Energetická společnost ČEZ není schopna stavět v Česku z vlastních zdrojů nové jaderné bloky, domnívá se odborník na energetiku, bývalý předseda dozorčí rady ČEZu a někdejší šéf Akademie věd Václav Pačes. V pořadu Byznys ČT24 uvedl, že ČEZ by výstavbu mohl financovat jen zčásti, ale musel by mít garanci výkupní ceny vyráběné elektřiny. Možným řešením by podle Pačese spíše bylo, aby vítěz tendru na stavbu vložil do celé akce své peníze a zároveň při ní v maximální míře využil české průmyslové kapacity.
Pačes zároveň řekl, že zvažované prodloužení životnosti jaderné elektrárny Dukovany do roku 2045 (a podobně pak později i Temelína) by mohlo fungovat.
ČEZ ve čtvrtek oznámil, že prověřuje možnosti provozu nynějších bloků Jaderné elektrárny Dukovany přibližně do roku 2045, zatímco dosavadní strategie počítá s jejich odstavováním okolo roku 2035. Prodloužení firma zvažuje kvůli zajištění kontinuity výroby elektřiny v této lokalitě do spuštění nového jaderného zdroje. ČEZ připravuje v Dukovanech stavbu jednoho až dvou nových jaderných bloků, konečné rozhodnutí o termínech výstavby ale zatím nepadlo. ČEZ, vlastněný ze 70 procent státem, je majitelem Dukovan i Temelína.
Bývalý šéf Akademie věd připomněl současné celosvětové tendence prodloužit životnost jaderných elektráren. V Česku se to odvíjí od toho, že není jasné, jak by se výstavba financovala a zda vůbec by se měly další bloky stavět. Upozornil zároveň na riziko, že čím déle se bude diskuse táhnout, tím pravděpodobnější je, že lidé jádro nakonec přestanou podporovat. „Kdo ví, zda se budou nějaké nové bloky stavět,“ dodal.
Zároveň zdůraznil, že pokud by se stavba nových zařízení uskutečnila, neznamenala by navýšení kapacity tuzemské výroby elektřiny, ale pouze nahrazení výkonu současných jaderných bloků. Navíc v Česku se budou zavírat uhelné elektrárny a těch pár, které zbudou, budou podle něho ekologizovány.
Současné odklady a váhání by však zároveň mohly vést k soustředění se na jaderné reaktory čtvrté generace. Ty mají oproti současným velkým jaderným blokům řadu výhod, „ale ještě nejsou na potřebné úrovni a bylo by to velmi drahé“, míní Pačes.
Plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje v ČR už několik let brzdí nejasnosti okolo financování. Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) v pondělí řekla, že o investičním modelu stavby nového tuzemského jaderného bloku by mělo být jasno do dubna letošního roku. Slibovat, že tendr na stavbu bude vypsán letos, je podle ní ale předčasné.
Pačes také zpochybnil některé odhady, že by náklady na nový blok činily 200 miliard korun. Podle něho by to bylo podstatně více. „ČEZ sám to nemůže unést a nemůže to financovat,“ míní. Vedlo by to i ke sporům s minoritními akcionáři ČEZu.
V případě výběru jiného, zahraničního investora, by pak náklady výstavby byly menší, ale zároveň i výnosy z provozu by nebyly tak velké. „Není možné čekat, aby to někdo investoval, a pak z toho nic neměl,“ dodal Pačes.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní firmu Rosatom, francouzskou EDF, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse.
U korejské firmy si není Pačes jistý, jestli už dělala takto velký projekt. Rosatom by to podle něj dokázal, ale v tomto případě jde o politickou otázku. Na druhou stranu Pačes soudí, že pokud už by ruská firma nové bloky stavěla, tak by pak nebezpečí jednání, které by Česku nevyhovovalo, nebylo zase tak velké. Také Westinghouse je podle Pačese solidní, velká firma a jejím nedávným finančním problémům nepřikládá velkou váhu. „Všechny firmy jsou určitě vážnými uchazeči,“ dodal.
K současnému odklonu Německa od uhlí i jádra Pačes řekl, že Česko je v jiné situaci. „U nás není takový vítr ani slunce. Při útlumu uhelných elektráren za chvíli už nebudeme tak velcí exportéři energie jako dosud. A pokud bychom odstavovali jaderné bloky a ničím je nenahrazovali, tak bychom ji museli dovážet. A to je otázka odkud a za kolik,“ myslí si.
Německo by nejpozději v květnu mělo podle kancléřky Angely Merkelové (CDU) mít návrh zákona, který přesně stanoví, kdy a jakým způsobem země přestane používat energii z uhlí. Podle doporučení takzvané uhelné komise by se tak mělo stát nejpozději v roce 2038, informovala agentura ČTK. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035.
