O provoz mýtného systému se v Česku utkají čtyři firmy. Jejich nabídky se předhání ve slevách

Do tendru na provoz mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři zájemci. Tři nabídky jsou na třetině až polovině očekávané ceny 29 miliard korun za deset let. Jedna byla naopak výrazně nad touto cenou. Každá z předběžných nabídek má 600 až 1000 stran. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). Do výběrového řízení se hlásí Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems.

Nabídky bude ministerstvo posuzovat několik měsíců. Pak buď některá z nabídek vyhoví podmínkám a ministerstvo ji přijme, nebo bude jednat se zájemci o jejich vylepšení.

„Máme šanci platit méně než za současný provoz systému. Náklady na provoz by mohly klesnout z nynějších 20 procent zhruba na polovinu. Tyto nabídky nyní pečlivě posoudíme a budeme v soutěži pokračovat,“ uvedl Ťok. Zakázku chce ministr uzavřít do podzimu, aby měl úspěšný uchazeč zhruba 14 měsíců na přípravu mýtného systému.

  • Ministerský tendr počítá s tím, že po roce 2019 se zpoplatnění rozšíří o 900 kilometrů silnic první třídy z nynějších zhruba 230 kilometrů. O rozšíření rozhodla dříve vláda. 
  • Rozšíření by podle ministra dopravy Dana Ťoka (nestr. za ANO) mohlo vynést kolem dvou miliard až 2,5 miliardy korun ročně. Tento výnos by podle něj mohl být použit pro případné opravy silnic nižších tříd, které by mohli někteří dopravci využívat jako objízdné trasy.

Plánované rozšíření zpoplatněných komunikací kritizují Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Česmad Bohemia, Asociace krajů, odbory a zhruba 400 starostů dotčených obcí. Podle nich jde o nekoncepční krok, který zatíží drobné podnikatele a povede k objíždění zpoplatněných úseků. Ťok už dříve řekl, že kdyby ministerstvo dopravy soutěž zastavilo a vypsalo ji znovu, ohrozilo by to výběr mýtného.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj nedávno zamítl rozklad ministerstva dopravy na zrušení předběžného opatření, kterým antimonopolní úřad zakázal resortu podepsat smlouvu s případným vítězem tendru na systém vybírání mýtného. ÚOHS v současnosti pokračuje v zahájených řízeních, která jsou už tři. Posledním, kdo podal na ÚOHS stížnost, je společnost Kapsch. Firma si mimo jiné stěžovala, že podmínky tendru nahrávají satelitní technologii.

  • Mýtné v Česku vybírá elektronicky od roku 2007 prostřednictvím systému mikrovlnných mýtných bran firma Kapsch. 
  • Nyní tvoří zpoplatněnou síť více než 1400 kilometrů dálnic a silnic první třídy. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...