Praha - Sociální demokraté chtějí zavést majetková přiznání pro osoby, které si v jednom kalendářním roce pořídí nemovitosti nad deset milionů korun či movitý majetek nad dva miliony korun. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky bude strana příslušný zákon prosazovat v případě, pokud se jí po říjnových volbách podaří sestavit vládu. Kupci by tak měli dokládat čistý původ těchto peněz, pokud by tak neučinili, zaplatili by z dané částky 100procentní daň. ČSSD před volbami zpřísňuje své původní návrhy majetkových přiznání, s nimiž v minulém volebním období již dvakrát neuspěla.
Tato povinnost by podle Sobotky měla platit až od roku 2015 a týkala by se jen nově nabytého majetku. Kromě pořízení majetku nad určitou peněžní hodnotu by se týkala také držení hotovosti nad určitou výši. Hlavním cílem má být zamezit legalizaci výnosů z trestné činnosti.
Pokud by pořizovatel nebyl schopen prokázat, že si dané peníze vydělal, zaplatil by z dané částky 100procentní daň. Finanční úřady by navíc podle plánů ČSSD mohly do pěti let od pořízení majetku nabyvatele vyzvat, aby vysvětlil, z jakých prostředků jej nabyl.
Aktuální představy ČSSD o prokazování původu majetku jsou o něco přísnější než dva návrhy, které nejsilnější opoziční strana neúspěšně předkládala už v minulém volebním období. První z nich uváděl u cenných papírů hranici pět milionů korun a u nemovitostí zhruba 20 milionů. Druhý snižoval hodnotu nemovitostí na 15 milionů korun. Oba návrhy předpokládaly sankční daň 76procent.
Pro jsou komunisté či Okamura, proti SPOZ a pravicové strany
Desetimilionovou hranici pro nemovitý majetek má i KSČM. Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury chce majetková přiznání až od 20 milionů. Obě strany jsou ale na rozdíl od ČSSD pro zdanění majetku zpětně. „Majetková přiznání jsou jistě tím nejzásadnějším protikorupčním opatřením,“ tvrdí předseda KSČM Vojtěch Filip.
Naopak Zemanovci plošná majetková přiznání odmítají. Prokazovat svůj majetek by podle nich měl pouze ten, kdo si na něj prokazatelně nevydělal. Jednoznačně proti jsou pak pravicové strany. Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je toto opatření „do značné míry šikanózní vůči poctivým lidem, zatímco ti nepoctiví vždycky najdou způsob, jak to obejít“.
Slovenská zkušenost
Zákon o prokazování původu majetku přijal slovenský parlament poprvé už v roce 2005. Ústavní soud ho ale zrušil, jelikož podle něj lidé nemuseli vysvětlovat příjmy, které měli před zavedením této normy. Pro slovenské sociální demokraty byl ale zákon klíčový, a tak jeho obdobnou verzi prosadili před volbami v roce 2010 a platí dodnes. Měl to být bič na zkorumpované politiky, výsledek je ale nulový. Soudy sice na jeho základě mohou rozhodnout o propadnutí neprokazatelně získaného majetku státu, nikdy se tak ale nestalo. Policie dosud řešila 117 případů, až k soudci se ale zatím žádný nedostal.
Mládek vyjmenoval desatero proti daňovým únikům
Proti daňovým únikům chce ČSSD bojovat například povinným zavedením registračních pokladen. „Smyslem není jen zlepšení daňového výnosu, ale také lepší ochrana spotřebitelů. Reklamaci lze bez účtenky vyřídit jen těžko,“ uvedl stínový ministr financí Jan Mládek. Pokladny by si museli obchodníci pořídit v roce 2015. Potom by sociální demokracie po vzoru Slovenska zřídila takzvanou účtenkovou loterii.
Kalousek: Pokladny zlikvidují drobné podnikatele
Plán na zavedení registračních pokladen kritizuje TOP 09. Podle místopředsedy strany a bývalého ministra financí Miroslava Kalouska bude likvidační pro drobné podnikatele, protože bude znamenat investiční náklady přes deset miliard korun. Navíc očekávané zvýšení výběru DPH podle něj nepřinesou.
Opatření proti únikům daní vyjmenoval Mládek desítku - od aktivnějšího zapojení ČR do iniciativ EU, OECD a USA ohledně automatické výměny informací mezi daňovými orgány přes omezení takzvaného švarcsystému, karuselových obchodů a poskytování služeb a zboží bez účtenek a faktur po rovnoměrnost daňových prověrek a kontrolu daňového bonusu na děti.
Konzervativní odhad daňových úniků je podle Mládka 150 až 200 miliard korun ročně. Cílem ČSSD by bylo omezit je ve dvou letech zhruba o 40 miliard korun. „Nebude úplně jednoduché se k penězům dostat. Neplatit daně je návykové,“ poznamenal Mládek.
Uvedl také, že bude nutné nejméně o rok odložit plné spuštění takzvaného jednoho inkasního místa, které je plánováno od roku 2015. Je nutné podle Mládka prověřit, zda je systém funkční a bude možné vybírat daně a pojištění. S jedním inkasním místem jsou také spojeny některé daňové změny, které hodlá ČSSD zrušit, dodal.
