Koalice rozhodla: Snížená DPH pro léky, knihy, pleny a výživu

Praha – Snížená sazba daně z přidané hodnoty (DPH) bude platit od roku 2015. Koaliční strany se shodly, že léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelná dětská výživa budou zdaněny ve výši 10 procent, namísto původní patnáctiprocentní sazby. Ministerstvo financí návrh zapracuje do státního rozpočtu na příští rok.

Od roku 2015 dojde k další změně v rámci DPH. Hned od příštího roku by mělo dojít k zavedení snížené sazby daně ve výši 10 procent. Bude se týkat léků, knih, plen a nenahraditelné dětské výživy.

"Dnes jsme se v zásadě shodli na jednom z důležitých parametrů toho, jakým způsobem začneme naplňovat koaliční dohodu v daňové oblasti. Dohodli jsme se na tom, že by se od 1. ledna 2015 měla snížit sazba DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu," prohlásil premiér Bohuslav Sobotka po dnešním jednání koaliční rady.

Změny v daních připravilo dříve ministerstvo financí po svém. V návrhu se nepočítalo se sníženou sazbou pro plenky a dětskou výživu. Naopak přibyly tiskoviny. Premiérovi se nicméně podařilo se koaličního partnera přesvědčit a návrh změn v DPH byl zachován i pro pleny a výživu. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) naznačil, že jeho strana by chtěla na evropské úrovni domluvit výjimku, aby tyto položky byly zcela vyjmuty z povinnosti platit DPH.

Sobotka: Další změny v sazbách si ČR nemůže dovolit

„Pokud jde o jakékoli další změny v sazbách, ty nejsou součástí koaličního programu, nejsou dohodnuty v rámci koalice a měly by takové rozpočtové dopady, že si to ČR v tom nejbližším období těžko může dovolit,“ prohlásil k návrhu ministra Babiše předseda vlády.

Se zařazením léků do snížené sazby je ale Sobotka spokojen. „Pokud se podíváme na vládní priority, které máme ve vztahu ke státnímu rozpočtu v příštím roce, tak je zřejmé, že kromě snížení DPH také musíme najít peníze na valorizaci penzí, na zvýšení plateb do systému zdravotní péče, na navýšení investic do dopravní infrastruktury. V kontextu dalších priorit tedy pokládám 10 % jako novou sazbu za slušný a rozumný kompromis,“ řekl Sobotka ke sníženému DPH na léky.

„Když jsme ve velmi dramatické situaci konsolidovali veřejné rozpočty a rozhodli se pro to nejmenší zlo zvýšit DPH, tak všechny tři současné vládní strany to kritizovaly jako dramatickou chybu… No tak když je chtějí napravit, tak ať daně vrátí zpátky do té původní pozice a ať to nemaskují kosmetickou změnou třetí sazby, která to jen komplikuje,“ kritizuje rozhodnutí koalice bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Kritici: Tři sazby znepřehlední daňový systém

Ani experti se příliš na zavedení tří sazeb netváří. Podle nich bude daňový systém nepřehledný. Není také jasné, kde vlastně vláda na zlevnění DPH vezme. Podle mluvčího ministerstva financí si to ale může vláda dovolit díky očekávanému příznivému vývoji české ekonomiky. Letos má růst o 1,7 % a v dalších letech až o 2 %. 

Proti změnám se staví nicméně opozice. „Třetí sazba DPH je krok zpátky, větší administrativní náklady a větší prostor daňovým únikům,“ myslí si místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. 

„Je to další výjimka a do daňového systému další komplikace. Přinese to dodatečnou administrativu pro podnikatele. Je to řízení sociální politiky skrz daňové zákony, což není ten nejefektivnější způsob, jak sociální politiku prosazovat,“ podotkl daňový expert PwC Martin Diviš s tím, že jednotná sazba DPH by byla optimálnější, byť by znamenala zdražení potravin a léků pro spotřebitele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 59 mminutami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...