Transformované penzijní fondy opět zaostaly za inflací. Střadatelům loni vydělaly průměrně 0,7 procenta

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

„Opět se potvrdilo, že transformované fondy klientům nabízí jednu jedinou výhodu, a tou je garance nezáporného zhodnocení. To je i příčina toho, proč dlouhodobě nejsou schopny porazit ani inflaci,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák.

Penzijní společnosti při správě těchto fondů volí velmi konzervativní investiční strategii. „Ve chvíli, kdy na spořicích účtech jsou úrokové sazby okolo jednoho procenta a státní dluhopisy měly jednu dobu dokonce záporné výnosy, nemůžeme od transformovaných fondů čekat více,“ dodal.

Jak se dařilo konkrétním fondům

Výsledkem hospodaření transformovaného fondu České spořitelny za rok 2018 je zisk 342,9 milionu korun, výsledné zhodnocení je 0,51 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě. Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž řada fondů Penzijní společnosti České spořitelny významně investuje,“ řekl místopředseda představenstva společnosti Jakub Krkoška.

Výnos transformovaného fondu společnosti Conseq ve výši 0,58 procenta mírně překonal zhodnocení předchozích let. Ředitel firmy Richard Siuda potvrzuje, že transformované fondy obecně trpí tím, že musí mít mimořádně konzervativní investiční strategii, což v období minimálních úrokových sazeb a místy záporných výnosů státních dluhopisů znamená, že tyto fondy v podstatě nemají na čem vydělávat.

AXA Transformovaný Penzijní Fond připsal klientům zhodnocení 0,92 procenta. „Zhodnocení ovlivňuje zejména způsob jeho výpočtu a připisování, předchozí období extrémně nízkých výnosů a v neposlední řadě také garance nezáporného zhodnocení, která významně ovlivňuje strukturu investic,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Cívka.

Valná hromada Penzijní společnosti České pojišťovny za rok 2018 klientům rozdělila zisk 1,044 miliardy korun, což znamená zhodnocení 1,1 procenta. Transformovaný fond ČSOB dosáhl za rok 2018 zhodnocení 0,76 procenta. Dařilo se mu zejména díky výkonnosti státních dluhopisů držených obvykle až do splatnosti, uvedla generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Allianz transformovaný fond dosáhl zhodnocení 0,68 procenta. „Pokud do zhodnocení započítáme i státní příspěvky, na které klientům vznikl nárok, získají efektivní zhodnocení 2,38 procenta,“ uvedla Allianz. NN transformovaný fond dosáhl za rok 2018 výnosu 0,61 procenta, transformovaný fond Komerční banky 0,51 procenta.

  • Conseq (Aegon)
    v roce 2017: 0,16 %
    v roce 2018: 0,58 %
  • ČS
    v roce 2017: 0,51 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • ČP (Generali, Raiffeisenbank)
    v roce 2017: 0,84 %
    v roce 2018: 1,1 %
  • Allianz
    v roce 2017: 0,41 %
    v roce 2018: 0,68 %
  • ČSOB (Zemský, Hornický)
    v roce 2017: 0,63 %
    v roce 2018: 0,76 %
  • KB
    v roce 2017: 0,49 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • NN (ING)
    v roce 2017: 0,69 %
    v roce 2018: 0,61 %
  • Axa (Winterthur)
    v roce 2017: 0,76 %
    v roce 2018: 0,92 %

Smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Následně se úspory vyčlenily do transformovaných fondů, do kterých už nelze vstupovat. Od ledna 2013 funguje doplňkové penzijní spoření, nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 2 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 17 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 23 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...