Babiš: V roce 2017 bychom mohli mít vyrovnaný rozpočet

Praha – Stát by mohl už za tři roky hospodařit bez deficitu. „Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet, vzhledem k tomu, co máme připravené. K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr financí Andrej Babiš (ANO). Bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje takovou konsolidaci veřejných rozpočtů za příliš tvrdou – podle něj stačí, aby vláda nezvyšovala výdaje a využila ekonomického růstu.

Šéf hnutí ANO v debatě zdůraznil, že dosažení vyrovnaného rozpočtu je cílem současného kabinetu, o němž však nemůže s jistotou říct, zda bude dosažen. „Směřujeme k tomu, já nevím, jestli se to povede,“ řekl Babiš. „Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně. To jsme slíbili a to děláme,“ poznamenal.

Za nejdůležitější opatření v oblasti daní, která by měla dosažení vyrovnané bilance pomoci, označil ministr financí elektronický výkaz DPH a elektronickou evidenci tržeb. „Já jsem o tom mluvil s chorvatským ministrem financí. Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ popsal Babiš.

Vicepremiér pro ekonomiku rovněž nastínil, že vyšší výběr daní po zavedení elektronické evidence tržeb by kabinetu dovolil snížit daňovou zátěž. „Pokud bychom v roce 2017 zavedli chorvatský model, tak můžeme uvažovat o tom, že snížíme nižší sazbu DPH z 15 na 10 procent,“ uvažuje Babiš.

Nutno dodat, že dosavadní vládní plány prohlášení Andreje Babiše o vyrovnaném rozpočtu nenasvědčují. Koalice chce víc investovat a zvyšovat důchody nebo platy státních zaměstnanců. V rozpočtovém výhledu na rok 2017 proto počítá se schodkem 95 miliard korun.

Kalousek: Pokud ušetříte, zvedneme ruku pro vaše rozpočty

Jeho oponent v debatě, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, přišel s jinou strategií. Koalici vybídl, aby postupně snížila poměr strukturálního deficitu k HDP na 0,5 procenta. Podle bývalého ministra financí se toho dá dosáhnout jen tím, že se nebudou zvyšovat výdaje, zatímco ekonomický růst zajistí vyšší příjmy do státního rozpočtu. Tím se sníží podíl schodku na hrubém domácím produktu.

„Nechceme, aby vláda snižovala výdaje. My říkáme, aby nezvyšovala výdaje o víc než tři až čtyři miliardy a to půl procento jí zařídí hospodářský růst,“ uvedl Kalousek, podle kterého by díky dvouprocentnímu zvýšení HDP přiteklo do státní kasy asi 20 miliard ročně navíc. „Pan Kalousek dobře ví, že ten jeho návrh je nereálný,“ odbyl Babiš nápad svého předchůdce.

Pokud by nicméně Sobotkův tým na takový postup kývl, TOP 09 by podpořila vládou sestavené státní rozpočty, finanční ústavu a ratifikaci fiskálního paktu Evropské unie. To už ostatně kabinetu jednou nabídla (celá zpráva). Zákon o státním rozpočtu může koalice protlačit sněmovnou i sama, ke schválení zbylých dvou norem už ale hlasy opozice potřebovat bude. Jedná se totiž o ústavní zákon, resp. mezinárodní smlouvu, pro něž musí hlasovat tři pětiny poslanců.

Navrhovaný limit schodku veřejných financí ve výši 0,5 procenta HDP vychází právě z tzv. fiskálního paktu Evropské unie. K tomu Česko zatím přistoupilo jen formálně, prakticky se jeho pravidly pro udržitelnost veřejných financí řídit nemusí (rozpočtová pravidla by byla závazná až po přijetí eura). V loňském roce činil podíl deficitu na HDP 1,5 procenta.

Letošní rozpočet má plánovaný schodek ve výši 112 miliard, v příštím roce by měl být rozdíl mezi příjmy a výdaji rovných 100 miliard. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet je nejen reálné, ale i žádoucí. Vzhledem k tomu, že v letošním i příštím roce by se mělo ekonomice dařit, není podle něj důvod, aby vláda saldo nesnižovala.

Babišův záměr dosáhnout v roce 2017 vyrovnaného rozpočtu by si však podle Kalouska vyžádal mnohem tvrdší rozpočtová opatření než postup navrhovaný TOP 09. I tak by nejsilnější pravicová strana rozpočty předložené vládou podpořila, protože by se vešly do jejích požadavků. Stejně tak Kalousek nezavrhl ani připravovaná daňová opatření. „Elektronické vykazování DPH je krok správným směrem,“ uznal exministr. Jeho strana se prý o podpoře takového opatření teprve rozhodne – klíčové budou administrativní a investiční náklady, jež si zavedení elektronických systémů vyžádá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 4 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 9 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 18 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...