Pošta loni poprvé skončila ve ztrátě, prodělala 275 milionů

Česká pošta loni poprvé v historii skončila v červených číslech. Vykázala ztrátu 275 milionů korun proti předchozímu zisku 91 milionů korun. Skutečná provozní ztráta bez započítání pohledávky vůči státu za univerzální službu pak byla 1,075 miliardy korun. Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), pod jehož ministerstvo vnitra Česká pošta spadá, stát dlouhodobě málo platí za služby, které chce. Pošta to dotovala z rezerv, které došly, uvedl Hamáček.

„Před našimi zaměstnanci, zakladatelem ani před klienty nic nezakrýváme. Potvrdilo se, co jsme říkali během loňského roku. Česká pošta je dlouhodobě ve ztrátě, a to především proto, že stát nedostatečně platí za objednané služby. Okamžitě jsme začali připravovat restrukturalizaci, která se však logicky projeví se zpožděním. Kladný hospodářský výsledek tak očekáváme v roce 2022,“ uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.

Vedle problémů s úhradou univerzální služby patří mezi důvody meziročního propadu do ztráty snížení výnosů z listovních zásilek o 76 milionů korun a pokles zisku z prodeje majetku České pošty o 226 milionů korun. 

Hamáček uvedl, že celý problém vznikl kvůli tomu, že stát dlouhodobě málo platí za služby, které po České poště chce. „Roky to pošta dotovala ze svých rezerv, ty však došly. Vedení vypracovalo plán, jak podnik dostat z hospodářských potíží a postupně jej realizuje, to však nestačí,“ uvedl.

Pošta ještě od státu neobdržela univerzální platbu za roky 2013 a 2014

Stát loni poště přiznal pohledávku za poskytování univerzální služby v letech 2013 a 2014 ve výši 800 milionů korun. Fakticky tyto peníze ale firma stále neobdržela, a peníze tak v provozu chybí. Pošta se proto s ministerstvem financí domluvila na zápůjčce 800 milionů korun, která zlepší její cash flow a pomůže překlenout období, než stát zaplatí.

Česká pošta dostává od státu za poskytování univerzální služby 500 milionů korun ročně, což ale zdaleka neodpovídá výši nákladů za služby objednané státem. Tuto nedostatečnou platbu navíc dostává pošta s mimořádným zpožděním.

Zatímco náklady na zajištění univerzální služby musí pošta platit v reálném čase, na její proplacení čeká i déle než pět let. Kromě platby za roky 2013 a 2014 pošta dosud od státu neobdržela ani platby za roky 2018 a 2019.

Hamáček připomněl, že sněmovně pozměňovacím návrhem nabídl možnost zvýšit platbu státu za univerzální služby, aby je pošta nemusela doplácet. „Konkrétní výše platby, pokud zákon projde, bude záviset na auditu nákladů ze strany ČTÚ (Českého telekomunikačního úřadu),“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři projednají i vládní nařízení, podle kterého by životní minimum vzrostlo od října, nikoliv od května. Zabývat se budou i novelou zákona o cestovních dokladech.
03:56Aktualizovánopřed 12 mminutami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 42 mminutami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
11. 4. 2026
Načítání...