Evropa začne dovážet z USA více sóji i zkapalněného plynu. Trump mluví o nové fázi vztahů s Unií

Nahrávám video
Juncker a Trump chtějí usilovat o nulová cla
Zdroj: ČT24

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů. Po setkání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to ve středu řekl americký prezident Donald Trump. Evropská unie podle něj začne ze Spojených států nakupovat „hodně sóji“ a dovážet bude také více amerického zkapalněného plynu.

Trump na úvod tiskové konference po setkání s Junckerem ohlásil novou fázi vztahů USA a EU. Označil ji za fázi blízkého přátelství. Před časem přitom mluvil o EU jako o jednom z mnoha nepřátel, které Spojené státy mají.

Trump: EU je obrovský trh, bude nakupovat hodně sóji

„Především jsme se dnes dohodli, že budeme společně usilovat o nulová cla, nulové necelní bariéry a nulové subvence na průmyslové zboží vyjma automobilů,“ řekl Trump ke společné dohodě. „Budeme také pracovat na tom, abychom snížili bariéry a zvýšili obchod ve službách, chemikáliích, léčivech, zdravotnických výrobcích a v sóji,“ dodal.

EU podle něj téměř okamžitě začne nakupovat velké objemy sójových bobů. „EU je obrovský trh, budou tedy nakupovat hodně sóji od našich farmářů zejména ze Středozápadu, děkuji vám za to, Jeane-Claude. Povede to k větší prosperitě v USA i v EU a zajistí to spravedlivější a recipročnější obchod,“ uvedl Trump.

Evropská unie chce podle jeho slov ze Spojených států dovážet více zkapalněného zemního plynu a plyn z USA bude nakupovat „masivně“, dodal. Dohodli se prý také na zahájení jednání o snížení byrokracie ve vzájemném obchodu, ale také na společném úsilí o reformu Světové hospodářské organizace (WTO). „Také vyřešíme otázku cel na ocel a hliník a odvetná cla,“ zakončil Trump, aniž by sdělil podrobnosti.

Nahrávám video
Tisková konference Donalda Trumpa a Jeana-Clauda Junckera
Zdroj: ČT24

Juncker: Zdržíme se uvalování dalších cel

„Učinili jsme dnes dohodu,“ řekl stručně Juncker. Potvrdil, že v Evropě vznikne více terminálů sloužících k dovozu zkapalněného zemního plynu z USA a že EU bude dovážet více americké sóji. „Dokud jednáme – vyjma případu, že by jedna ze stran jednání zastavila – zdržíme se uvalování dalších cel a přehodnotíme existující cla na ocel a hliník,“ řekl také předseda Evropské komise. „Bylo to dobré a konstruktivní setkání,“ zakončil.

K výsledku jednání Junckerovi a Trumpovi už stihl pogratulovat například německý ministr hospodářství Peter Altmaier. „Bylo dosaženo průlomu, díky kterému bude možné vyhnout se obchodní válce a zachránit miliony pracovních míst! Skvělé pro světové hospodářství,“ napsal na Twitteru.

Americká televize CNBC se ještě před oficálním vyjádřením obou státníků odvolala na informace evropského diplomata, které údajně poskytl webu Dow Jones News Wire a podle nichž si Trump vymohl jisté ústupky. Na zprávu reagoval prudkým skokem vzhůru americký akciový index Dow Jones, který zahrnuje třicet předních akciových titulů. 

Co řekli před schůzkou

Juncker přiletěl na jednání do Washingtonu, aby s Trumpem jednali o stavu a budoucnosti obchodních vztahů USA a Evropské unie. Ty byly silně zasaženy poté, co USA zavedly cla na dovoz oceli a hliníku do USA, na což EU reagovala protiopatřeními. Následně Trump naznačil možnost zavést cla i na dovoz evropských aut. Unie pak zveřejnila další americké výrobky, které by mohla postihnout. Hrozilo tak, že se začne rychle rozvíjet spirála obchodu nepřátelských kroků.

Před jednáním Juncker uvedl, že Spojené státy a Evropská unie nejsou nepřátelé, ale spojenci. Brusel a Washington podle něj „musí hovořit jeden s druhým, ne jeden na druhého“. „Měli bychom se soustředit na odbourávání cel, nikoli na jejich zvyšování,“ dodal.

Trump zase označil předsedu Evropské komise za „velmi chytrého a velmi tvrdého chlapíka“. Od setkání s ním podle svých slov očekával něco „velmi pozitivního“. „Chceme mít spravedlivou (obchodní) dohodu… doufejme, že něco vymyslíme,“ dodal.

Pokud by neexistovala ve vzájemném obchodu žádná cla, bariéry ani subvence, měly by Spojené státy podle šéfa Bílého domu obrovskou radost. „Chceme reciprocitu,“ zdůraznil zároveň Trump a znovu zopakoval své dřívější tvrzení, že jeho země v uplynulých letech v obchodu s EU přišla o „stovky miliard dolarů“. „Chceme jen, aby naši zemědělci, naši výrobci, aby všichni měli stejné podmínky hry,“ dodal.

Analytici před společným jednáním neočekávali žádné převratné výsledky. Například podle hlavní ekonomky Raiffesenbank Heleny Horské bude stačit, když si potřesou rukou a budou se na sebe usmívat, hlavně když si nebudou vyhrožovat dalšími cly. 

„Je třeba jednat o podobě obchodu mezi USA a EU, trochu je výhoda na straně Unie, jejíž dovoz aut do Ameriky je zatížen nižším clem. Ale cla není to jediné, co zatěžuje zahraniční obchod. Jsou tu netarifní překážky: technické normy, certifikace, kódy,“ dodala.

Jan Beneš z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně uvedl, že už Junckerova návštěva je prezentována coby potvrzení Trumpa jako obratného vyjednávače. 

Upozornil také, že Trump může využít silného růstu americké ekonomiky k experimentům se cly. Zároveň však již americká vláda oznámila, že bude muset pomoci zemědělcům – postiženým zejména odvetnými čínskými cly – 12 miliardami dolarů.

Nahrávám video
Události, komentáře s Jaroslavem Bžochem a Jiřím Kobzou k obchodním vztahům USA a EU
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 3 hhodinami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 5 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 6 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánovčera v 15:21

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...