Hlavním tahounem české ekonomiky bude letos útrata domácností

Nahrávám video

Růst mezd, málo zaměstnanců a relativně dobrý výkon hospodářství. Takové jsou předpoklady české ekonomiky pro letošek. Největším tahounem hrubého domácího produktu budou útraty lidí, a to právě i díky vysokému růstu mezd v roce 2018.

„Máme pocit, že je skoro půl milionu volných míst v naší zemi, a kdybychom dokázali tahle místa obsadit, tak náš odhad je, že by z daní a z příjmu na pojistném a zdravotním pojištění vzrostly příjmy státního rozpočtu o 100 až 110 miliard korun,“ domnívá se prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.

Lidem by letos měly vzrůst výplaty až o 8,5 procenta, podobně jako loni. Rychlý růst mezd ale podle ekonomů může některé firmy ohrozit. Pokud firmy nadále budou zvyšovat mzdy tak prudkým tempem jako dosud, tak mnohé mohou přijít o konkurenceschopnost, uvedl ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Česká ekonomika pak v letošním roce, podle současných prognóz, mírně zpomalí. Zatímco za celý loňský rok odborníci počítají s růstem mírně nad tři procenta, letos by mělo hospodářství zůstat pod touto hranicí. Například guvernér České národní banky Jiří Rusnok odhaduje letošní růst ekonomiky kolem tří procent.

Důležitý bude také vývoj v eurozóně. „Prognózy pro eurozónu směřují dolů, někam mezi 1,5 až 2 procenta růstu hrubého domácího produktu. To samozřejmě nezůstane bez odezvy v českém exportu, a protože export tvoří 80 procent HDP, tak logicky i v celém výkonu hospodářství,“ řekl hlavní ekonom Deloittu David Marek.

Obrazně zkusil popsat současnou situaci ekonom a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník. „Brzdíme nebo zpomalujeme ze 140 na dálnici na 120, což je pořád ještě komfortní rychlost, a směr, kterým se minimálně na dalších pět let ubíráme, je dobrý,“ uvedl. 

Významným faktorem bude i síla koruny. Prognózy se liší podle institucí. Česká národní banka věří národní měně nejvíc a tipuje její kurz na 24,70 Kč za euro. Pro zajímavost, nyní se obchoduje kolem 25,57 korun za euro. 

Británie se (ne)loučí, Německo zpomaluje

Dalším faktorem, který může hospodářství letos ovlivnit, je odchod Velké Británie z EU. České firmy tam ročně vyvezou zboží za víc než 300 miliard korun. Většina z nich se shoduje na tom, že nejhorší je nejistota, zda Británie odejde, a pokud ano, zda s uzavřenou dohodou s Evropskou unií, nebo bez ní (tvrdý brexit).

„Vůbec nevíme, co bude. Jestli bude brexit, kdy bude, za jakých podmínek.  Ale určitě dojde k tomu, že bude problém v oblasti libry, to znamená, že libra oslabí, což nám samozřejmě prodraží nebo zkomplikuje život,“ řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Zbyněk Frolík.

Důležitý bude také hospodářský vývoj Německa, které je nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka. Závisí na něm mnoho českých podniků. Přitom v loňském třetím čtvrtletí meziroční růst německé ekonomiky, nejvyšší v Evropě, prudce zpomalil. A to na 1,1 procenta z 2,3 % ve druhém kvartálu. V mezičtvrtletním srovnání se hrubý domácí produkt dokonce o 0,2 procenta snížil, což představovalo první pokles od prvního kvartálu roku 2015, uvedla agentura ČTK.

Podnikatelská důvěra v Německu klesla v prosinci už čtvrtý měsíc za sebou, a to dokonce více, než se čekalo. Index podnikatelské nálady se v prosinci snížil o jeden bod na 101 bodů, a dostal se tak nejníže za déle než dva roky. Pokles je výraznější, než odhadovali analytici v anketě agentury Reuters. Ti očekávali hodnotu 101,8 bodu.

V prosinci zároveň německé hospodářské instituty DIW a IfW zhoršily výhled německé ekonomiky. Oba instituty nyní předpokládají, že HDP letos stoupne pouze o 1,5 procenta. DIW přitom doposud letošní růst odhadoval na 1,8 procenta a IfW na 1,9 procenta, připomněla ČTK.

Novinky v automobilovém průmyslu

Změny čekají například na firmy v automobilovém průmyslu. Ten může totiž ovlivnit třeba brexit nebo tlak na snižování emisí v dalších letech. Třeba výrobce pryžových těsnicích systémů pro pohyblivé díly automobilových karosérií Saar Gummi Czech očekává další růst, zhruba o osm procent. Očekávané proměny automobilového odvětví se jich sice přímo nedotýkají, nakonec na ně ale vliv mít můžou.

„Situace na evropském automobilovém trhu bude v příštích letech asi velmi napjatá. Jedna věc je rozhodnout, že chceme nižší emise. Druhá věc je, že se taky musí říct, že to bude dražší, že to bude stát desítky miliard eur a ty bude muset někdo zaplatit,“ uvedl jednatel firmy Jan Tichý. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 1 hhodinou

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 10 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
včera v 13:45

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled