Praha - Momentální dění na Ukrajině hýbe finančními trhy i investičními plány českých firem. Případná eskalace problému může způsobit i vážnější problém – mohla by se uzavřít plynová i ropná potrubí, která vedou z Ruska na Ukrajinu, odkud se pak rozbíhají do dalších evropských států. Česká republika je však na energetický kolaps připravena, zásoby ropy máme na tři měsíce.
Česko je na ropnou krizi připraveno
„Česko je plně připraveno na jakékoli krizové scénáře. Není nutné přijímat jakákoli dodatečná opatření, ať už jde o dodávky ropy, či plynu,“ potvrdil premiér ČR Bohuslav Sobotka.
Česká republika má zásoby ropy na tři měsíce. Konkrétně má Státní správa hmotných rezerv zásoby ropy na 94 dnů. Zákonné minimum je 90 dnů. Kvůli situaci na Ukrajině vytvořila pracovní skupinu, která bude každodenně provádět monitoring dodávek ropy do ČR a vyhodnocovat aktuální stav zásob. Přednostně by zásoby dostaly sanitky, hasiči, policie a armáda. Potom by na řadu přišli i ostatní řidiči.
Hmotné rezervy jsou více než z poloviny tvořeny ropou a ropnými produkty, jejichž množství je určeno mezinárodními závazky ČR. Jejich součástí jsou mobilizační rezervy a pohotovostní zásoby určené pro 24 typových krizových situací.
Podobné je to i s plynem. Pokud by krize na Ukrajině zastavila jeho dodávky, může být Česko zásobováno severní cestou přes Bělorusko a také pomocí plynovodu Nord Stream. Dokonce i v případě, když by Rusko žádný plyn nedodalo, nezůstane republika na suchu. Zbývá totiž plynovod z Norska.
Přes Ukrajinu k nám proudí asi 60 procent ropy a 75 procent spotřeby plynu. Kromě ropovodu Družba využíváme ropovody IKL a TAL, které by mohly případný výpadek nahradit. Celkové rezervy se pohybují kolem 1,1 milionu tun. Většinu z nich stát skladuje v zásobnících ve středočeské Nelahozevsi. Všech 16 nádrží má stejně silné stěny jako pancéř tanku, dvojité dno a automatický hasicí systém. Odolaly by i teroristickému útoku.
Stav ropné nouze vyhlašuje vláda, pokud výrazně klesne dovoz ropy do země.
Navíc má Česko po několika letech dohadů a jednání konečně scénář na zpracování ropy během případné ropné nouze. Detailní postup nastiňuje tzv. pojistná smlouva, kterou minulý rok podepsala Správa státních hmotných rezerv s petrochemickým holdingem Unipetrol.
Podoba kontraktu nevznikla mávnutím proutku, ale předcházelo jí pětileté období diskusí a přepracování. Pro případ ropné krize má takový scénář zajistit ochranný štít. „Stát bude v případě jakékoliv nastalé krize schopen nejen ukládat, ochraňovat ropu, resp. ropné deriváty, ale samozřejmě také tyto ropné produkty dodávat do distribuční sítě,“ potvrdil Tomáš Perutka ze Správy státních hmotných rezerv.
ROPOVOD IKL
Provoz ropovodu z německého Vohburgu an der Donau do Nelahozevsi u Kralup nad Vltavou (IKL) v České republice byl slavnostně zahájen 25. března 1996. Česko se tím odpoutalo od dosavadní závislosti na jediném zdroji ropy v Rusku, ropovodu Družba, jímž na území ČR poprvé přitekla ropa v roce 1962. Ropovod IKL měří 349 kilometrů, z toho 170 kilometrů vede po území České republiky. Potrubím o průměru 700 milimetrů přivádí do Česka ropu převážně z arabských zemí, může však dopravit i ropu z Ruska. Kapacita ropovodu je deset milionů tun ropy ročně s možností rozšíření až na patnáct milionů, takže může zcela nahradit ropovod Družba.
ROPOVOD TAL
Česká republika prostřednictvím státem vlastněného přepravce ropy MERO již dříve získala od společnosti Shell Deutschland pětiprocentní podíl v ropovodu TAL. Prakticky to znamená, že Česko už nebude tolik závislé na dodávkách ropovodem Družba, kterým proudí ropa z Ruska.
Ropovod TAL začíná v přístavu Terst v Itálii, kde jsou stáčeny tankery s ropou, a vede do Německa. Proudí jím ropa z Kaspické oblasti (především z Ázerbájdžánu), Blízkého východu a severní Afriky. Vlastníkem je osm ropných společností. Na ropovod TAL byl v roce 1995 napojen ropovod IKL.
ROPOVOD DRUŽBA
Ropovod Družba byl prvním ropovodem vedoucím po českém území. V roce 1962 byl doveden do Bratislavy a v roce 1965 prodloužen do Záluží u Mostu. Do roku 1989 dováželo tehdejší Československo ročně až 18 milionů tun ropy z bývalého SSSR výhradně tímto ropovodem. Družba je nejdelším ropovodem na světě.
Může dojít k ohrožení dodávek skrz ropovod Družba?
Podle generálního ředitele společnosti MERO ČR Jaroslava Pantůčka dochází k výpadkům ropovodu Družba většinou kvůli technickým závadám, na vině ale mohou být i špatné klimatické podmínky, když například na Sibiři zamrznou některá naleziště. Důvody mohou ale být i politické.
Gazprom: Závislost Evropy na ruském zemním plynu se bude zvyšovat
Závislost Evropy na ruském zemním plynu se bude vpříštích letech kvůli snižování evropské těžby zvyšovat a v dohledné perspektivě se tato situace nezmění. Na dnešním výročním setkání s investory to v Londýně prohlásil místopředseda představenstva ruského monopolního výrobce plynu Gazprom Alexandr Medveděv.
„Evropa prostě v žádné brzké době nezíská dodavatele plynu takového kalibru (jako je Rusko, Norsko nebo Alžírsko),“ dodal.
Stop plynu přes Ukrajinu: V roce 2009 přestal přes Ukrajinu proudit plyn do střední a západní Evropy, třeba Slovensko bylo téměř odříznuté od dodávek. Do Evropy putuje 80 procent ruského plynu, což pokrývá čtvrtinu spotřeby. Podle analytiků by případně přerušení dodávek zvýšilo zájem o alternativní paliva.
Více informací o ropovodech naleznete ZDE
Spotřebitel může pocítit vyšší cenu za plyn
„Obchodníci fungují tak, že dodávky na toto topné období jsou už z velké části zajištěny. To znamená, že cenové důsledky budou rozloženy do příštího období. Mohli bychom to cítit v cenách ve druhém čtvrtletí a pak koncem roku. Ale nevyhnutelně se to promítne,“ podotkl k situaci energetický konzultant ENA Jiří Gavor.
Cenový tlak ve střední Evropě je naštěstí pro spotřebitele zmírněný nezvykle teplou zimou. Pokud ale ukrajinská krize potrvá déle, mohly by ceny za plyn v příští topné sezoně stoupnout podle analytiků až o deset procent.
Společnost Gazprom nevylučuje, že Ukrajině kvůli dluhu zruší slevu na plyn. Finanční ředitel společnosti Andrej Kruglov varoval, že Gazprom by mohl zvýšit cenu zemního plynu pro Kyjev po prvním čtvrtletí. „Situace s platbami je znepokojivá. Ukrajina platí, ale ne tak dobře, jak bychom chtěli,“ sdělil podle Reuters Kruglov.
