco podobného udělat třeba pro nějakou automobilku nebo jinou velkou firmu,“ tipuje Čermák.

„Je potřeba konkrétní příběh – a ten když zaujme, tak se dají sehnat opravdu velké peníze. A to se v tomhle případě opravdu povedlo,“ uznala ředitelka nadace Konto Bariéry Božena Jirků.

Božena Jirků
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Jedno je jasné – kbelíková výzva stále jede na plné obrátky. A to i tam, kde se s vodou neplýtvá. Třeba lidé v Gaze na sebe sypou sutiny, v Asii věnují chudým kbelík rýže. Své body si připsala i Česká republika. Na dovolené se polil ministr financí Andrej Babiš (ANO), před médii se předvedl i ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). „Přišlo mi, že většina českých politiků to vzala jako možnost k sebeprezentaci,“ uvažuje Daniel Köppl.

Šéf státní kasy slíbil, že peníze pošle přímo Američanům. Jeho kolega z resortu školství ale pochybuje o důvěryhodnosti celé akce. „Zvažuji, že to pošlu na nějakou českou charitu,“ sdělil Chládek ČT.

Jak naložit se slíbeným finančním darem, možná řeší i řada Čechů, kteří se do akce zapojili. Důvod je přitom mnohem prostší. „Myslím, že v Česku lidé ani nevědí, kam by měli ty peníze přispět,“ říká Čermák. Pro mnoho dalších se kbelíková výzva stala jen další masovou akcí, při které se lidé mohou na internetu předvést. „Já se právě bojím, že pak už je to jenom legrace a ty peníze se z toho vytratí,“ uzavírá Božena Jirků.

Nemocným dávají naději i čeští vědci

Amyotrofickou laterální sklerózu má v tuzemsku asi 300 pacientů. Prognóza u lidí, kterým lékaři ALS diagnostikují, je neúprosná – nejvýš pět let života. „Tato nemoc je bohužel ve 100 % případů smrtelná a nějakou léčbu, která by dokázala průběh tohoto onemocnění zastavit, nemáme,“ říká Aleš Homola z Ústavu neurověd FN Motol.

Pracovníci Ústavu experimentální medicíny Akademie věd nyní přišli na způsob, jak průběh alespoň zpomalit a tím nemocnému prodloužit život – pomocí kmenových buněk kostní dřeně. Prokázaly to dlouholeté testy na potkanech, kterým se prodloužil život o třetinu.

Novou léčbu už zkouší ve fakultní nemocnici v Motole prvních 21 lidí. „Na začátku jsou pacientům odebrány kmenové buňky z kostní dřeně z pánevní kosti, pak jsou rozmnoženy a nakonec je podáváme pacientům do páteřního kanálku,“ vysvětlil Homola.

Nahrávám video
Čeští vědci možná dokážou zpomalit průběh ALS
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schodek státního rozpočtu po konci provizoria vzrostl na 106 miliard

Schodek státního rozpočtu se v dubnu prohloubil proti konci března o 78,5 miliardy korun na 106,1 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. K prohloubení deficitu přispělo ukončení rozpočtového provizoria, ve kterém Česko bylo do 20. března a které omezovalo státní výdaje. Schodek je nejnižší za poslední čtyři roky, zároveň pátý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci dubna byl deficit 126,1 miliardy korun.
15:47Aktualizovánopřed 8 mminutami

Vláda schválila opětovné zavedení elektronické evidence tržeb

Elektronická evidence tržeb (EET) se zřejmě od ledna 2027 vrátí. Návrh na její znovuzavedení schválila vláda, řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh, který nyní projedná parlament, by měl podle kabinetu přinést do veřejných rozpočtů 14,4 miliardy korun ročně. Součástí návrhu jsou i daňové změny, mimo jiné obnovení některých slev zrušených předchozí vládou a úprava daně z přidané hodnoty (DPH).
05:08Aktualizovánopřed 10 mminutami

PRE od května zdražila fixované ceníky energií, reagovala na růst tržních cen

Pražská energetika (PRE) od května zvýšila ceny svých fixovaných produktů elektřiny i plynu. Reaguje tím na růst cen energií na světových trzích. Zdražení se týká nových smluv se závazkem, u nichž si zákazníci připlatí v průměru několik stovek korun za rok. Pro klienty se smlouvou na dobu neurčitou nebo s dohodou o fixaci cen, kterou uzavřeli už dříve, se nic nemění. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých týdnech zdražovali i někteří další dodavatelé.
13:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAnalýza výběru daně z lihu je hotová. Ministerstvo řeší, co dál

Úřady dokončily analýzu výběru spotřební daně z lihu. Má ukázat, jak dál s touto taxou. Její růst nastavil konsolidační balíček předchozí vlády – stát nakonec ale víc peněz nevybral. Ministerstvo financí teď chce zjistit, jestli je příčinou nižší spotřeba, nebo přesun části prodejů do šedé ekonomiky. Minulá vláda si přitom od kroku slibovala sumu přesahující deset miliard korun.
před 8 hhodinami

VideoV Německu roste zájem o elektroauta. Stojí za ním drahá paliva i státní dotace

Rostoucí ceny benzínu a nafty zvyšují v Německu poptávku po nových i ojetých elektroautech. Prodejci hlásí výraznější zájem od konce února, u ojetých vozů podle nich v některých případech vzrostl až o desítky procent. Kromě drahých paliv k trendu přispívá také širší nabídka levnějších modelů, státní dotace pro domácnosti s nižšími příjmy nebo zájem o domácí nabíjení v kombinaci se solárními panely. Spolková vláda ale zároveň usiluje o zmírnění unijních pravidel pro postupné vytlačování aut se spalovacími motory z evropského trhu.
před 9 hhodinami

Opozice bude blokovat změny rozpočtových pravidel. Vládě by umožnily vyšší schodky

Opoziční strany chtějí v týdnu ve sněmovně zablokovat schválení zákona, kterým vláda navrhuje výrazně uvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kabinet chce mimo výdajové rámce vyčlenit například náklady na dopravní infrastrukturu, přehrady, nové jaderné bloky nebo část výdajů na obranu. Podle opozice si tím vláda připravuje prostor pro vysoké schodky a větší zadlužování státu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tvrdí, že současná pravidla jsou příliš přísná a neodpovídají plánovaným investicím.
před 19 hhodinami

Juchelka se nebrání růstu minimální mzdy, dle Středuly s tou současnou nelze vyžít

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

Bez peněz se obrana zajistit nedá, upozornili Nečas s Rusnokem

„Doba se změnila v tom, že ohrožení bezpečnosti Evropy je úplně někde jinde, než bylo před pěti, deseti lety,“ míní bývalý premiér, exministr financí a někdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok. „Bez těch peněz se to udělat prostě nedá,“ dodává. „Ty výdaje musí růst,“ souhlasí expremiér Petr Nečas (ODS) a doplňuje, že Česko je podle něj středně bohatým státem EU. „Nejsme ti chudáci, kteří nemají dost peněz pro naše lidi,“ prohlásil. V Nedělní debatě ČT moderované Janou Peroutkovou komentovali oba expremiéři také střety současné vlády s prezidentem ohledně summitu NATO, spor ohledně cesty předsedy Senátu na Tchaj-wan či kabinetem chystanou změnu rozpočtových pravidel.
včera v 15:55
Načítání...