Unie se dohodla na pomoci Ukrajině – pošle 11 miliard eur

Brusel – Evropská unie poskytne během několika příštích let Ukrajině finanční pomoc 11 miliard eur (zhruba 300 miliard korun). Podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa půjde hlavně o finanční podporu pro zavedení potřebných reforem – nejprve ekonomických, poté i politických. Jde mimochodem o podobnou částku, kterou loni Ukrajině přislíbilo Rusko předtím, než prezident Viktor Janukovyč odmítl chystanou smlouvu o přidružení Ukrajiny k EU. Unie už také naplno začala pracovat na zablokování majetku 18 ukrajinských prominentů, kteří podle ní zajistili zmizení miliard dolarů ze státních účtů. Konkrétní pomoc schválila také Evropská banka pro obnovu a rozvoj: Ukrajině postupně pošle 5 miliard eur (137 miliard korun).

Barroso řekl, že na poskytnuté částce se shodli všichni členové komise. Při nejbližší příležitosti bude s plánem seznámen také ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. Celkový obnos komise sestaví z finančních úvěrů, ve formě grantů i z pomoci mezinárodních finančních institucí. Součástí bude také svěřenecký fond, kam půjdou peníze z rozpočtu členských zemí.

„Očekáváme, že Ukrajina, což potvrdil premiér, podepíše smlouvu s Mezinárodním měnovým fondem. To je podmínkou pro rozvoj tohoto zmiňovaného programu,“ dodal šéf komise na otázku, jaké podmínky si Unie pro poskytnutí pomoci stanovuje. Brusel chce rovněž poskytnout obchodní výhody vyplývající z asociační dohody, kterou Kyjev nepodepsal. EU dále hodlá zemi pomoci s energetickými zdroji zpětnými dodávkami zemního plynu na Ukrajinu.

Vladimír Votápek, analytik mezinárodních vztahů:

„Já si myslím, že Evropské unii nějakých 11 miliard eur rozhodně chybět nebude. Jediné, co se stane, že kurz eura trochu oslabí vůči dalším světovým měnám, což Evropě jako celku jen pomůže.“

Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger už v úterý oznámil, že Evropská unie pomůže Ukrajině uhradit Rusku dluh za dodaný plyn. Ukrajinský Naftogaz dluží podle něj ruskému Gazpromu zhruba dvě miliardy dolarů (asi 40 miliard korun). Moskva pohrozila Kyjevu přerušením dodávek plynu.

Evropská unie už v úterý také odsouhlasila jednorázovou půjčku ve výši 610 milionů eur (16,7 miliardy korun). Státní pokladna je prázdná, navíc země dluží Rusku miliardové sumy za nesplacené dodávky zemního plynu. Kvůli krizi na Krymu přišel Kyjev také o slíbenou ruskou pomoc za to, že Janukovyč odmítl asociační dohodu s EU. Ukrajina je díky Unii teď finančně na chvíli bez problémů. Pomohou jí také Spojené státy. Ministr zahraničí John Kerry jí slíbil půjčku ve výši alespoň jedné miliardy dolarů (zhruba 20 miliard korun). O půjčce v Kyjevě jedná i tým MMF, který by podle expertů mohl Kyjevu poskytnout první kredit ve výši tří miliard dolarů.

  • Kyjev by dle vlastních odhadů potřeboval v příštích dvou letech půjčit 35 miliard dolarů.

Podle komentátora Jefima Fištejna nicméně není poskytnutá částka dostatečná a pro běžného Ukrajince v principu příliš důležitá. „Je třeba zdůraznit, že ti, kteří bránili Majdan, nepokládali své životy kvůli výši půjčky, kterou jim poskytne Moskva či Brusel,“ řekl.

Podle mnohých pozorovatelů by přitom Ukrajině bez rychlé pomoci reálně hrozil bankrot, jak upozornil například europoslanec Libor Rouček (ČSSD) nebo také velvyslanec na Ukrajině Ivan Počuch. Zemi by podle Počucha například pomohlo, kdyby MMF odložil vysokou finanční splátku, kterou má Kyjev letos uhradit. Podle europoslance si je nové ukrajinské vedení vědomé, že pouze s vnější pomocí vše nepůjde samo. Zemi tak zřejmě čekají škrty a tvrdé reformy. „Když to nepůjde dobře, situace se může během několika měsíců obrátit a hněv lidí na Majdanu se stočí na novou vládu,“ varuje.

Ukrajinské hospodářství na tom není dobře už dlouhodobě. Situaci ale výrazně ztížila vleklá politická i společenská krize, která se táhne od listopadu loňského roku. Tehdy Janukovyč navzdory příslibu odmítl Asociační dohodu s Unií a místo toho začal vyjednávat s Ruskem o výhodnějších cenách za plyn. Obrácení kormidla zpět směrem na Východ těžce nesly statisíce lidí, které v příštích týdnech postupně zaplnily centrum Kyjeva.

Střety radikální části demonstrantů s policií vyvrcholily v únoru, kdy pouliční boje nepřežilo kolem 80 lidí. Politická opozice posléze ovládla parlament, svrhla Janukovyče z postu prezidenta a ustanovila vládu. Novou fází konfliktu se však staly nepokoje na většinově proruském Krymu i tamní vojenské manévry ze strany Ruska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americký soud pozastavil platnost Trumpových cel

Americký federální obchodní soud pozastavil platnost cel, která prezident Donald Trump začátkem dubna uvalil na řadu zemí světa včetně Evropské unie. Podle soudu je zavádění cel pravomocí Kongresu. Bílý dům se proti rozhodnutí odvolal a jeho mluvčí zpochybnil autoritu soudu. Sídlo prezidenta má nyní deset dní na dokončení procesu zastavení tarifů, většina z nich však v současné době již neplatí, píše BBC.
02:26Aktualizovánopřed 3 mminutami

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Liberty Ostrava chce koupit jediná firma, správce jedná o navýšení ceny

Závaznou nabídku na koupi zkrachovalé huti Liberty Ostrava podala jen společnost SPV Nova Hut. Jejím majitelem je někdejší ministr vnitra Martin Pecina, který deklaruje svou vůli podnik dál provozovat. Nabídnutá částka je ale podle insolvenčního správce Šimona Petáka příliš nízká. Proto chce, aby ji zájemce navýšil, řekl ve středu mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl. Výši nabídky neupřesnil. Z jeho vyjádření ale vyplývá, že hrozí i ukončení provozu huti.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Tři dny před termínem není vybraná ani polovina sumy za daň z nemovitosti

Do termínu zaplacení vyměřené daně z nemovitých věcí zbývají už jen necelé tři dny. Na účet Finanční správy ale zatím přišlo jen 43 procent očekávané částky pro letošní rok. Ta se pohybuje kolem 23 miliard korun. Daň vyšší než pět tisíc korun mohou poplatníci uhradit ve dvou splátkách během roku. Více než devadesát procent lidí už daň platí bezhotovostně a dá se očekávat, že toto číslo letos ještě vzroste.
před 17 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
27. 5. 2025Aktualizováno27. 5. 2025

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
27. 5. 2025

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025
Načítání...