Podpora obnovitelných zdrojů energie dozná významných změn. Připravovaná novela zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona, která je nyní v připomínkovém řízení, totiž nepočítá s provozní podporou velkých solárních systémů, ale preferuje podporu malých fotovoltaických zdrojů na střechách budov. A naopak počítá se zavedením aukcí. Ekologové mají ke změnám výhrady.
Když před dvanácti lety Kněžice poblíž Nymburka začaly centrálně topit na bioplyn, štěpku a slámu, leckdo pochyboval, zda se to povede. Dnes je obec podle starosty Milana Kazdy (nez.) soběstačná a vyrobí přesně tolik tepla a energie, kolik pro svých zhruba pět set občanů potřebuje. Navíc díky tomu ani během zimního dne komíny zdejších domů nekouří.
Uhlí už dnes tak v obci Kněžice podle starosty Milana Kazdy téměř nikdo nespaluje. „Topení uhlím vychází dráž než topení z našeho centrálního zdroje,“ dodává. Teď obec uvažuje ještě o vlastní fotovoltaice a distribuční síti – tak, aby proud mohla prodat lidem přímo.
Podle solární asociace mají v následující dekádě v Česku vznikat nové instalace hlavně na střechách a fasádách. Pro srovnání – fotovoltaika jako celek může mít výkon jako jeden a půl Temelína. Potenciál má i vítr. Na rozdíl od něj ale stát s provozní podporou fotovoltaiky nepočítá. Ekologům vadí, že novela nepomáhá komunitním projektům jako v Kněžicích.
„Právě tato garance by tam měla být minimálně pro obecní obnovitelné zdroje. Teď tam není,“ konstatuje energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. „Nepochopili jsme, proč ministerstvo průmyslu a obchodu stále odmítá podporu pro solární elektrárny, nové instalace, ať už jsou to velké střechy nad jeden megawatt, nebo případně využití brownfieldů,“ říká k tomu i programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Smyslem podpory státu pro menší solární instalace je podle mluvčího Ministersva průmyslu a obchodu (MPO) Milana Řepky především to, že tento přístup znamená tlak na snižování energetické náročnosti budov a je motivačním faktorem pro využívání vyrobené elektřiny přímo jejím výrobcem.
„Z těchto důvodů nejsou podporovány velké solární parky. Preferujeme podporu malých fotovoltaických zdrojů. A protože u solárních elektráren neuvažujeme s provozní podporou, je i úvaha o aukcích podpory pro tyto druhy obnovitelných zdrojů energie bezpředmětná,“ dodal.
Systém aukcí se změní
Zásadní změnou má být systém aukcí. Stát vždy na tři roky dopředu stanoví, kolik chce například větrných a vodních elektráren – a ty budou soutěžit, kdo dokáže dodat energii s nejnižší podporou.
„Tento model byl použit v Německu a tam se velmi osvědčil a vlastně došlo k tomu, že ceny energií, které jsou ze solárních zdrojů, jsou srovnatelné s ostatními zdroji,“ vysvětlila před časem v pořadu Týden v politice ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (nestr. za ANO).
To nejpodstatnější na tom návrhu podle předsedy Komory OZE Štěpána Chalupy je právě to, že přichází a je dopředu oznámeno, že stát počítá s rozvojem obnovitelných zdrojů. Ministerstvo teď musí stovky došlých připomínek vypořádat. Vláda by mohla dostat novelu v únoru.
- Ministerstvo průmyslu představilo novelu příslušného zákona a dostalo stovky připomínek, jak by měla fungovat. Podpora pro nové zdroje se v Česku zastavila před pěti lety – po prudkém rozvoji solárních elektráren. Pro ty stávající stojí 45 miliard ročně.
- Obnovitelné zdroje pokrývají zhruba 15 procent energie spotřebované v Česku, a to se už několik let nemění. Při výrobě elektřiny vede bioplyn. Fotovoltaika se podílí necelou čtvrtinou, vodní elektrárny pětinou a vítr šesti procenty.
- Na podporu obnovitelných zdrojů šlo od roku 2006 skoro 300 miliard. Část platí spotřebitelé, část přispívá stát. Evropská komise chce do konce roku od členských států Unie slyšet, jak podíl obnovitelných zdrojů poroste. Podle ministerstva průmyslu by se v Česku mohl dostat na 21 procent, podle představitelů oboru by to mohlo být ještě víc.
Navrhované aukce se mají týkat pouze nově postavených zdrojů, stará podpora zůstane zachována.
