Německo si stanovilo minimální mzdu – 230 korun za hodinu

Berlín - Německý parlament schválil minimální mzdu 8,5 eura na hodinu, tedy přibližně 230 korun. Německo dosud jednotnou sazbu pro nejnižší mzdu nemělo. Určovaly ji jen dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy v některých odvětvích a lišila se i podle spolkových zemí.

Zákon by měl začít platit od příštího roku. O zavedení minimální mzdy ale ještě musí hlasovat horní komora. Co se týče té dolní, ze 601 přítomných poslanců jich dnes proti bylo pouze pět a 61 se zdrželo hlasování. Zavedení minimální mzdy bylo jedním ze základních požadavků sociálních demokratů (SPD), koaličního partnera vlády kancléřky Angely Merkelové.

V Německu dosud zákon výši minimální mzdy nestanovoval. Nejnižší platy určovaly v některých odvětvích dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy. Úroveň minimální mzdy se tak lišila podle oborů i podle spolkových zemí.

ministryně práce Andrea Nahlesová

„Těžce pracující, levní a nechránění. To byla realita pro miliony zaměstnanců v Německu. To už je nyní minulost.“

Ovšem němečtí zaměstnavatelé podobné plány dlouhodobě kritizují. Stanovená výše minimální mzdy by prý mohla ohrozit konkurenceschopnost německého průmyslu a zvýšit nezaměstnanost. Mnichovský ekonomický institut Ifo odhadl, že zavedení minimální mzdy by mohlo stát ekonomiku až 900 000 pracovních míst. Ministryně Nahlesová a nadace Hanse Böcklera, která má blízko k odborům, však ujišťují, že zavedení minimální mzdy nebude mít žádné negativní účinky.

Německo
Zdroj: Arno Burgi/ČTK/DPA

Nový zákon však zahrnuje více výjimek, než bylo původně stanoveno. Výjimky mají umožnit hladký přechod k novému systému. Některé sektory budou mít na zavedení minimální mzdy dva roky. Minimální mzda se nedotkne osob mladších 18 let, brigádníků a speciální pravidla platí i pro dlouhodobě nezaměstnané.  

Nejnižší minimální mzda je v Bulharsku

Nejnižší garantovaná mzda de facto existuje ve všech zemích Evropské unie. Někde její výši určují vlády, jinde vyplývá z vyjednávání mezi zaměstnavateli a odborovými svazy. EU minimální úroveň platu prosazuje od roku 2012 jako pojistku proti faktické chudobě lidí, kteří sice jsou zaměstnaní, ale mají jen velmi nízké příjmy. 

Z 28 členů Unie má zákonem danou minimální mzdu 21 zemí. Přímo stanovena není ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku a na Kypru. Podle evropského statistického úřadu Eurostat letos v lednu byla v EU nejnižší minimální mzda v přepočtu na společnou unijní měnu 174 eur (asi 4 700 korun) v Bulharsku a nejvyšší 1 921 eur (skoro 52 000) v Lucembursku. V Česku činí minimální mzda 50,60 koruny za hodinu, za měsíc je to pak 9 000 korun.

Ve srovnání kupní síly se sice tento jedenáctinásobný rozdíl snížil, ale přesto si příjemce minimální mzdy v Lucembursku mohl koupit pětkrát více než člověk s nejnižším garantovaným platem v Rumunsku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
před 16 hhodinami

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
včera v 08:27

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
25. 12. 2025

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
24. 12. 2025

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
24. 12. 2025

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025
Načítání...