Transformované penzijní fondy opět zaostaly za inflací. Střadatelům loni vydělaly průměrně 0,7 procenta

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

„Opět se potvrdilo, že transformované fondy klientům nabízí jednu jedinou výhodu, a tou je garance nezáporného zhodnocení. To je i příčina toho, proč dlouhodobě nejsou schopny porazit ani inflaci,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák.

Penzijní společnosti při správě těchto fondů volí velmi konzervativní investiční strategii. „Ve chvíli, kdy na spořicích účtech jsou úrokové sazby okolo jednoho procenta a státní dluhopisy měly jednu dobu dokonce záporné výnosy, nemůžeme od transformovaných fondů čekat více,“ dodal.

Jak se dařilo konkrétním fondům

Výsledkem hospodaření transformovaného fondu České spořitelny za rok 2018 je zisk 342,9 milionu korun, výsledné zhodnocení je 0,51 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě. Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž řada fondů Penzijní společnosti České spořitelny významně investuje,“ řekl místopředseda představenstva společnosti Jakub Krkoška.

Výnos transformovaného fondu společnosti Conseq ve výši 0,58 procenta mírně překonal zhodnocení předchozích let. Ředitel firmy Richard Siuda potvrzuje, že transformované fondy obecně trpí tím, že musí mít mimořádně konzervativní investiční strategii, což v období minimálních úrokových sazeb a místy záporných výnosů státních dluhopisů znamená, že tyto fondy v podstatě nemají na čem vydělávat.

AXA Transformovaný Penzijní Fond připsal klientům zhodnocení 0,92 procenta. „Zhodnocení ovlivňuje zejména způsob jeho výpočtu a připisování, předchozí období extrémně nízkých výnosů a v neposlední řadě také garance nezáporného zhodnocení, která významně ovlivňuje strukturu investic,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Cívka.

Valná hromada Penzijní společnosti České pojišťovny za rok 2018 klientům rozdělila zisk 1,044 miliardy korun, což znamená zhodnocení 1,1 procenta. Transformovaný fond ČSOB dosáhl za rok 2018 zhodnocení 0,76 procenta. Dařilo se mu zejména díky výkonnosti státních dluhopisů držených obvykle až do splatnosti, uvedla generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Allianz transformovaný fond dosáhl zhodnocení 0,68 procenta. „Pokud do zhodnocení započítáme i státní příspěvky, na které klientům vznikl nárok, získají efektivní zhodnocení 2,38 procenta,“ uvedla Allianz. NN transformovaný fond dosáhl za rok 2018 výnosu 0,61 procenta, transformovaný fond Komerční banky 0,51 procenta.

  • Conseq (Aegon)
    v roce 2017: 0,16 %
    v roce 2018: 0,58 %
  • ČS
    v roce 2017: 0,51 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • ČP (Generali, Raiffeisenbank)
    v roce 2017: 0,84 %
    v roce 2018: 1,1 %
  • Allianz
    v roce 2017: 0,41 %
    v roce 2018: 0,68 %
  • ČSOB (Zemský, Hornický)
    v roce 2017: 0,63 %
    v roce 2018: 0,76 %
  • KB
    v roce 2017: 0,49 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • NN (ING)
    v roce 2017: 0,69 %
    v roce 2018: 0,61 %
  • Axa (Winterthur)
    v roce 2017: 0,76 %
    v roce 2018: 0,92 %

Smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Následně se úspory vyčlenily do transformovaných fondů, do kterých už nelze vstupovat. Od ledna 2013 funguje doplňkové penzijní spoření, nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 9 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...