Transformované penzijní fondy opět zaostaly za inflací. Střadatelům loni vydělaly průměrně 0,7 procenta

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

„Opět se potvrdilo, že transformované fondy klientům nabízí jednu jedinou výhodu, a tou je garance nezáporného zhodnocení. To je i příčina toho, proč dlouhodobě nejsou schopny porazit ani inflaci,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák.

Penzijní společnosti při správě těchto fondů volí velmi konzervativní investiční strategii. „Ve chvíli, kdy na spořicích účtech jsou úrokové sazby okolo jednoho procenta a státní dluhopisy měly jednu dobu dokonce záporné výnosy, nemůžeme od transformovaných fondů čekat více,“ dodal.

Jak se dařilo konkrétním fondům

Výsledkem hospodaření transformovaného fondu České spořitelny za rok 2018 je zisk 342,9 milionu korun, výsledné zhodnocení je 0,51 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě. Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž řada fondů Penzijní společnosti České spořitelny významně investuje,“ řekl místopředseda představenstva společnosti Jakub Krkoška.

Výnos transformovaného fondu společnosti Conseq ve výši 0,58 procenta mírně překonal zhodnocení předchozích let. Ředitel firmy Richard Siuda potvrzuje, že transformované fondy obecně trpí tím, že musí mít mimořádně konzervativní investiční strategii, což v období minimálních úrokových sazeb a místy záporných výnosů státních dluhopisů znamená, že tyto fondy v podstatě nemají na čem vydělávat.

AXA Transformovaný Penzijní Fond připsal klientům zhodnocení 0,92 procenta. „Zhodnocení ovlivňuje zejména způsob jeho výpočtu a připisování, předchozí období extrémně nízkých výnosů a v neposlední řadě také garance nezáporného zhodnocení, která významně ovlivňuje strukturu investic,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Cívka.

Valná hromada Penzijní společnosti České pojišťovny za rok 2018 klientům rozdělila zisk 1,044 miliardy korun, což znamená zhodnocení 1,1 procenta. Transformovaný fond ČSOB dosáhl za rok 2018 zhodnocení 0,76 procenta. Dařilo se mu zejména díky výkonnosti státních dluhopisů držených obvykle až do splatnosti, uvedla generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Allianz transformovaný fond dosáhl zhodnocení 0,68 procenta. „Pokud do zhodnocení započítáme i státní příspěvky, na které klientům vznikl nárok, získají efektivní zhodnocení 2,38 procenta,“ uvedla Allianz. NN transformovaný fond dosáhl za rok 2018 výnosu 0,61 procenta, transformovaný fond Komerční banky 0,51 procenta.

  • Conseq (Aegon)
    v roce 2017: 0,16 %
    v roce 2018: 0,58 %
  • ČS
    v roce 2017: 0,51 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • ČP (Generali, Raiffeisenbank)
    v roce 2017: 0,84 %
    v roce 2018: 1,1 %
  • Allianz
    v roce 2017: 0,41 %
    v roce 2018: 0,68 %
  • ČSOB (Zemský, Hornický)
    v roce 2017: 0,63 %
    v roce 2018: 0,76 %
  • KB
    v roce 2017: 0,49 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • NN (ING)
    v roce 2017: 0,69 %
    v roce 2018: 0,61 %
  • Axa (Winterthur)
    v roce 2017: 0,76 %
    v roce 2018: 0,92 %

Smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Následně se úspory vyčlenily do transformovaných fondů, do kterých už nelze vstupovat. Od ledna 2013 funguje doplňkové penzijní spoření, nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Obavy z obchodní války USA a Číny dopadly na asijské burzy rozdílně

V atmosféře obav z obchodní války mezi USA a Čínou – v době, kdy si obě strany vůči sobě dál a dál zvyšují celní sazby – uzavřely akciové burzy v Asii a Pacifiku páteční obchodování se smíšenými výsledky. Nejvíce ztratil japonský index Nikkei 225, mírněji klesly i hlavní indexy jihokorejské a australské burzy. Naopak se dařilo trhům v čínském Hongkongu a Šanghaji a v Indii. Čína v pátek po uzavření obchodování oznámila zvýšení odvetných cel vůči USA. Tato zpráva pak srazila většinu evropských indexů do záporných hodnot.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Cla uvalená na Čínu mohou mít v USA velkou podporu voličů, míní Pondělíček

„Větší část Američanů je teď přesvědčena o tom, že na vzájemném obchodu vydělává především Čína,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou amerikanista Jiří Pondělíček, podle kterého mohou mít vysoká cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na Čínu, velkou podporu voličů. „Podle průzkumů veřejného mínění se obraz Číny u americké veřejnosti propadá,“ uvedl sinolog a orientalista Martin Hála, podle něhož je v současnosti pohled Američanů na Čínu negativní.
včera v 09:09

Americké akcie se po středečním prudkém růstu vrátily k poklesu

Americké akcie se po středečním prudkém posílení vrátily k poklesu. Poté, co Bílý dům ve čtvrtek potvrdil, že celkové clo na dovoz z Číny činí 145 procent, tak akcie ještě více prohloubily ztráty z úvodu obchodování. Technologický index Nasdaq vykázal pokles o 4,31 procenta na 16 387,31 bodu. Širší index S&P 500 odepsal 3,46 procenta na 5268,05 bodu a Dow Jonesův index se snížil o 2,5 procenta na 39 593,66 bodu.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

Evropské i asijské akcie stouply. Pomohlo jim Trumpovo pozastavení cel

Akciové burzy v Evropě během čtvrtečního obchodování výrazně posílily. Reagovaly na to, že americký prezident Donald Trump ve středu na devadesát dní pozastavil zvýšení amerických cel vůči většině zemí, s výjimkou Číny. Indexy přidaly tři až čtyři procenta. V zisku skončila také většina indexů v Asii. Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 přidal přes devět procent.
10. 4. 2025Aktualizováno10. 4. 2025

AI ovlivní víc než dvě pětiny pracovních míst v Česku, říká analýza

Pracovní trh v České republice projde v dalších letech zásadními změnami; hlavní vliv bude mít stále větší využívání takzvané generativní umělé inteligence (AI). Česká populace ale bude stárnout tak rychle, že k péči o seniory bude zapotřebí stále nových pracovních míst. A to by mělo dopady AI minimálně kompenzovat.
10. 4. 2025

Dobrá zpráva, říká o pozastavení většiny cel Stanjura. S USA se má jednat, míní Nacher

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit většinu cel na 90 dní je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dobrá zpráva. Lepší by ale bylo, kdyby platila stávající pravidla, řekl v Událostech, komentářích s moderátorkou Barborou Kroužkovou. Místopředseda sněmovního hospodářského výboru Patrik Nacher (ANO) uvedl, že se má s USA o clech jednat. „V této první fázi by ta jednání měla být zastřešena Evropskou unií, protože je to celek a síla, které Donald Trump rozumí,“ dodal.
9. 4. 2025

Trump pozastavil většinu cel, Číně je zvedl. Dohoda bude s každým, věří

Americký prezident Donald Trump s okamžitou platností pozastavil většinu nových cel na devadesát dní. Pauza se netýká Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent. Šéf Bílého domu o tom informoval ve středu v podvečer středoevropského času na své sociální síti Truth Social. Následně před novináři prohlásil, že se Spojené státy mohou na clech dohodnout s každou zemí včetně Číny. Jeho cílem je prý dosáhnout spravedlivé dohody. Poznamenal, že lidé „měli z cel trochu strach“.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025

Americké burzy prudce posílily po výroku Trumpa, že pozastavuje většinu cel

Americké akcie reagovaly ve středu večer středoevropského času prudkým růstem na oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že pozastavuje většinu cel na devadesát dnů – s výjimkou Číny, u níž naopak ještě „přitvrdil“. Pomyslným skokanem dne se stal technologický index Nasdaq, který přidal více než dvanáct procent. Ostatní hlavní indexy vzrostly o sedm až devět procent. Výrazně tak smazaly propady, kterými burzy reagovaly v minulých dnech právě na americká cla uplatňovaná vůči ostatním zemím světa.
9. 4. 2025Aktualizováno9. 4. 2025
Načítání...