Praha - Ruský parlament chystá zákon, který by umožnil zabavit majetek a zablokovat účty amerických a evropských firem. Reagoval tak na plánované sankce. Těmi dnes znovu pohrozil šéf francouzské diplomacie. Evropská unie už také podle posledních zpráv začala blokovat majetek 18 ukrajinských prominentů, které podezírá z vytunelování státních účtů. Mezi nimi je zřejmě i sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč.
Pokud západní mocnosti přistoupí na protiruské sankce, rozhodně to nezůstane bez odezvy. Horní komora ruského parlamentu připravuje zákon, který by v případě protiruských sankcí Západu umožnil konfiskovat jmění, aktiva a bankovní účty evropských a amerických firem i soukromých osob v Rusku. Agentuře RIA Novosti to dnes sdělil Andrej Klišas, šéf ústavněprávního výboru Rady federace.
„Zákon dává takovou možnost prezidentovi a vládě v zájmu ochrany naší svrchovanosti před útoky,“ řekl senátor ruské agentuře. Poslanci nyní podle něj pečlivě studují, nakolik rozhodnutí o konfiskaci jmění zahraničních firem a cizinců odpovídá ruské ústavě. „O tom, že je v souladu s evropskými standardy, nepochybujeme,“ řekl Klišas.
Andrej Klišas, senátor a šéf ústavněprávního výboru Rady federace
„Možnost konfiskace by měl legalizovat samostatný federální zákon. Jakékoli sankce musejí být oboustranné.“
Putinův ekonomický poradce Sergej Glazjev se nechal slyšet, že pokud Spojené státy vyhlásí kvůli invazi na Krym vůči Rusku sankce, Moskva se možná vzdá dolaru jako rezervní měny a přestane splácet dluhy americkým bankám. Od jeho slov se později Kreml distancoval.
Němcům by se sankce nevyplatily
Před zavedením tvrdých evropských sankcí proti Rusku však varuje Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK). Jejich uvalení by totiž mělo negativní vliv na německou ekonomiku, protože by ohrozilo obchodní výměnu s Ruskem a mohlo by způsobit i zánik pracovních míst, řekl v televizi N24 místopředseda DIHK Volker Treier.
„Naše ekonomické vztahy s Ruskem se v posledních letech velmi zintenzivnily. Od roku 2009 se naše vývozy téměř zdvojnásobily a nyní činí přes 36 miliard eur (985 miliard korun),“ upozornil Treier. Německé firmy mají podle něj v Rusku investice za zhruba 20 miliard eur (547 miliard korun), což je víc než v sousedním Polsku. Sankce by mohly podle Treiera ohrozit jak obchodní výměnu, tak i německé zahraniční investice.
- A podobným způsobem by se „ekonomické tresty“ dotkly i Česka. Tuzemské firmy, které vyvážejí na východní trhy, proto situaci na Ukrajině bedlivě sledují. Čeští exportéři za rok doručí do Ruska zboží za 116 miliard korun. Nyní se bojí, že mohou o velké zakázky přijít. Určitě by nesli s nelibostí i případné zabavení svého ruského majetku a aktiv.
České firmy v Rusku – co jejich majetek a podnikání?
Jednou z nejznámějších firem, která na ruském trhu čile obchoduje, je finanční a investiční skupina PPF. Portálu ČT24 sice její mluvčí uvedl, že politické události nekomentuje, aktivity společnosti na Rusku jsou však rozsáhlé. Podniká například v oblasti realit, bankovnictví či maloobchodu. Výroční zpráva z roku 2012 navíc uvádí, že úvěrová angažovanost PPF v Rusku činila 8,46 miliardy eur. Tedy zhruba 57 procent z celého jejího úvěrového portfolia.
Rusko je důležitým partnerem i pro společnost Škoda Auto. „Snad na sankce nedojde… Rusko je pro nás v tuto chvíli třetí největší trh po Číně a Německu a případné restrikce by na nás měly dopad. Zhruba 70 procent našich vozů na tamějším trhu se montuje v Rusku z dílů převážně dovezených z Česka, třicet procent dovážíme napřímo,“ vysvětlil pro iDnes.cz mluvčí mladoboleslavské firmy Jozef Baláž.
Škoda v Rusku
Škoda podniká v Rusku prostřednictvím společnosti Volkswagen Group RUS (VGR), ve které je akcionářem. V Rusku má v rámci VGR dva výrobní závody - v Kaluze u Moskvy a v Nižním Novgorodu.
„Ruský trh je pro nás třetí největší (po Číně a Německu). Prodáváme na něm zhruba 100 tisíc vozů Škoda ročně, z toho přibližně 30 procent je přímo exportovaných z našich českých závodů a 70 procent je montovaných v ruských závodech převážně z komponentů dovážených z ČR,“ dodal mluvčí automobilky pro náš web.
Čeští politici zůstávají ohledně sankcí vůči Rusku opatrní. „Myslím si, že by to bylo špatně, že bychom skutečně neměli míchat politiku s ekonomikou. A v případě jakýchkoliv sporů by to mohlo mít pro Evropu špatné následky,“ míní ministr financí Andrej Babiš (ANO).
Výše českých investic v Rusku dosáhla do března loňského roku 1,24 miliardy dolarů (asi 24,5 miliardy korun), z toho 203,3 milionu dolarů (16,4 procenta) tvořily přímé zahraniční investice, jak uvádí ruský statistický úřad. Největší kumulovaný objem představovaly investice do zpracovatelských odvětví průmyslu a metalurgie.
Dopady ukrajinské krize na českou ekonomiku budou podle analytiků pravděpodobně omezené a krátkodobé. Obchodní vazby jsou relativně malé a případné přerušení dodávek plynu by se hospodářství nedotklo. Rizikem ale mohou být právě sankce EU vůči Rusku a následné zdražení ropy. Zmínili negativní dopady na podnikání českých firem na Ukrajině a investice, pokud by se situace kolem ruské okupace ukrajinského Krymu vyhrotila.
Moskvě by přitom spíš než americké ublížily sankce z Evropské unie - třeba přerušení obchodu. Právě EU se podílí na ruském zahraničním obchodu víc než čtyřiceti procenty. Na rozdíl od USA, kde to jsou procenta tři. Jde hlavně o vývoz surovin, jako je ropa a plyn. Většina ruských komodit totiž směřuje právě do států Evropské unie a z celkového vývozu tvoří až polovinu příjmů ruského státního rozpočtu.
EU obstavuje aktiva ukrajinských prominentů
Evropská unie navíc přikročila ke zmrazení majetku a účtů 18 ukrajinských prominentů, kteří jsou podezřelí z odpovědnosti za zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Brusel tak reagoval na žádost nového ukrajinského vedení. Kompletní seznam zveřejní unijní představitelé ve čtvrtek.
K podobnému kroku už v minulém týdnu přikročily Švýcarsko a Lichtenštejnsko a samostatně jako první členská země EU také Rakousko. Na seznamu lidí, proti nimž sankční kroky Vídeň uplatňuje, se ocitl sesazený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. A podle listu Wall Street Journal je i mezi těmi, které „potrestala“ Unie.
