Transformované penzijní fondy opět zaostaly za inflací. Střadatelům loni vydělaly průměrně 0,7 procenta

Transformované penzijní fondy loni vydělaly klientům spořícím si na důchod v průměru 0,7 procenta, žádný z nich nepřekonal inflaci, která činila 2,1 procenta. O rok dříve tyto fondy při inflaci 2,5 procenta připsaly klientům v průměru výnos 0,6 procenta. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. V transformovaných fondech bylo na konci roku 3,47 milionu účastníků.

„Opět se potvrdilo, že transformované fondy klientům nabízí jednu jedinou výhodu, a tou je garance nezáporného zhodnocení. To je i příčina toho, proč dlouhodobě nejsou schopny porazit ani inflaci,“ řekl ČTK analytik Broker Consulting Martin Novák.

Penzijní společnosti při správě těchto fondů volí velmi konzervativní investiční strategii. „Ve chvíli, kdy na spořicích účtech jsou úrokové sazby okolo jednoho procenta a státní dluhopisy měly jednu dobu dokonce záporné výnosy, nemůžeme od transformovaných fondů čekat více,“ dodal.

Jak se dařilo konkrétním fondům

Výsledkem hospodaření transformovaného fondu České spořitelny za rok 2018 je zisk 342,9 milionu korun, výsledné zhodnocení je 0,51 procenta.

„Rok 2018 byl z hlediska investování velmi specifický. Hlavním problémem byl fakt, že centrální banky několik let v řadě držely úroky takřka na nulové hodnotě. Peníze na trhu byly velice levné a konzervativní fondy si dlouhodobě nemohly vytvořit dostatečnou rezervu z úrokových výnosů včetně úroků ze státních a firemních dluhopisů, do nichž řada fondů Penzijní společnosti České spořitelny významně investuje,“ řekl místopředseda představenstva společnosti Jakub Krkoška.

Výnos transformovaného fondu společnosti Conseq ve výši 0,58 procenta mírně překonal zhodnocení předchozích let. Ředitel firmy Richard Siuda potvrzuje, že transformované fondy obecně trpí tím, že musí mít mimořádně konzervativní investiční strategii, což v období minimálních úrokových sazeb a místy záporných výnosů státních dluhopisů znamená, že tyto fondy v podstatě nemají na čem vydělávat.

AXA Transformovaný Penzijní Fond připsal klientům zhodnocení 0,92 procenta. „Zhodnocení ovlivňuje zejména způsob jeho výpočtu a připisování, předchozí období extrémně nízkých výnosů a v neposlední řadě také garance nezáporného zhodnocení, která významně ovlivňuje strukturu investic,“ uvedl mluvčí společnosti Jiří Cívka.

Valná hromada Penzijní společnosti České pojišťovny za rok 2018 klientům rozdělila zisk 1,044 miliardy korun, což znamená zhodnocení 1,1 procenta. Transformovaný fond ČSOB dosáhl za rok 2018 zhodnocení 0,76 procenta. Dařilo se mu zejména díky výkonnosti státních dluhopisů držených obvykle až do splatnosti, uvedla generální ředitelka ČSOB Penzijní společnosti Marie Zemanová.

Allianz transformovaný fond dosáhl zhodnocení 0,68 procenta. „Pokud do zhodnocení započítáme i státní příspěvky, na které klientům vznikl nárok, získají efektivní zhodnocení 2,38 procenta,“ uvedla Allianz. NN transformovaný fond dosáhl za rok 2018 výnosu 0,61 procenta, transformovaný fond Komerční banky 0,51 procenta.

  • Conseq (Aegon)
    v roce 2017: 0,16 %
    v roce 2018: 0,58 %
  • ČS
    v roce 2017: 0,51 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • ČP (Generali, Raiffeisenbank)
    v roce 2017: 0,84 %
    v roce 2018: 1,1 %
  • Allianz
    v roce 2017: 0,41 %
    v roce 2018: 0,68 %
  • ČSOB (Zemský, Hornický)
    v roce 2017: 0,63 %
    v roce 2018: 0,76 %
  • KB
    v roce 2017: 0,49 %
    v roce 2018: 0,51 %
  • NN (ING)
    v roce 2017: 0,69 %
    v roce 2018: 0,61 %
  • Axa (Winterthur)
    v roce 2017: 0,76 %
    v roce 2018: 0,92 %

Smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Následně se úspory vyčlenily do transformovaných fondů, do kterých už nelze vstupovat. Od ledna 2013 funguje doplňkové penzijní spoření, nové fondy už neručí za to, aby případný prodělek nesnížil úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízejí možné vyšší zhodnocení. Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 11 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...