Šéfem americké centrální banky Fed bude Jerome Powell. Očekává se opatrný přístup k sazbám

Nástupcem Janet Yellenové ve funkci šéfa americké centrální banky (Fed) bude Jerome Powell. Většinou hlasů 85 ku 12 jej do úřadu schválil americký Senát.

Analytici očekávají, že Powell zajistí kontinuitu měnové politiky, protože zastává podobné názory jako odcházející první žena v čele Fedu Yellenová. Té americký prezident Donald Trump funkční období o další čtyři roky neprodloužil, přestože se jí za její výkon funkce, v níž nahradila Bena Bernankeho, dostávalo širokého uznání.

Čtyřiašedesátiletý Powell byl pět a půl roku členem Rady guvernérů Fedu. Vzděláním je právník a pracoval jako investiční bankéř. Bude po 40 letech prvním neekonomem v čele Fedu. Očekává se, že bude ve vztahu k úrokovým sazbám podobně opatrný jako jeho předchůdkyně Yellenová.

Trump označil při nominaci loni v listopadu Powella za silného, oddaného a inteligentního vůdce. „Ukázal, že je konsenzuálním stavitelem solidní měnové a finanční politiky, ve kterou věří… podle jeho výsledků jsem přesvědčen, že Jay má moudrost a manažerské schopnosti, aby vedl naši ekonomiku,“ řekl tehdy Trump.

  • Fed tvoří 12 regionálních soukromých bank působících na vymezeném území: Boston, New York, Filadelfie, Cleveland, Richmond, Atlanta, Chicago, St. Louis, Minneapolis, Kansas City, Dallas a San Francisco.
  • V čele Fedu je sedmičlenná Rada guvernérů, která schvaluje změny v diskontních sazbách a požadavcích na rezervy a řídí regulační operace. Její členy jmenuje prezident se souhlasem Senátu na 14 let. Předsedu Rady potvrzuje prezident na čtyřleté období.

„Jerome Powell se stal nejmocnějším mužem finančního světa. Očekávám od něj snahu o stimulaci americké ekonomiky a změny finančních toků v rámci mezinárodního pohybu kapitálu. Oproti Janet Yellenové si bude více rozumět s Donaldem Trumpem,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Změna v čele Fedu by mohla podle něho zbrzdit růst úrokových sazeb. „Není žádným tajemstvím, že Donald Trump se rozhodl pro expanzivní hospodářskou politiku. Ta je ve fiskální oblasti činěna prostřednictvím snižování daní bez vytváření úspor ve federálním rozpočtu. Stimulace ekonomiky by však nemusela probíhat jen skrze rozpočet. Změny mohou nastat i v monetární politice. Rostoucí americký dluh by mohl být snižován skrze inflaci. Zároveň by se mohl zpomalit růst úrokových sazeb, který prodražuje financování dluhů,“ doplnil Křeček. 

Vydáno pod