Spolu s Michlem nově zasedne v bankovní radě ČNB také Tomáš Holub

Členem bankovní rady České národní banky jmenuje v listopadu prezident šéfa měnové sekce ČNB Tomáše Holuba. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to řekl Lidovým novinám. Holub spolu s Alešem Michlem nahradí v radě dvojici viceguvernérů Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka, kterým končí funkční období.

Čtyřiačtyřicetiletý Tomáš Holub vede měnovou sekci ČNB od května 2004. Předtím působil čtyři roky jako poradce guvernéra centrální banky. Podle Lidových novin patří k podporovatelům intervencí, které centrální banka prováděla od listopadu 2013 do dubna 2017 s cílem oslabit korunu. Před nástupem do ČNB působil Holub jako makroekonom v Komerční bance.

Vystudoval ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul PhD. v oboru teoretická ekonomie. Absolvoval také studijní pobyty na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu a na britské Londýnské ekonomické škole. Je členem představenstva a výkonného výboru České společnosti ekonomické, která pomáhá rozvoji a popularizaci ekonomie v Česku. V letech 2006 až 2007 byl jejím prezidentem.

Bankovní radu také posílí současný poradce premiéra

Do bankovní rady by měl být Holub jmenován 21. listopadu spolu s Alešem Michlem. Jeho jméno potvrdil přímo prezident Miloš Zeman. Michl působí jako externí poradce jednak pro šéfa ministerstva financí, jednak pro premiéra Andreje Babiše (ANO). V minulosti dělal také poradce místopředsedům vlád pro ekonomiku, spolupracoval s Národní ekonomickou radou vlády (NERV) a pracoval jako analytik a investiční stratég v Raiffeisenbank. Na rozdíl od Holuba Michl intervence v minulosti kritizoval. Podle analytiků se zařadí mezi zastánce zvyšování úrokových sazeb.

  • guvernér ČNB: Jiří Rusnok
  • viceguvernér ČNB: Mojmír Hampl
  • viceguvernér ČNB: Vladimír Tomšík
  • člen bankovní rady ČNB: Vojtěch Benda
  • člen bankovní rady ČNB: Oldřich Dědek
  • člen bankovní rady ČNB: Marek Mora
  • člen bankovní rady ČNB: Tomáš Nidetzký

Sedmičlenná bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a do funkce je jmenuje prezident republiky. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...