Transformované penzijní fondy opět zaostaly za inflací. Střadatelům loni vydělaly průměrně 0,7 procenta

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

„Opět se potvrdilo, že transformované fondy klientům nabízí jednu jedinou výhodu, a tou je garance nezáporného zhodnocení. To je i příčina toho, proč dlouhodobě nejsou schopny porazit ani inflaci,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák.

Penzijní společnosti při správě těchto fondů volí velmi konzervativní investiční strategii. „Ve chvíli, kdy na spořicích účtech jsou úrokové sazby okolo jednoho procenta a státní dluhopisy měly jednu dobu dokonce záporné výnosy, nemůžeme od transformovaných fondů čekat více,“ dodal.

Jak se dařilo konkrétním fondům

Výsledkem hospodaření transformovaného fondu České spořitelny za rok 2018 je zisk 342,9 milionu korun, výsledné zhodnocení je 0,51 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě. Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž řada fondů Penzijní společnosti České spořitelny významně investuje,“ řekl místopředseda představenstva společnosti Jakub Krkoška.

Výnos transformovaného fondu společnosti Conseq ve výši 0,58 procenta mírně překonal zhodnocení předchozích let. Ředitel firmy Richard Siuda potvrzuje, že transformované fondy obecně trpí tím, že musí mít mimořádně konzervativní investiční strategii, což v období minimálních úrokových sazeb a místy záporných výnosů státních dluhopisů znamená, že tyto fondy v podstatě nemají na čem vydělávat.

AXA Transformovaný Penzijní Fond připsal klientům zhodnocení 0,92 procenta. „Zhodnocení ovlivňuje zejména způsob jeho výpočtu a připisování, předchozí období extrémně nízkých výnosů a v neposlední řadě také garance nezáporného zhodnocení, která významně ovlivňuje strukturu investic,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Cívka.

Valná hromada Penzijní společnosti České pojišťovny za rok 2018 klientům rozdělila zisk 1,044 miliardy korun, což znamená zhodnocení 1,1 procenta. Transformovaný fond ČSOB dosáhl za rok 2018 zhodnocení 0,76 procenta. Dařilo se mu zejména díky výkonnosti státních dluhopisů držených obvykle až do splatnosti, uvedla generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Allianz transformovaný fond dosáhl zhodnocení 0,68 procenta. „Pokud do zhodnocení započítáme i státní příspěvky, na které klientům vznikl nárok, získají efektivní zhodnocení 2,38 procenta,“ uvedla Allianz. NN transformovaný fond dosáhl za rok 2018 výnosu 0,61 procenta, transformovaný fond Komerční banky 0,51 procenta.

  • Conseq (Aegon)
    v roce 2017: 0,16 %
    v roce 2018: 0,58 %
  • ČS
    v roce 2017: 0,51 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • ČP (Generali, Raiffeisenbank)
    v roce 2017: 0,84 %
    v roce 2018: 1,1 %
  • Allianz
    v roce 2017: 0,41 %
    v roce 2018: 0,68 %
  • ČSOB (Zemský, Hornický)
    v roce 2017: 0,63 %
    v roce 2018: 0,76 %
  • KB
    v roce 2017: 0,49 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • NN (ING)
    v roce 2017: 0,69 %
    v roce 2018: 0,61 %
  • Axa (Winterthur)
    v roce 2017: 0,76 %
    v roce 2018: 0,92 %

Smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Následně se úspory vyčlenily do transformovaných fondů, do kterých už nelze vstupovat. Od ledna 2013 funguje doplňkové penzijní spoření, nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali navýšení rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun. Změnu schválili senátoři. Nárok budou mít ale pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2027. „Obsahem zvýšení rodičovského příspěvku je i řešení problémů superdávky,“ podotkla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO) s tím, že změny pomáhají i matkám samoživitelkám. O časové hranici nároku na zvýšený příspěvek by však ještě chtěla jednat. „Nikdy to nebude spravedlivé, ať vymyslíme jakýkoli systém, 1. ledna 2027 nebo 1. ledna 2026, vždycky tam bude nějaká hranice, kdy jedni budou dostávat tu původní dávku,“ uvedl senátor Zdeněk Nytra (ODS).
před 17 hhodinami

Je to narušení rozdělení moci, hodnotí změnu rozpočtových pravidel Kupka

Jedním z nejzávažnějších bodů vládní novely o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je podle exministra dopravy a předsedy občanských demokratů Martina Kupky možnost zvýšení výdajů státu až o deset procent. „Vláda může bez jasně definovaných podmínek navýšit výdaje dnešními čísly o více než 240 miliard,“ upozornil šéf ODS v Interview ČT24. Opoziční poslanci se tak chtějí obrátit na Ústavní soud. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 18 hhodinami

VideoČeši stále více nakupují zlevněné zboží, mezi Evropany drží prvenství

Česko drží evropské prvenství v nákupech zlevněného zboží. V akcích nakoupí zdejší zákazníci až 59 procent potravin nebo drogistického zboží. „Zákazníkům musíte nabízet pořád něco navíc, nebo přejdou ke konkurenci. U základních potravin platí, že už se mimo slevové akce neprodávají,“ říká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. Obliba výhodných nákupů je ale vidět například i v módě. Lenka Čapková z Fashion Areny Prague Outlet podotýká, že „český zákazník slyší na velké slevy a výprodeje“. Nejvíce patrné je to během velkých výprodejových nebo komerčních akcí. Podíl nákupů za výhodné ceny meziročně vzrostl zhruba o dva procentní body. Zároveň také stoupá chuť spotřebitelů utrácet.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
29. 7. 2026

Senát schválil zvýšení rodičovského příspěvku

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyři sta tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace. Senát rovněž schválil změny v superdávce, podle kterých se podpora na bydlení nově stanoví podle okresů a ke zranitelným budou patřit samoživitelé s dětmi až do patnácti let. Horní komora ve středu též mimo jiné rozhodla, že staronovým členem Rady České televize (ČT) bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
29. 7. 2026

Červený: Plavební stupeň v Děčíně by se měl začít stavět za tři roky

Plavební stupeň Děčín by se měl začít stavět mezi zářím a říjnem 2029, řekl po jednání českých a saských ministrů šéf resortu životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Stavba má zajistit celoroční splavnost Labe v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem. Náklady se pohybují mezi šesti a osmi miliardami korun. Z toho čtvrtina je podle Červeného určena na opatření, která mají kompenzovat dopady na životní prostředí.
29. 7. 2026Aktualizováno29. 7. 2026

Zpomalte vývoj AI, volají zaměstnanci předních technologických firem

Více než 1100 zaměstnanců předních technologických firem vyzvalo americkou vládu, aby podpořila mezinárodní spolupráci na vytvoření nástrojů, které by umožnily řídit tempo vývoje nejpokročilejší umělé inteligence (AI). Podle nich se vývoj zrychluje natolik, že současné bezpečnostní a regulační mechanismy nemusejí udržet krok, uvedla agentura Reuters.
29. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.