Pražské letiště získá tisíc parkovacích míst i skywalk. Podívejte se, jak se areál promění

Letiště Václava Havla čeká proměna. S parkovacími domy napojenými na terminál a s větším množstvím míst k odpočinku počítá návrh, který zvítězil v architektonické soutěži. Podle mluvčího letiště pojmou nové parkovací budovy o tisíc aut víc než současné prostory. Plán zahrnuje i takzvaný skywalk, prosklenou plošinu, která povede k parku.

Letiště Václava Havla už zná vítězný návrh, podle kterého by se mělo změnit okolí terminálů. Nové parkovací domy by měly navazovat přímo na terminál 2 a využívali by je jak běžní řidiči, tak cestovní kanceláře. První z domů by se měl začít stavět v roce 2021. Druhý o dva roky později.

Další parkovací místa mají zabránit přetížení pražského letiště. To loni přivítalo o devět procent cestujících víc než v roce 2017. Minimálně tříprocentní růst čeká i v příštích letech. „Již v loňském roce nastala situace, kdy letiště řešilo zcela naplněné kapacity,“ říká jeho mluvčí Roman Pacvoň. Budování nových parkovišť je podle něj nutné.

Do nových parkovacích domů by se mělo vejít zhruba dva tisíce aut a autobusů. Kvůli jejich stavbě ale půjde k zemi starší parkovací budova a zrušeno bude i venkovní parkoviště. Řidiči tak ve výsledku získají o tisíc míst víc, než kolik mají v současnosti.

„Nové parkovací domy však plánujeme nejen z důvodu zvýšení celkových kapacit parkování, ale také s ohledem na potřebu modernizace a zvýšení komfortu pro cestující,“ zdůrazňuje Pacvoň. Budovy by měly nabízet třeba nabíjecí místa pro elektromobily. V přízemí se zase chystají zastávky pro autobusy MHD.

Z terminálu až do parku po prosklené plošině

Naopak prostory mezi parkovacími domy se v budoucnosti zklidní a budou sloužit k odpočinku. Kromě laviček a stromů se tu objeví i takzvaný skywalk. Tato vyhlídková plošina bude prosklená a povede nad Aviatickou ulicí. Pasažéři se přes ni dostanou z terminálu 2 až k menšímu parku.

Vítězný návrh parkovacích domů i skywalku vypracoval ateliér D3A. Jeho architekti se podíleli už na plánech rozvoje letiště do roku 2035. Parkovací domy jsou totiž jen prvním projektem, který letiště čeká. Mezi ty následující patří třeba výrazné rozšíření terminálu 2 a stavba nové runwaye. Letiště počítá i se zastávkou rychlodráhy, která by měla být pod zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...